Spotřeba psychofarmak se v posledních 25 letech zvýšila šestinásobně, narostl výskyt především úzkostných a depresivních poruch. Psychofarmaka patří, hned po lécích na kardiovaskulární choroby, k nejčastěji užívaným léčivům. U mnohých z nich je znám výskyt metabolomických nežádoucích účinků, proto se dostal do popředí výzkum interakce mezi střevní mikrobiotou a léčbou psychických poruch.
Pro ty, kteří se zajímají o zdraví (nejen) svého střeva, je jistě znám pojem osa mikrobiota-střevo-mozek. Jedná se o oboustranný komunikační kanál, pomocí kterého je propojen mozek se střevem a bakteriemi v něm a naopak. Tyto bakterie mají vliv na imunitní, gastrointestinální, kardiovaskulární systém, na mozek a komplexní neurologické funkce. Střevní bakterie se dávají do souvislostmi s různými chorobami, jako reflux, peptický vřed, syndrom dráždivého tračníku, obezita, ateroskleróza, diabetes II. typu a alergie. Potvrzena byla i souvislost s poruchami autistického spektra, depresí, úzkostnými poruchami, schizofrenií, poruchami příjmu potravy, Alzheimerovou a Parkinsonovou nemoci. Užívání psychofarmak a psychotropních látek prokazatelně vede ke změně ve složení střevní mikrobioty. Je možné, že naopak střevní mikrobiota ovlivňuje účinnost vybraných léčiv?
O objasnění vztahu mezi mikrobiotou a psychofarmaky je čím dál tím větší zájem. Tato oblast farmakologie dostala dokonce svůj název “farmakomikrobiomika”. Jejím úkolem je popsat vliv mikrobioty na metabolismus vybraných léčiv. Nejvíce zkoumaným léčivem jsou antibiotika. Ty pomáhají ničit škodlivé bakterie, ale jejich působení neuniknou ani bakterie prospěšné a zanechají naše střevo značně ochuzené. Proto je doporučeno po antibiotické léčbě užívat probiotika. Mezi další léčiva, která mění složení střevní mikrobioty patří paracetamol (Paralen, Paraceta, dále paracetamol obsahuje např. Panadol, Coldrex, Ataralgin a další). Digoxin, metformin, inhibitory protonové pumpy, nesterioidní antiflogistika a léky na onkologické onemocnění. Vzájemné ovlivnění psychofarmak a střevní mikrobioty závisí na mnoha proměnných, například na počtu a druhu léčiv. Podle studie provedené u starších jedinců ubývala rozmanitost střevní mikrobioty s větším počtem užívaných léčiv.
Mikrobiota dokáže syntetizovat enzymy pro biotransformaci chemických látek, což znamená, že dokáže ovlivnit tvorbu jednotlivých metabolitů. Tím je schopna měnit nejen účinek, ale i toxicitu léčiv. Příkladem může být lék na nespavost benzodiazepin nitrazepam. Podání antibiotik, před zahájením léčby nitrazepamem významně zredukovalo produkci toxického metabolitu 7-aminonitrozepamu. Antipsychotika, tedy látky používané na léčbu psychotických poruch mohou mít vedlejší účinky. Obávanou komplikací u jejich užívání je vznik metabolického syndromu. Ten je definovaný přítomností alespoň třech znaků z následujících: abdominální obezita, nízký HDL cholesterol, zvýšené triglyceridy v séru, hypertenze a zvýšená glykémie na lačno. Bylo zjištěno, že pacienti léčení antipsychotiky olanzapín či risperidon, měli podobné složení mikrobioty jako obézní jedinci. Úprava mikrobioty pomocí probiotik vedla v prevenci nárůstu hmotnosti.
Mnohé střevní bakterie mají pozitivní účinek na paměť, učení a zlepšení nálady. Mají tedy potenciál jako doplněk stravy při léčbě psychofarmaky. Kombinace vhodných probiotik, úprava stravy, případně transplantace mikrobiomu, by mohla představovat formu personalisované doprovodné léčby psychotických onemocnění.
Zdroj úvodní fotografie: Ava Sol, Unsplash
Zdroje:
Alessia Pascale
Vstup do diskuze