Světelné znečištění má nežádoucí účinky i za hranicí přímo osvětleného prostoru

Nová studie publikovaná v časopise Nature testuje, zda může umělé osvětlení negativně ovlivnit fungování ekosystému i na místech přilehlých přímo osvětleným plochám. Umělé osvětlení má různé ekologické následky - může způsobit změny ve fyziologii a chování organismů, tím zvýšit úmrtnost jedinců, snížit jejich reprodukci, změnit druhovou hojnost či složení společenstev. Mnoho druhů světlo totiž přitahuje nebo odpuzuje. Také negativně ovlivňuje druhové interakce; například rostlin s nočními opylovači.

Studie se zaměřuje nejvíce na vliv tohoto světla na predaci semen rostlin. Předpokládá, že výsledek reprodukce dvou modelových druhů rostlin bude redukován na přímo osvětlených plochách oproti neosvětleným a že se bude tento efekt promítat i do oblastí přilehlých k osvětleným plochám.

K ověření těchto předpokladů nainstaloval tým vědců na louky, které nikdy dříve osvětleny nebyly a nacházejí se v krajině s poměrně nízkým světelným znečištěním, LED lampy. Modelovými rostlinami výzkumu byly silenka širolistá (Silene latifolia) a vrbovka úzkolistá (Epilobium angustifolium), které byly umístěny třemi způsoby - na plochách s přímým osvětlením (illuminated), na plochách přilehlých (adjacent) a na neosvětlených (dark). Silenka je navíc ve speciálním vztahu s opylovačem - můrou knotovkovou (Hadena bicruris). Můra nejdříve naklade do samičích květů vajíčka a následně je opyluje, larvy po vylíhnutí konzumují semena - hlavní opylovač rostliny je tedy zároveň relativně frekventovaným predátorem jejích semen.

Studie překvapivě ukázala, že vliv umělého osvětlení na infekci silenky (predaci jejích semen) byl největší na místech která přiléhala (adjacent) k těm přímo osvětleným. To potom vedlo k nejmenší reprodukční úrovni rostlin na těchto plochách. Mechanismus spočíval v tom, že samice Hadena sp. letěly klást vajíčka co nejdál od světla - tedy na rostliny, které byly nejméně vystaveny světlu - nacházely se na ploše přilehlé té přímo osvětlené. Oproti tomu v místech, která nebyla osvětlená vůbec (dark), se mohla lišit kvalita samotné rostliny (kvalita může být snížena přímým osvětlením rostliny) a larvám by to mohlo snižovat fitness. Znamená to tedy, že umělé noční světlo má účinky i za hranicí přímo osvětlených ploch.

Originální publikace: https://www.nature.com/articles/s41598-020-68667-y
Titulní fotografie: Artem Kovalev, Unsplash