Konzumace alkoholu je stará jako lidstvo samo, lidé vyhledávali opojné účinky alkoholu již několik tisíc let před naším letopočtem. Naše tělo se za tak dlouho dobu na konzumaci alkoholu částečně přizpůsobilo, nicméně i tak řadu desetiletí víme, že alkohol má v určitém množství mnoho nepříznivých účinků. Rozsáhlá studie amerických vědců nyní ovšem zjistila, že toto množství se zdá být menší, než se předpokládalo.

Autoři svou práci zveřejnili v časopise Nature Communications. Jedná se o velmi rozsáhlou studii, která zahrnuje přes 36 tisíc účastníků, vědci v ní využili databázi snímků mozků pořízených pomocí magnetické rezonance. Závěr studie zní, že popíjení několika málo alkoholových jednotek denně může způsobit zmenšení mozku, a to jak jeho šedé, tak i bílé hmoty.

V mozku rozlišujeme oblasti šedé a bílé hmoty. Šedou hmotu tvoří samotné neurony, tedy těla těchto buněk včetně buněčného jádra, tato část mozku je na jeho povrchu, proto ji také nazýváme jako šedou kůru mozkovou. Bílá hmota je tvořena dlouhými výběžky neuronů, zvanými axony, které jsou obaleny strukturami velmi bohatými na tuk (takzvaným myelinem), což způsobuje bílé zbarvení.

V hlavní roli játra a mozek

Alkoholu, tedy chemické sloučeniny ethanolu, se tělo zbavuje několika způsoby. Nejčastěji k tomu využívá enzymy alkohol dehydrogenázu a aldehyd dehydrogenázu, přítomné především v játrech. První enzym přeměňuje ethanol na acataldehyd (neboli ethanal), kterou druhý enzym dále metabolizuje na acetát, tedy kyselinu octovou. Acetát už tělo může využít k budování nových molekul nebo jej spálit na energii (proto alkohol má nějaké „kalorie“). Ethanol, a především jeho metabolit acetaldehyd, jsou pro tělo toxické (což člověk může pocítit například po bujaré noci), oba tedy přispívají k poškození tkání včetně mozku.

Po požití se alkohol rychle vstřebává žaludkem a dostává do mozku. Zde svůj opojný účinek alkohol způsobuje především skrze receptory, které zaznamenávají některé neurotransmitery, tedy molekuly, které slouží k přenosu signálů v mozku. To má ovšem i své stinné stránky, protože ethanol i jeho metabolity mohou nervové buňky přestimulovat, což je dožene až k buněčné smrti. Kromě účinku na samotné neurony (tedy šedou hmotu mozku), alkohol narušuje v mozku i pomocné buňky, které nervové buňky vyživují nebo obalují jejich výběžky (v bílé mozkové hmotě). V neposlední řadě je alkohol schopný v mozku vyburcovat imunitní systém, který zde vytvoří zánět dále poškozující mozkovou tkáň.

Jeden z účinků, kterým ovlivňuje alkohol mozek, je skrze receptory zaznamenávající neurotransmiter GABA (kyselinu gama-amino máselnou). Zdroj: BruceBlaus, Wikimedia Commons

S každou skleničkou o chvíli starší

Výzkum posledních dvou desetiletí se shoduje, že účinek alkoholu na lidský mozek se dá popsat jako předčasné stárnutí. Tedy mozek alkoholiků svou strukturou i funkcí velmi připomíná mozek jedinců o několik let starších, dochází k úbytku jak šedé, tak bílé hmoty mozkové. Většina dosavadních studií ovšem negativní účinek alkoholu pozorovala až od určitého množství (přibližně dvě piva nebo skleničky vína denně) a naopak méně zkonzumovaného alkoholu shledávala jako bezpečné.

„Naše zjištění jsou v rozporu s dosavadními vědeckými poznatky i vládními doporučeními ohledně bezpečného množství alkoholu. Například Národní institut prevence užívání alkoholu a alkoholismu (americká organizace, pozn.) doporučuje u žen konzumaci maximálně jednoho alkoholické nápoje denně, pro muže je pak toto množství dvojnásobné. Dle naší studie ovšem už takovéto množství může způsobit úbytek mozkové hmoty,“ varuje spoluautor studie Henry Kranzler z pensylvánského Centra pro studium závislostí.

Vědci ve své studii použili snímky mozku z magnetické rezonance. Z nich vypočítali objem šedé i bílé mozkové hmoty a také pozorovovali strukturu jednotlivých částí mozku. Zdroj: MART PRODUCTION, Pexels

Pro lepší představu studie přepočítává účinky alkoholu na roky, o které mozek vlivem pití prakticky zestárne. Mozek člověka, který vypije jednu alkoholovou jednotku (asi půlku piva) denně, je pak asi o půl roku „starší“ než mozek abstinenta. Neblahý účinek alkoholu ale s každým dalším nápojem skokově vzrůstá. Člověk konzumující jedno pivo nebo jednu skleničku vína denně (dvě jednotky alkoholu) už má oproti tomu, co si dá půl piva denně, mozek starší o dva roky. Když potom srovnáme abstinenta a konzumenta, který si dá piva nebo skleničky vína každý den dvě, pomyslný rozdíl už se může vyšplhat skoro na deset let.

„Ta závislost není lineární. Účinek alkoholu na mozek se s každým dalším nápojem zhoršuje opravdu výrazně,“ říká autor studie Remi Daviet z Wisconsinské univerzity v Madisonu. Tímto ovšem práce amerického týmu na tomto tématu nekončí. Nynější studie totiž pracuje pouze s hodnotou průměrné konzumace alkoholu. A vypít jedno pivo každý den, nebo celý týden nic a pak sedm piv najednou o víkendu může mít na mozek naprosto odlišný účinek. „Existují důkazy, že nárazové pití je pro mozek ještě horší, ale tohle téma jsme zatím nestudovali,“ nastiňuje další plány jeden ze spoluautorů Gideon Nave.

Originální publikace: Daviet, R., Aydogan, G., Jagannathan, K. et al. Associations between alcohol consumption and gray and white matter volumes in the UK Biobank. Nat Commun 13, 1175 (2022).
Zdroje: ScienceDaily
Oscar-Berman, M., & Marinković, K. (2007). Alcohol: effects on neurobehavioral functions and the brain. Neuropsychology review, 17(3), 239–257.
de la Monte SM, Kril JJ. Human alcohol-related neuropathology. Acta Neuropathol. 2014 Jan;127(1):71-90.
Cederbaum A. I. (2012). Alcohol metabolism. Clinics in liver disease, 16(4), 667–685.
Úvodní obrázek: robyrad, Pixabay