V nedávno publikované studii (k dispozici zde) se vědci zaměřili na vliv vesmírného prostředí na pěstování plodin. Na plodiny pěstované ve vesmíru totiž působí nejen nízká gravitace, ale také zvýšené hodnoty radiace. Možnost pěstování zdravotně nezávadných a nutričně vydatných potravin ve vesmíru přitom může být klíčovým aspektem pro delší kosmické lety. Vědci se proto rozhodli vypěstovat několik kusů červeného římského salátu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Posloužily k tomu speciální komory určené pro pěstování zeleniny, které jsou na ISS již od roku 2014. Zelenina v těchto komorách zakoření do speciálních polštářků. Jako zdroj světla slouží LED žárovky. Každý salát měl svůj protějšek na Zemi, který se vědci snažili pěstovat ve srovnatelných okolních podmínkách (teplota, vlhkost, množství vody, ...)

Saláty byly testovány na obsah bakterií a plísní, aby se posoudila jejich zdravotní nezávadnost. Vědci šli ještě dále a zaměřili se na složení listů a obsah známých patogenů. Nutriční kvalita byla posouzena pomocí testování obsahu důležitých prvků, jako jsou například železo, zinek, nebo sodík. Autoři studie upozorňují na fakt, že vesmírná strava je často chudá na důležité vitamíny a minerály. Čerstvě vypěstované saláty by mohly být skvělým zdrojem těchto chybějících látek. K přesnému posouzení vlastností salátů využili vědci také analýzu jejich DNA.

Výsledky analýzy ukázaly, že je možné ve vesmíru vypěstovat takový salát, který nebude obsahovat více bakterií a plísní než salát prodávaný na Zemi. Vesmírná zelenina zároveň neobsahovala patogeny jako E. Coli nebo Salmonellu. Z hlediska zdravotní nezávadnosti by tak vesmírný salát neměl představovat riziko. Při studiu obsahu makro- a mikronutrientů vědci odhalili, že vesmírné saláty se složením příliš neliší od svých protějšků na Zemi, které rostly ve stejných okolních podmínkách.

Naopak porovnání napříč vzorky, které byly pěstovány v odlišnou dobu a za rozdílných podmínek (největší roli pravděpodobně hrála vlhkost a množství vody dostupné pro kořeny salátu) ukázalo poměrně významné rozdíly v obsahu jednotlivých prvků. Tyto rozdíly by tak měly být brány v úvahu při budoucích dlouhých misích. Zároveň jsou motivací pro další výzkum, který by měl přinést lepší porozumění, proč k těmto rozdílům dochází.

Zdroj: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fpls.2020.00199/full

Obrázek: Unsplash