Laterální hypotalamus je oblast mozku, která reguluje příjem potravy a vody. Krom toho ovládá sexuální vzrušení. Když člověk sní nutričně bohatou potravu nebo má sex, začne hypotalamus vyplavovat dopamin, který způsobí příjemný pocit. Hypotalamus nás dopaminem odmění, když získáme maturitu, vysokoškolský titul anebo když spojíme pět barevných bonbonů v mobilní hře. Proto je někdy náročné donutit se získat dopamin složitějšími činnostmi, jejichž výsledek se zdá být daleko či abstraktní, když se zdroje dopaminu nachází také na dně balíčku chipsů nebo na konci dalšího levelu.
Neurovědci z Clinic Cologne University v Německu se zaměřili na myší populaci neuronů LepRLH, které mají na svém povrchu leptinové receptory. O LepRLH bylo známo, že jsou spojeny s pocitem hladu a žízně. Zjistili, že se se tato populace buněk podílí také na sociálním chování a pomáhá tak balancovat nutriční a sociální potřeby. Anne Petzold a její tým vizualizovali aktivity jednotlivých buněk a pozorovala jejich změny během různých aktivit.
Lateral Hypothalamus: Activity along the sides of the hypothalamus brings on hunger, so we eat.
— AP Psychology Review (@Psych_Review) May 1, 2019
Ventromedial Hypothalamus: Activity in the lower-mid hypothalamus depresses hunger. pic.twitter.com/OmnIx3XwK7
Obecně se dá říct, že prioritou byla pro myši sociální interakce, přestože byly hladové nebo žíznivé. V přírodě nejsou partneři k páření pro myši neustále dostupní, myši proto musí umět na chvíli potlačit nutkání k jídlu a pití. Toto chování pozorovali pouze v případech, kdy se potkaly myši opačného pohlaví – potenciální sexuální partneři.
Vědce zajímalo, jaká úroveň hladu může být ještě potlačena přítomností partnera. Pokud myši hladověly přes noc, stále dávaly přednost sexu před potravou. U myší hladovějících pět dní už ke změně preference nedocházelo a pozornost věnovali potravě.
Po tomto zjištění výzkumníci pomocí světelných a chemických signálů stimulovali LepRLH neurony u sytých a hladových myší. U najezených myší ke změně chování nedocházelo, před i po stimulaci měli větší zájem o společenský kontakt než o jídlo. Stimulací LepRLH hladových myší se jejich priorita změnila. Po stimulaci se k jídlu přibližovali pomaleji, jedli obecně méně a trávili více času socializací s potenciálními partnery.
Ve svém dalším výzkumu se Anne Petzold s kolegy plánuje zaměřit na roli těchto buněk při rozvoji obezity a dalších poruch příjmu potravy.
Často existuje představa, že určité neurony mají jednu konkrétní funkci, ale stále více se ukazuje, že jeden typ buněk může hrát roli ve větším množství funkcí. Díky tomu nemusíme mít v mozku spoustu typů buněk. Naše výsledné chování záleží na kontextu a kombinacích vnějších podnětů.
Zdroje:
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S155041312300044X?via%3Dihub#mmc1
Obrázek laterálního hypotalamu: https://twitter.com/Psych_Review/status/1123641144804614149
Úvodní foto: Fotografie byla vytvořena pomocí systému DALL-E 2
Více z neurověd na CZECHSIGHT:





Vstup do diskuze