Parkinsonova choroba je onemocnění projevující se charakteristickým svalovým třesem, který je spojen s poruchami motoriky. Tato nemoc, kterou v současnosti neumíme léčit, postihuje až 3 % světové populace nad 65 let. Jedná se tak o jednu z nejběžnějších neurodegenerativních chorob vůbec.
Parkinsonova choroba se vyznačuje odumíráním buněk v oblasti mozku zvané substantia nigra. Protože jednou z funkcí postihnutých buněk je produkce dopaminu, vzniká silný nedostatek této látky. Dopamin funguje jako neurotransmiter, což znamená, že se podílí na přenosu nervového vzruchu. Pokud je ho nedostatek, dochází ke zmíněným vážným poruchám motoriky. Předpokládá se, že jednou z příčin odumírání dopaminových neuronů je látka zvaná α-synuclein, která se v těchto buňkách hromadí a působí na ně toxicky.
„Degenerace dopaminových neuronů a hromadění α-synucleinu v oblasti substantia nigra ve středním mozku jsou charakteristické znaky Parkinsonovy choroby, proto je vhodné léčbu zacílit právě na ně,“ vysvětluje profesor Yunlong Zhang z First Affiliated Hospital of Guangzhou Medical University.
Již v minulosti se vědci snažili vyvinout terapeutické postupy, které by odumírání dopaminových neuronů zamezily. Žádný z navržených postupů však nevedl k úspěchu. Řada potenciálních terapeutik totiž při dlouhodobém užívání vykazovala nežádoucí vedlejší účinky včetně dalšího zhoršení pohybových schopností pacienta.
V nejnovější studii, která byla publikována v časopisu Advanced Science, Zhang a jeho tým studovali potenciální terapeutikum pro léčbu Parkinsonovy choroby, látku zvanou 4,4-dimethoxychalkon (zkráceně DMC). Ukázalo se, že tato sloučenina chrání buňky před poškozením a podporuje jejich regeneraci. „V této studii jsme se zaměřili na to, jak zpomalit či zmírnit degeneraci dopaminových neuronů pomocí látky DMC,“ líčí Zhang.
Vývoj terapeutické látky cílící na mozek velmi znesnadňuje přítomnost tzv. hematoencefalické bariéry – bariéry oddělující krev cirkulující v mozkových cévách a mozkovou tkáň. Tato bariéra je tvořena vrstvou endoteliálních buněk, které pokrývají mozkové cévy a přísně regulují průchod jakýchkoli nežádoucích látek a jiných částic z krve do okolní mozkové tkáně. „Zjednodušeně řečeno, hematoencefalická bariéra funguje jako brána, která do mozku nepustí žádné patogeny a jiné škodlivé látky potenciálně cirkulující v krvi,“ vysvětluje Zhang. „Protože endoteliální buňky v mozku propouští různé látky z krve do mozku výrazně selektivněji než klasické endoteliální buňky jinde v těle, je pro léčivo daleko složitější přes ně projít.“
Vědci se proto nechali inspirovat bájným Trojským koněm a účinnou léčivou látku DMC spojili s látkou označovanou jako RVG, která hematoencefalickou bariérou bez problémů prostupuje. RVG je zkratka pro glykoprotein viru vztekliny a jedná se v podstatě o krátkou jednoduchou bílkovinu. „Poté co kombinovaná látka DMC-RVG projde skrz hematoencefalickou bariéru, RVG dále pomáhá terapeutiku dostat se do správného cílového místa, tedy dopaminových neuronů. Tam poté dochází k rozpadu kombinované sloučeniny, léčivo se uvolní a začne vykonávat svou úlohu.“
Při testech na myších trpících Parkinsonovou chorobou se ukázalo, že látka DMC-RVG má schopnost zastavit degeneraci doprovázející smrt dopaminových neuronů. Docházelo nejen ke zpomalení úbytku nervových buněk a tím pádem ke zvýšení produkce dopaminu, ale i ke zvýšení počtu propojení mezi dopaminovými neurony v substantia nigra. U nemocných myší tak terapie vedla k výraznému utlumení symptomů provázejících Parkinsonovu nemoc.
Vědci zároveň prokázali, že léčivo DMC zkombinované s RVG proteinem je výrazně méně toxické než samostatná látka DMC. Navíc bylo ukázáno, že ostatní orgány kromě mozku nebyly látkou DMC-RVG nijak ovlivněny.
Samotnou identifikací nového potenciálního terapeutika ale cesta zdaleka nekončí. „Nyní se chystáme začít s testy bezpečnosti a účinnosti nového léčiva u pacientů s Parkinsonovou chorobou. Pevně věříme, že testy budou úspěšné a naše látka bude zavedena do klinické praxe,“ uzavírá profesor Zhang.
Další zajímavé informace o Parkinsonové chorobě se můžete dočíst v našem nedávno publikovaném článku Alzheimer a Parkinson – kdy se naučíme proti těmto chorobám bojovat.
Originální publikace: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/advs.202004555
Zdroj: Advanced Science News, zdroj titulního obrázku: Vladimir Soares, Unsplash
Michaela Novotná
V rámci svého doktorského studia mikrobiologie na Univerzitě Karlově se zabývá antibiotickou rezistencí u stafylokoků. Pokud není zrovna v laborce, vydává se do přírody nebo si přečte dobrou knížku.
Vstup do diskuze