Vědci shromáždili data z časového horizontu 25 let. Lokalit sběrů bylo podle studie až 200 000 a nacházeli se na území Severní Ameriky a Evropy. Pro takto dlouhodobý výzkum vědci museli poupravit metodiku sběru dat. Zkombinovali údaje z dlouhodobého sčítání ptáků s nahrávkami hlasů.
„Bohužel z většiny míst nemáme historické záznamy ptačích hlasů, takže jsme museli vyvinout nový způsob, jak tento jev prozkoumat,“ Simon Butler, vedoucí mezinárodního týmu.
Výzkume se potvrdila domněnka mnoha amatérských i profesionálních ornitologů. Ti si v posledních letech povšimnuli, že ptáci na jaře méně zpívají. Stěhování množství lidí do velikých měst navíc přispívá k odlučování lidí od přírody a tím i od ptačího zpěvu.
Celkový objem použitých dat z území Severní Ameriky nakonec čítal 202 737 lokalit a 620 ptačích druhů: North American Breeding Bird Survey (NA-BBS: https://www.pwrc.usgs.gov/bbs/). Evropská databáze je podstatně chudší a čítá 16 524 jednotlivých lokalit se 447 druhy zpěvných ptáků: Pan-European Common Bird Monitoring Scheme (PECBMS: https://pecbms.info).
V bioakustické práci bylo použito množství matematických modelů a výpočtů trendů v chování. To vše za pomoci počítačových programů a zmíněných internetových databází. Tyto výsledky naznačují, že jeden ze základních lidských vjemů z přírody, je v chronickém úpadku s potenciálními negativními důsledky pro lidské zdraví a pohodu.
Zdroj: Nature Communications
Zdroj úvodního obrázku: Boris Smokrovic
Jan Geist
Narozen v Děčíně, studující v Praze paleontologii. Hraji na kytaru a krom pár písniček a básniček jsem nikdy nic pořádně nepsal, ač je plánů hodně. Nesnáším pseudoplatany a SUVčka.
sledovat :
Vstup do diskuze