Již delší dobu jsou jako hlavní producenti emisí skleníkových plynů skloňována odvětví energetiky a nákladní i osobní dopravy. V daných oblastech se konstantně zpřísňuje a precizuje legislativa, která má zaručit především udržitelný růst. V posledních letech se však pozornost stále pevněji upíná k tomu, jakou roli hraje v oteplování produkce potravin.
Začíná být jasné, že zkrotit růst teplot na naší planetě a udržet průměrnou teplotu v hranicích umožňujících bezpečné přežití a zachování dostatečné biodiverzity se nepodaří, aniž bychom změnili způsob, jakým využíváme půdu a produkujeme potraviny.
Jen samotné zemědělství přispívá k celkové produkci skleníkových plynů asi jednou pětinou, do čehož není započítána porce emisí vyprodukovaných v energetice při výrobě elektřiny, která je dále využívána v celém potravinářském procesu.
Ucelený přehled o tom, jak jednotlivé druhy potravin zatěžují životní prostředí, přinesla v roce 2018 studie zveřejněná v časopisu Science od Josepha Poorea a Thomase Nemecka. Suverénně největším ekologickým hříchem je hovězí maso a ostatní produkty získávané z chovu skotu a ovcí. Níže přiložený graf ukazuje srovnání některých potravin z pohledu ekologické náročnosti na základě dat, která získali Poore s Nemeckem, když srovnávali enviromentální vliv zhruba 38 tisíc farem produkujících zhruba 40 druhů potravin.
UK Health Alliance on Climate Change (UKHACC), tedy britská organizace sdružující mnoho expertů z oblasti zdraví, nyní vyzývá vládu Velké Británie, aby zavedla daň na potraviny s nepřiměřeným dopadem na životní prostředí. Podle apelu se tak má stát v roce 2025, a to v případě, že potřebné kroky vedoucí ke snížení ekologických dopadů nepodniknou sami výrobci, tedy producenti emisí.
Doporučení, které UKHACC zveřejnila, mimo jiné zdůrazňuje, že zemědělství kromě vlastní produkce skleníkových plynů také významně přispívá k odlesňování, což snižuje schopnost planety vázat atmosférický uhlík a snižovat tak jeho obsah v atmosféře. Podle UKHACC bude nutné především spotřebu červeného masa srazit až na polovinu, aby bylo možné udržet růst globální teploty v bezpečných hranicích.
Aliance se současně odvolává na tvrzení, že změna výživy populace povede ke zlepšení veřejného zdraví. Dojde především ke snížení množství srdečních záchvatů a koronárních onemocnění a některých druhů rakoviny.
UKHACC svojí výzvu k zavedení daně podporuje také důkazy o tom, že zavedení „daně na cukr“, tedy daně na velmi sladké nápoje, přineslo snížení cukru zkonzumovaného v nápojích o 29 %.
Odborná veřejnost upozorňuje, že celý záměr je potřeba precizovat, aby daňové zatížení nedopadalo nepřiměřeně na ty výrobce, kteří už teď bojují s konkurenceschopností. Další obava je, aby zdanění nakonec nenesli koncoví zákazníci prostřednictvím zdražených potravin místo toho, že by se zemědělství stalo udržitelnějším.
Na závěr UKHACC přiznává, že změna na úrovni celé populace je myslitelná pouze ve větším časovém horizontu, a právě proto přichází s doporučením již nyní, aby se rozeběhla společenská diskuze o řešení udržitelnosti produkce potravin.
Titulní fotografie: FrankWinkler na pixabay.com
Grafy: OurWorldInData.org, autor: Hannah Ritchie
Původní zpráva UKHACC:
Vstup do diskuze