"Věříme, že další výzkumné skupiny použijí náš model pro vývin specifických léčiv proti těmto poruchám. Ať už to bude testováním jednotlivých látek, či vypěstováním zdravých žláz použitelných k transplantci," řekl Hans Clevers, molekulární biolog z nizozemského Hubrecht Institute. Studie byla publikována v časopise Cell.
Slzné žlázy jsou umístěny ve váčku přímo nad oční bulvou a mají za úkol ji neustále vlhčit. Pokud jsou v nepořádku, stávají se oči nepřiměřeně suché, či vlhké. Současná léčba spočívá v nesutálé potřebě kapek do očí nebo operaci. Limity v terapii představuje hlavně nedostatečné prozkoumání slzných žláz.
Proto se nedávný výzkum zaměřil na jejich vypěstování přímo z lidských kmenových buněk. Tyto tzv. organoidy vytvořené v misce mají stejnou struktury a funkci jako standardní orgán. Pro vyvolání slzení vědci použili noradrenalin, díky kterému začaly organoidy produkovat slzy a bobtnat jako nafukovací balónky.
Za vším stojí gen Pax6
Vytvořené organoidy pak použili k dalším pokusům. Pomocí metody CRISPR-Cas9 (metoda molekulárních nůžek) vystřihli gen Pax6, který hraje hlavní roli při vývoji očí a slzných žláz. Ve chvíli, kdy došlo k odstranění genu, buňky přestaly produkovat receptory pro noradrenalin a kvůli tomu ztratily svou základní funkci v podobě produkce slz.
Na základě podobného mechanismu funguje i Sjogrenův syndrom, autoimunitní onemocnění, které způsobuje suché oči a ústní dutinu. V krajních případech může způsobovat slepotu. Vše je způsobeno ztrátou genu Pax6.
Poslední částí studie byla samotná transplantace buněk do slzných žláz myši. I přesto, že se jednalo o lidské buňky, došlo k jejich začlenění. Některé z těchto buněk se začaly dále dělit a dokonce došlo k produkci proteinů podporujících slzení.
Na podobný zákrok u lidských pacientů si budeme muset ještě nějaký čas počkat. Avšak jedná se o velmi slibný objev, který jistě bude v následujících měsících rozvinut.
Zdroj: https://www.cell.com/cell-stem-cell/fulltext/S1934-5909(21)00075-8?utm_source=EA
Foto: National Cancer Institute, Unsplash


Petr Kašík
V jedoduchosti je krása. Popularizace vědy. Sport. Knihy. Naivní tramp. Univerzita Karlova, Molekulární biologie
sledovat :
Vstup do diskuze