Nová studie publikovaná v časopise Nature testuje, zda může umělé osvětlení negativně ovlivnit fungování ekosystému i na místech přilehlých přímo osvětleným plochám. Umělé osvětlení má různé ekologické následky - může způsobit změny ve fyziologii a chování organismů, tím zvýšit úmrtnost jedinců, snížit jejich reprodukci, změnit druhovou hojnost či složení společenstev. Mnoho druhů světlo totiž přitahuje nebo odpuzuje. Také negativně ovlivňuje druhové interakce; například rostlin s nočními opylovači.

Studie se zaměřuje nejvíce na vliv tohoto světla na predaci semen rostlin. Předpokládá, že výsledek reprodukce dvou modelových druhů rostlin bude redukován na přímo osvětlených plochách oproti neosvětleným a že se bude tento efekt promítat i do oblastí přilehlých k osvětleným plochám.

K ověření těchto předpokladů nainstaloval tým vědců na louky, které nikdy dříve osvětleny nebyly a nacházejí se v krajině s poměrně nízkým světelným znečištěním, LED lampy. Modelovými rostlinami výzkumu byly silenka širolistá (Silene latifolia) a vrbovka úzkolistá (Epilobium angustifolium), které byly umístěny třemi způsoby - na plochách s přímým osvětlením (illuminated), na plochách přilehlých (adjacent) a na neosvětlených (dark). Silenka je navíc ve speciálním vztahu s opylovačem - můrou knotovkovou (Hadena bicruris). Můra nejdříve naklade do samičích květů vajíčka a následně je opyluje, larvy po vylíhnutí konzumují semena - hlavní opylovač rostliny je tedy zároveň relativně frekventovaným predátorem jejích semen.

Pro lepší představu, jak jednotlivé plochy vypadají. Číselné hodnoty: vzdálenost v metrech ± fytometry. Zdroj: Nature

Studie překvapivě ukázala, že vliv umělého osvětlení na infekci silenky (predaci jejích semen) byl největší na místech která přiléhala (adjacent) k těm přímo osvětleným. To potom vedlo k nejmenší reprodukční úrovni rostlin na těchto plochách. Mechanismus spočíval v tom, že samice Hadena sp. letěly klást vajíčka co nejdál od světla - tedy na rostliny, které byly nejméně vystaveny světlu - nacházely se na ploše přilehlé té přímo osvětlené. Oproti tomu v místech, která nebyla osvětlená vůbec (dark), se mohla lišit kvalita samotné rostliny (kvalita může být snížena přímým osvětlením rostliny) a larvám by to mohlo snižovat fitness. Znamená to tedy, že umělé noční světlo má účinky i za hranicí přímo osvětlených ploch.

Originální publikace: https://www.nature.com/articles/s41598-020-68667-y
Titulní fotografie: Artem Kovalev, Unsplash