Roztroušená skleróza je autoimunitní onemocnění, jímž na celém světě trpí 2,8 milionu lidí. Původ tohoto onemocnění dodnes neznáme, stejně tak neexistuje pro pacienty dostatečně účinná léčba. Několik studií již poukázalo na možnou spojitost roztroušené sklerózy s předchozí virovou infekcí. Nicméně až nejnovější americká studie, publikovaná v prestižním časopise Science, poprvé přinesla nesporné důkazy, že za touto nemocí nejspíše stojí virus.

Autoimunitní onemocnění vznikají ve chvíli, kdy imunitní systém člověka začne útočit na tělu vlastní struktury. V případě roztroušené sklerózy to jsou myelinové obaly, které chrání nervové buňky v míše a mozku. Neurony tak nemohou správně fungovat, odumírají, a pacient tak zažívá poruchy vidění, citlivosti, svalovou slabost nebo neurologické potíže. Roztroušená skleróza má více podob, ta nejčastější je typická střídáním atak nemoci s remisemi, tedy obdobími bez potíží. Část pacientů ovšem trpí progresivním typem onemocnění, při němž se stav nemocného neustále zhoršuje.

Příčina vzniku roztroušené sklerózy, stejně tak jako naprosté většiny dalších autoimunitních onemocnění, není známá. Velká část odborné veřejnosti se klaní k tzv. hygienické hypotéze. Ta tvrdí, že za většinou těchto onemocnění, stejně tak jako za alergiemi nebo ekzémy, stojí přílišná hygiena. Určité složky imunitního systému poté začnou pálit do vlastních řad, místo aby útočily na mikroskopické nepřátele zvnějšku. Ačkoliv se tato hypotéza jeví u určitých nemocí pravdivá, v případě roztroušené sklerózy už dlouho vědci přemýšlí o jiném viníkovi – všudypřítomném viru Epsteina-Barrové.

Nemoc z líbání

Infekční mononukleóza, často známá pod jménem „nemoc z líbání“, je způsobena právě virem Epsteina-Barrové. Jak lidový název napovídá, toto nepříjemné onemocnění se přenáší především slinami a ročně v ČR postihne přes 2 tisíce lidí. Samotným původcem mononukleózy je ovšem celosvětově nakaženo 95 % populace, nemoc tedy propukne u minimálního počtu infikovaných.

Virus Epsteina-Barrové (dále jen EBV) patří mezi herpes viry a jeho hlavním cílem jsou lidské B-lymfocyty, tedy buňky zodpovědné za tvorbu protilátek. Podobně jako u ostatních herpes virů, i EBV je většinu času neaktivní a čeká ukrytý právě uvnitř B-lymfocytů. Čas od času, například při oslabení organismu, se ale může probudit, začít se množit, a způsobit tak nemalé potíže. Tohoto viru se bohužel nedá zbavit, a tedy bude v naprosté většině z nás vyčkávat na svou chvíli až do konce našeho života.

První zmínka o tom, že by roztroušená skleróza mohla být způsobena virovou infekcí, proběhla ve vědecké komunitě již v roce 1884. V posledních dvou dekádách se neustále hromadí důkazy o tom, že za rozvojem tohoto autoimunitního onemocnění může stát právě EBV. Ve studii z roku 2000 výzkumníci pozorovali zhoršení průběhu roztroušené sklerózy kvůli tomuto viru. Studie z roku 2008 dokonce poukázala na to, že by EBV mohl být zodpovědný přímo za vznik onemocnění. V jiných pracích z roku 2006 a 2010 zase autoři vypočítali, že lidé, kteří prodělali infekční mononukleózu, mají více než dvojnásobné riziko rozvoje roztroušené sklerózy. I přes nemálo studií na toto téma, do dnešní doby žádná práce nepřinesla dostatečný důkaz, který by EBV usvědčil jako viníka v rozvoji roztroušené sklerózy.

Fotografie pořízená metodou elektronové mikroskopie vyobrazuje dvě virové částice EBV (tmavé kulaté objekty) obalené volnou membránou. Autor: Liza Gross, Wikimedia Commons

Americká armáda pomáhá výzkumu

Rozsáhlá studie amerických vědců z Harvardovy univerzity se zaměřila na úctyhodných 10 milionů vojáků, kteří sloužili v americké armádě mezi lety 1993-2013. Mezi nimi našli 801 jedinců, u nichž se během jejich služby rozvinula roztroušená skleróza. Provedení výzkumu na členech armády má svůj praktický důvod. Všichni američtí vojáci se každé dva roky podrobují testování na infekci virem HIV, zbytky vzorků krve se následně uchovají. Přesně toho využili autoři studie, kteří ovšem ve vzorcích nehledali virus HIV, ale protilátky proti EBV.

Nebylo překvapením, že infekci EBV našli u 95 % vojáků. Co je ale důležité, předcházející nákazu virem potvrdili krom jednoho případu u všech pacientů s roztroušenou sklerózou. S pomocí mnoha matematických výpočtů tak vědci došli k závěru, že infekce EBV zvyšuje pravděpodobnost rozvoje roztroušené sklerózy až 32krát.

S myšlenkou, že EBV způsobuje roztroušenou sklerózu, pracujeme my i další týmy po celém světě už řadu let. Toto je ovšem první studie, která přináší přesvědčivý důkaz této souvislosti,“ říká spoluautor studie profesor Alberto Ascherio z Harvardovy univerzity.

Virus zřejmě může poplést imunitní systém

Je nutné podotknout, že zatímco EBV je nakažený prakticky každý, roztroušenou sklerózou u nás trpí kolem 20 tisíc lidí, samotná infekce virem tedy zřejmě nestačí k rozvinutí nemoci. Přispět k tomu může například genetická výbava člověka nebo vnější faktory jako životní prostředí, stres a další.

Způsob, jakým může EBV přispět k rozvoji onemocnění, ovšem není znám. Virus napadá B-lymfocyty, které hrají významnou roli v rozvoji roztroušené sklerózy, protože se dostávají do mozku pacienta, kde produkují protilátky napadající neurony. A právě infekce virem by mohla B-lymfocyty nepříznivě pozměnit. Dalším možným vysvětlením je, že imunitní systém se při boji se samotným EBV splete a kvůli podobnosti jeho povrchu se strukturou myelinových obalů začne posléze útočit i na nervovou soustavu. „Myslím, že tohle je nejreálnější hypotéza, že část viru vypadá jako náš protein, kvůli čemuž začne imunitní systém napadat myelin neuronů,“ polemizuje imunolog William H. Robinson ze Stanfordovy univerzity ve svém komentáři.

Řešením by mohla být vakcína

Tyto nejnovější poznatky mohou přinést naději pacientům s roztroušenou sklerózou, protože léčba této nemoci je často málo účinná a většinou spočívá pouze v silném utlumení imunitního systému kortikosteroidy. Podávání léčiv cílících přímo na EBV by tak mohlo přinést značný pokrok v léčbě tohoto jinak nevyléčitelného onemocnění. „Toto je ohromný krok, naše práce naznačuje, že většině případů roztroušené sklerózy můžeme předcházet zastavením infekce EBV. Tedy zacílení na tento virus by mohlo konečně vést k objevu léku na roztroušenou sklerózu,“ předpokládá profesor Alberto Ascherio.

Roztroušená skleróza není ovšem jediným problémem, za kterým může EBV stát. Některé studie poukazují na jeho roli i v dalších autoimunitních onemocněních nebo například v některých typech rakoviny. Do budoucna se tedy nabízí otázka, jak předcházet infekci EBV. Probíhající pandemie SARS-CoV-2 nám ukázala vysokou účinnost a zároveň bezpečnost mRNA vakcín, proto se firma Moderna vydala právě cestou vývoje mRNA vakcíny proti EBV. Moderna oznámila, že jejich nový preparát v lednu vstupuje do první fáze klinického testování.

V tuto chvíli nemáme žádný způsob, jak efektivně zabránit infekci EBV nebo jak ji léčit. Vakcína nebo specifické antivirotikum (lék účinný proti virům) by tak mohly pomoci léčit roztroušenou sklerózu nebo jí dokonce předejít,“ doufá profesor Ascherio.

Nejnovější studie: K. Bjornevik et al., Science 10.1126/science.abj8222 (2022)
Zdroje: Epstein-Barr virus and multiple sclerosis (Science)
ScienceDaily, ScienceAlert
Úvodní obrázek: Anna Shvets, Pexels