OSIRIS-REx byla vypuštěna před čtyřmi lety v 8. září roku 2016. Vzhledem ke vzdálenosti asteroidu trvá přenos rádiového signálu 18 minut. Z toho důvodu byl zisk vzorků zvaný TAG (Touch-and-go) prováděn pomocí palubního autonomního počítače. Sběr půdy zajišťovalo robotické rameno s názvem Touch-And-Go Sample Acquisition Mechanism (TAGSAM), zakončené diskem. Sonda se následně přiblížila k přistávacímu místu "Nightingale" o průměru 8 metrů.
V okamžiku, kdy se rameno dostalo do kontaktu s povrchem, došlo k lokálnímu výbuchu plynného dusíku, který se tak stal jakýmsi "krumpáčem", půdu rozvolnil a umožnil odběr vzorku. Ten byl následně získán skrze diskovou hlavu robotického ramene. Podrobně odběr vzorku popisuje níže přiložená animace.
Ukáže-li se, že sonda získala nedostatečné množství půdy, pokusí se o opětovný sběr v jiné části asteroidu v lednu nadcházejícího roku. V březnu pak OSIRIS-REx definitivně Bennu opustí a vydá se zpět na Zemi. V září roku 2023 se kapsule se vzorkem oddělí a znovu vstoupí do naší atmosféry. Přistát by měla v Utah Test and Training Range a následně transportována do houstonského Johnson Space Flight Center, kde bude uložena a připravena k distribuci vybraným výzkumným týmům.
Nutno říci, že se nejedná o první světový zářez na pažbě. Již v listopadu roku 2005 se stejného výsledku dočkal japonský projekt JAXA Hayabusa, během kterého sonda úspěšně přistála na asteroidu Itokawa. Získala tehdy cenné vzorky, které se dostaly o pět let později zpět na Zemi. Následně sonda Hayabusa 2 přistála na asteroidu Ryugu. Vrátit na Zemi by se měla již letos v prosinci.
Zdroj: New Atlas, zdroj titulního obrázku: NASA


Lukáš Kekrt
Populizátor vědy, ultramaratonec a naivní tramp, mikrobiologie, Karlova Univerzita
sledovat :
Vstup do diskuze