Sonda totiž nese ve svém vybavení i seismograf, který je výborným pomocníkem pro podobné výzkumy. Zemětřesné vlny se totiž pohybují v různých prostředích různou rychlostí, v některých se pak nešíří vůbec. Při známých vzdálenostech potřebných bodů (epicentra a hypocentra) je pak snadné, aplikací známých metod vyvinutých na Zemi, zjistit přibližnou vnitřní stavbu jakéhokoliv pevného tělesa ve Vesmíru.

Otřesy povrchu Marsu (anglický výraz „marsotřesení“, marsquake) byly spolehlivě potvrzeny právě až sondou InSight v roce 2019. Ta svůj seismograf, na rozdíl od svých předchůdců (například sondy Viking) umístila přímo na povrch Marsu a nikoliv na přistávací kapsuli či vlastní tělo.

Sonda InSight zaznamenala již přes 1000 událostí, které mohou být zemětřesení. Pro studium vnitřní stavby planety Mars jsou však použitelnější pouze ta větší (až kolem stupňů 3-4).

Díky marsotřesením byli vědci schopni představit první prokazatelnou vnitřní stavbu planety Mars. Planeta má pravděpodobně 24 až 72 kilometrů silnou kůru s velmi hlubokou litosférou, dosahující téměř 500 kilometrů. Litosférické desky zatím nebyly zjištěny, kůra je pravděpodobně celistvá. Jádro Marsu je tekuté a velké, kolem 1830 kilometrů, což znamená, že plášť má pouze jednu celistvou vrstvu. Planeta Země má plášť rozdělen na dvě vrstvy, spodní a střední. Ty mají samostatnou cirkulaci a odlišný chemismus

Tyto výsledky poskytují předběžnou představu o struktuře Marsu, která pomáhá podpořit či vyvrátit různé teorie vysvětlující chemismus a vnitřní dynamiku této planety.

Zdroj: Science Report
Zdroj úvodního obrázku: NASA