V dnešní době nahrazuje psaní na klávesnici čím dál víc tradiční způsoby psaní perem či tužkou. Děje se tak v pracovním, neméně však i v soukromém životě. Vzhledem k tomu, že digitalizace různým tempem probíhá i na všech úrovních vzdělávání, začali si vědci klást otázku, jaký reálný efekt na učení a psychické schopnosti má psaní na počítači oproti psaní klasickému.

Ačkoliv totiž existuje řada studií, které vyzdvihují psaní poznámek ručně místo psaní na počítači, zatím stále není jasné, jak přesně počítač ovlivňuje u žáků a studentů jejich produktivitu a schopnost učení z dlouhodobého a vývojového hlediska.

Vědci z Norwegian University of Science and Technology (NTNU) provedli svůj výzkum na skupině mladých dospělých a skupině dvanáctiletých školáků. Účastníkům studie byla na obrazovce náhodně prezentována slova, která měli dle instrukcí napsat, nebo nakreslit pomocí digitálního pera přímo na obrazovku, či přepsat na klávesnici. U toho byl pomocí 256 speciálních elektrod snímán elektroencefalografický záznam elektrické aktivity jejich mozku (EEG).

Výzkumníci se při analýze zaměřili především na temenní a centrální oblast mozku, jejichž oscilační aktivita je nejčastěji spojována s účinky na paměť a učení. Výsledky jejich práce ukazují, že během psaní v ruce se v daných oblastech objevily tzv. synchronizované theta vlny, což jsou pomalé vlny běžně provázející některé fáze spánku a stavy hluboké relaxace. Theta vlny bývají také spojovány s efektivnějším uchováváním nových informací a tvorbou paměti. Podobná aktivita byla pozorována i u kreslení, kde se však navíc přidalo i zpracovávání na vyšší úrovni, když se účastníci rozhodovali, jak dané slovo nakreslit. Během psaní na počítači byly pozorované theta vlny naopak desynchronizované, u nichž není jasný efekt na učení zatím znám.

Popsané jevy byly viditelné nejen u dospělých účastníků výzkumu, ale i u školáků, ačkoliv v nižší míře. Jedno z možných vysvětlení by podle autorů mohlo být, že u dětí v tomto věku ještě není mozková aktivita plně dovyvinuta. Zároveň u takto starých dětí ještě nemusejí být dotvořeny systémy pro vybavování vzpomínek a naučených informací.

Jak tvrdí Audrey van der Meer, jedna z autorek studie, psaní tužkou zapojuje mnohem více našich smyslů a vytváří více příležitostí, díky kterým si náš mozek může informace lépe uchovat. Je tedy důležité, aby školy nadále zařazovaly do svých učebních osnov metody využívající psaní poznámek v ruce. Díky tomu se tak mozky dětí a adolescentů mohou náležitě rozvinout.

Originální publikace: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fpsyg.2020.01810/full

Zdroj: NeuroscienceNews.com

Zdroj fotografie: Aaron Burden, Unsplash