BIOLOGIE - CZECHSIGHT - Vše o českém a zahraničním techu

Chytrá kmenová buňka může opravovat poškození kdekoli v těle

Chytrá kmenová buňka může opravovat poškození kdekoli v těle

Vědci z University of New South Wales vyvinuli "chytré buňky", odborně zvané "indukované multipotentní kmenové buňky (iMS), které jsou vyjmuté z lidské tukové tkáně a přeprogramovány tak, aby fungovaly jako kmenové. V budoucnu by mohly zastávat důležitou roli v klinické praxi.

Vědci objevili zcela nový druh mozkových buněk

Vědci objevili zcela nový druh mozkových buněk

Objev tzv. Vector Trace buněk znamená převrat v chápaní lidské paměti. Buňky jsou schopny fungovat jako jakási GPS a jejich ztráta může být prvním indikátorem neurodegenerativních onemocnění, jako je např. Alzheimerova choroba.

Vědci se snaží poznat, jak koráli reagují na změnu klimatu – slouží jim k tomu chytré molekulární nůžky

Vědci se snaží poznat, jak koráli reagují na změnu klimatu – slouží jim k tomu chytré molekulární nůžky

Korálové útesy představují místa s největší biodiverzitou na naší planetě. S probíhající změnou klimatu však čelí bezprostřednímu ohrožení. Vědci se proto snaží pomocí elegantní molekulárně genetické metody CRISPR/Cas9 porozumět, jak se koráli se stresovými podmínkami vypořádávají.

Nejošklivější orchidej na planetě. Tak vědci mluví o nově objeveném druhu

Nejošklivější orchidej na planetě. Tak vědci mluví o nově objeveném druhu

Orchideje jsou v posledních letech velmi oblíbené pokojové rostliny. Jsou krásné, poměrně nenáročné a škála druhů je velmi široká. Avšak ne všechny orchideje tato kritéria splňují. Vědci na Madagaskaru nedávno objevili nový druh, který se naprosto vymyká výše popsanému.

Pravěcí lidé mohli hibernovat. Nová studie přináší zajímavou hypotézu

Pravěcí lidé mohli hibernovat. Nová studie přináší zajímavou hypotézu

Zimní spánek máme spojený hlavně s medvědy a ježky. Poslední výzkum ostatků homininů ze španělské Atapuercy naznačuje, že se k němu mohli ukládat i naši předci.

Nanosekundové elektrické pulzy mohou jednou léčit rakovinu – nový objev z Akademie věd ČR

Nanosekundové elektrické pulzy mohou jednou léčit rakovinu – nový objev z Akademie věd ČR

Vědci z Akademie věd ČR prokázali, že pomocí velice intenzivních a extrémně krátkých elektropulzů je možné ovlivňovat stavbu vnitřního buněčného lešení. Tento výzkum by v budoucnosti mohl přinést novou možnost léčby nádorových onemocnění.

Mravenci dokáží vytvářet vlastní houbové farmy

Mravenci dokáží vytvářet vlastní houbové farmy

Mravenci, vyskytující se v Panamě, začali s domestikací hub téměř před 60 miliony lety. Od té doby se některé druhy hub a mravenců na sobě stali závislými. Mravenci umí houbám v lese najít ty nejvhodnější zdroje živin, aby jim houby na oplátku vytvářely co nejhodnotnější potravu.

Houby bojující s hlísticemi pomohou proti ztrátám na úrodě

Houby bojující s hlísticemi pomohou proti ztrátám na úrodě

Hlístice, označovány také jako červi nebo odborně nematoda, často parazitují na jiných živočiších nebo rostlinách. Asi nejznámější jsou hlístice parazitující na člověku a to škrkavka dětská a roup dětský. Významné jsou však i hlístice napadající rostliny, kvůli snižování výnosu plodin.

Na kometě byl nalezen fosfor v pevném skupenství

Na kometě byl nalezen fosfor v pevném skupenství

Vznik života na Zemi je doposud stále nerozlousknutou záhadou. Existuje několik teorií, jakým způsobem se na naši planetu dostal. Hypotéza, že byl dopraven pomocí komet a jiných vesmírných těles, byla nově podpořena nálezem fosforu v pevném skupenství na jedné z nich.

Ve zkamenělé kosti dinosaura se našli paraziti podobní červům

Ve zkamenělé kosti dinosaura se našli paraziti podobní červům

V lýtkové kosti Titanosaura, který trpěl zánětem kostní dřeně, našli paleontologové několik desítek červu podobných parazitů.

Injekce bílkovin do varlat může léčit mužskou neplodnost

Injekce bílkovin do varlat může léčit mužskou neplodnost

Mužská neplodnost je závažný problém, který je často způsobený omezeným počtem spermií. Vědci z Národní univerzity v Soulu však přišli se způsobem, který by tento defekt mohl pozitivně zvrátit. Pomocí injekce jsou schopni dodávat speciální nanočástice naplněné konkrétními bílkovinami do varlat.

Chapadla chobotnic jsou citlivá na dotek i chuť kořisti

Chapadla chobotnic jsou citlivá na dotek i chuť kořisti

Jak chobotnice pomocí chuti a doteku rozpozná kořist na dně oceánu? Tím se zabývají harvardští vědci v nové studii. Identifikovali typ senzorů uvnitř přísavek, který pomáhá zvířeti zjistit, čeho se dotýká a zda je tento předmět kořistí.

Bakterie žijící v kořenovém systému ženšenu – nový bojovník proti Alzheimerově chorobě

Bakterie žijící v kořenovém systému ženšenu – nový bojovník proti Alzheimerově chorobě

Bakterie Streptomyces sp. WON17, žijící v blízkosti kořenů rostliny ženšenu, produkují unikátní chemickou látku zvanou rhizolutin. Vědci z Jižní Koreje ukázali, že tato látka je schopná degradovat agregáty provázející Alzheimerovu chorobu. Otevírají se tak dveře pro výzkum nové léčby této nemoci.

Na matiku je potřeba mít geny – studie odhalila souvislost mezi variací genu ROBO1 a výkonem ve školních testech

Na matiku je potřeba mít geny – studie odhalila souvislost mezi variací genu ROBO1 a výkonem ve školních testech

Dědičnost číselného nadání je ve vědě známá věc. Doposud však není jasné, jak přesně matematické geny ovlivňují vývoj lidského mozku. Částečnou odpověď na tuto otázku přinesl tým výzkumníků v čele s Michaelem Skeidem.

Mravenci používají nástroje. Pohotově vyhodnotí situaci a zachrání si život

Mravenci používají nástroje. Pohotově vyhodnotí situaci a zachrání si život

Použití nástrojů bývá pozorováno u primátů a některých druhů ptáků, a přestože se mravenci asi nenaučí znakovou řeč jako šimpazi či gorily, v pomyslném žebříčku zvířecích myslitelů značně poskočili.

Rizikový faktor pro těžký průběh COVID-19 jsme zdědili od neandrtálců, ukazují studie

Rizikový faktor pro těžký průběh COVID-19 jsme zdědili od neandrtálců, ukazují studie

Vědci identifikovali úsek lidské DNA, nacházející se na třetím chromozomu, jakožto silný rizikový faktor pro rozvoj onemocnění COVID-19. Rizikovou variantu zdědili dnešní lidé od neandrtálců, s kterými si naši předci zkřížili cesty zhruba před 50 000 lety.

Bitevní pole s názvem lidské střevo – Bacillus subtilis zde může efektivně bojovat proti zlatému stafylokokovi

Bitevní pole s názvem lidské střevo – Bacillus subtilis zde může efektivně bojovat proti zlatému stafylokokovi

Již ve dveřích lékárny narážíme na nespočet výživových doplňků, zahrnující ve valné míře probiotika. Nad jejich významem je ovšem dobré se kriticky zamyslet, neboť střevní mikrobiom je na současné úrovni poznatků z důvodu obrovské komplexnosti stále poměrně neprobádaný.

Virus umí změnit nebezpečný rostlinný patogen v přínosného spojence

Virus umí změnit nebezpečný rostlinný patogen v přínosného spojence

Slovo virus je běžně spojováno s něčím špatným. Nemusí tomu tak být vždy. Čím dál tím častěji se potvrzuje, že pro člověka mohou být užitečné. Například ke zvýšení produkce plodin, tím, že je ochrání před nebezpečnou houbou.

Řepka – nečekaný zdroj kvalitního proteinu pro člověka

Řepka – nečekaný zdroj kvalitního proteinu pro člověka

Proteiny jsou základním stavebním kamenem všech živých organismů. Člověk přijímá proteiny z živočichů nebo rostlin. Mezi proteiny z těchto zdrojů však mohou být velké rozdíly.

Laboratorně pěstované maso bylo geneticky vylepšeno o beta karoten

Laboratorně pěstované maso bylo geneticky vylepšeno o beta karoten

Američtí vědci geneticky modifikovali laboratorně pěstované svalové buňky hovězího dobytka o některé látky, které nalezneme pouze v rostlinách. Stojíme na prahu superpotravin, které lidskému tělu dodají veškeré potřebné živiny?

Pomocí zpěvu plejtváka obrovského lze předpovídat jeho migraci

Pomocí zpěvu plejtváka obrovského lze předpovídat jeho migraci

Zpěv velryb je stále opředen řadou tajemství. Ačkoliv je jejich zpěv studován již desítky let, přesný význam je pro vědce stále záhadou. Nejnovější studie se zabývá změnami velrybího zpívání během dne v souvislosti s migrací.

Vědci objevili klíčový protein potřebný ke tvorbě dlouhodobé paměti

Vědci objevili klíčový protein potřebný ke tvorbě dlouhodobé paměti

Skupina vědců z McGill University v Kanadě ve své nové studii ukázala, že proteinová signalizace molekuly eIF2α představuje důležitý článek pro vznik dlouhodobé paměti. Toto zjištění nám umožňuje zase o kus víc přijít na kloub tomu, jak transformace krátkodobé paměti v paměť dlouhodobou funguje.

Senzory natištěné přímo na kůži umí sledovat různé činnosti organismu

Senzory natištěné přímo na kůži umí sledovat různé činnosti organismu

V dnešní době je běžné sledovat své tělesné funkce pomocí chytrých hodinek, či jiných biometrických zařízení. Technologie postupuje rychle dopředu a získávání dat je čím dál přesnější. Mezinárodní tým vědců vytvořil senzory, které se dají "natisknout" přímo na kůži bez použití tepla.

Cukrovku lze regulovat pomocí dálkového ovladače s elektromagnetickým zářením

Cukrovku lze regulovat pomocí dálkového ovladače s elektromagnetickým zářením

Nový výzkum ukazuje, že vystavením organismu elektromagnetickému záření lze snížit rezistenci k inzulinu, která provází cukrovku druhého typu. Toto zjištění otevírá cesty k novým neinvazivním způsobům léčby této nemoci.

Nobelova cena za fyziologii a lékařství byla letos udělena za objev viru žloutenky typu C

Nobelova cena za fyziologii a lékařství byla letos udělena za objev viru žloutenky typu C

Karolinska Institut ve Švédsku představil nové laureáty Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství. Jsou jimi Harvey J. Alter, Michael Houghton a Charles M. Rice. Jejich objev viru hepatitidy C znamenal průlom v testování a léčbě této nebezpečné nemoci.