Sondu spolu s jejím letovým a přistávacím modulem vynesla na oběžnou dráhu Země raketa Atlas V. Vrchní část rakety pak sondě dodala potřebnou rychlost pro přelet k Marsu a navedla ji na správnou trajektorii. Sonda je nyní na cestě přímo na Mars a operátoři kontrolují stav všech jejích systémů.
Sonda přistane 18. února 2021 v marťanském kráteru Jezero, který byl takto pojmenován v bosenštině podle toho, že se v něm kdysi nacházelo vodní jezero. To z něj právě udělalo zajímavý cíl pro misi, jejímž cílem je hledat známky minulého života, který teoreticky mohl na Marsu existovat.
Během cesty k Marsu je sonda neaktivní a veškerou komunikaci se Zemí a drobné manévry pro přesné zacílení zajišťuje letový modul (kotouč se solárními panely na obrázku výše). Před vstupem do marťanské atmosféry se letový modul oddělí a přistávací modul (kužel s tepelným štítem) zaručí hladké přistání citlivé sondy na povrch Marsu.
Po úspěšném přistání začne sonda zkoumat své okolí množstvím vědeckých nástrojů, které má na palubě. Sonda bude také v průběhu svojí mise sbírat zajímavé vzorky hornin, které bude ukládat do tubusů a ponechá je na povrchu Marsu. Budoucí plánovaná mise pro doručení marťanských vzorků hornin na Zemi (Mars Sample Return) pak tyto před-připravené vzorky posbírá a přinese je zpět k Zemi.
Součástí mise je i "marťanská helikoptéra" zvaná Ingenuity. To je malý dron, který se na začátku mise oddělí od sondy Perseverance a jehož cílem bude zmapovat kráter ze vzduchu. Půjde přitom o první létající zařízení na povrchu jiné planety.
Evropská vesmírná agentura ESA měla původně také v plánu k Marsu touto dobou vyslat svoji sondu ExoMars, jejímž cílem je taktéž hledat známky minulého života. Bohužel vzhledem k tomu, že na misi Exomars spolupracovalo mnoho týmů z různých evropských zemí, mise nemohla být včas připravena kvůli cestovním omezením způsobeným epidemií Covid-19. Start mise byl tedy odložen na rok 2022, kdy bude příští vhodná příležitost pro start sond směrem na Mars.
Úvodní obrázek: Joel Kowsky/NASA
Vstup do diskuze