V roce 2018 přistála na povrchu Marsu, konkrétněji v oblasti Elysium Planitia v blízkosti marsovského rovníku, sonda InSight. Mimo jiné na povrch rudé planety dopravila vysoce citlivý seismometr za účelem detekce marsotřesení. Mars se tak po Zemi a Měsíci stává teprve třetím tělesem ve Sluneční soustavě, kde jsme schopni tento fenomén zaznamenat. „Prozatím se misi InSight podařilo detekovat více než 480 marsotřesení “, říká Bruce Banerdt, hlavní vědecký pracovník této mise, působící v kalifornské JPL (Jet Propulsion Laboratory). Dodává, že oproti Zemi je Mars seismicky méně aktivní. Ve srovnání s Měsícem však na Marsu můžeme pozorovat větší seismickou aktivitu.
Při vzniku třesení dochází k uvolnění energie, která se následně šíří prostředím ve formě elastických vln. Tyto vlny zaznamenáváme pomocí seismometrů. Zpracování těchto záznamů (seismogramů) slouží k mapování a následnému studiu vnitřní struktury tělesa, ve kterém k třesení došlo. V tomto případě tedy ke studiu vnitřní struktury Marsu. Při nasbírání dostatečného množství dat, je možné určit, rozměry a základní charakteristiky jádra, pláště a kůry.
Ve vědecké komunitě všeobecně panuje názor, že podobně, jako je zemská kontinentální kůra rozdělena na několik vrstev o rozlišném horninovém složení, má i kůra Marsu vrstevnatou strukturu.
Data z mise InSight tento předpoklad však zpřesňují a ukazují, že kůra našeho rudého planetárního souseda je rozdělena na dvě, případně tři vrstvy. Vědkyně Julia Semprich z open University z britského Milton Keynes se domnívá, že tří vrstevnatá kůra nejlépe odpovídá geochemickým modelům a také studovaným marsovským meteoritům. „V závisloti na tom, jestli má kůra Marsu ve skutečnosti dvě nebo tři vrstvy, můžeme očekávat její celkovou mocnost 20, respektive 37 kilometrů“, říká Brigitte Knapmeyer-Endrun (Cologne University), která o těchto nejčerstvějších datech z mise InSight promluvila v rámci svého vystoupení na největší geofyzikální konferenci AGU (American Geophysical Union) 15. Prosince 2020. Podle ní je mocnost marsovské kůry proměnlivá, ale nikde by neměla být vetší nežli 70 kilometrů. Pro porovnání, mocnost oceanické zemské kůry se pohybuje mezi 5-10 kilometry a pod kontitnety dosahuje 40-50 kilometrů.
V následujících měsících vědci plánují v rámci vědecké časopisecké publikace kromě těchto dat zveřejnit také měření, která by měla odhalovat informace o hlubší struktuře Marsu, tedy o jeho jádře a plášti.
Zdroj: https://www.nature.com/articles/d41586-020-03562-0#ref-CR2
Zdroj uvodního obrázku: https://mars.nasa.gov/resources/25325/insight-on-mars-illustration/?site=insight
Vstup do diskuze