BIOLOGIE

VĚDA

Přes století byla považována za vyhynulou. Australská myš však přežívá na malém ostrově

Je tomu již 125 let, kdy byla naposledy viděna myška Gouldova (Pseudomys gouldii) na australské pevnině. Vědci nyní věří, že by mohla žít odděleně na malém ostrově blízko Austrálie.

VĚDA

Lodě s alkalizačními prostředky zachraňují Velký bariérový útes

Okyselování oceánu ničí Velký bariérový útes. Vědci nyní navrhli zajímavou metodu, která by ho mohla ochránit. Jde o uvolňování alkalizačních činidel na trasách lodní dopravy.

VĚDA

Korálům pomohou mikrobiomové transplantace

Globální oteplování ohrožuje korálové útesy na moha místech. Pomoci by jim mohla nová metoda přenosu mikrobiomu.

VĚDA

Vosy jsou přínosem pro ekosystémy, ekonomiku i lidské zdraví

Vosy alespoň podvědomě nemá ráda většina z nás. Ukazuje se, že vosy si tento postoj nezaslouží, mohou být totiž užitečné v zemědělství, ekonomice i zdraví lidí.

VĚDA

Vědci vytvořili první syntetický organismus schopný dělení

První syntetický jednobuněčný organismus, který se dělí jako běžná živá buňka – k takovému výsledku se propracovali vědci z J. Craig Venter Institute (JCVI). Projekt, kterým strávili více než 10 let práce, by mohl vést k novým metodám produkce vybraných molekul, například léků.

VĚDA

Arogance snižuje výkon sportovců, potvrdila studie

Fyzická příprava předních světových atletů na olympijské hry v Tokiu může na poslední chvíli projít zásadními změnami. Výzkumný tým z americké univerzity odhalil významný faktor, který ovlivňuje sportovní výkon.

VĚDA

Vědci objevili padesát nových genů spojených s barvou očí

Když se řekne „barvy očí", hned si je jednoduše představíme – modrá, zelená a hnědá. Mezinárodní tým vědců však nyní ukázal, že genetický základ barev lidského oka je mnohem komplexnější, než by se mohlo na první pohled zdát.

VĚDA

Odtrhne hlavu a nechá si dorůst tělo. Podívejte se na schopnost mořských slimáků

Někteří japonští mořští slimáci jsou schopni oddělit hlavu od těla v reakci na nebezpečí. Tělo jim následně doroste. Podobné objevy mohou objasnit další molekulární mechanismy obnovy buněk.

VĚDA

Kofein mění strukturu mozku, potvrdila studie

Kofein je nejčastěji konzumovanou psychoaktivní látkou na světě. Vědci z Univerzity v Basileji nyní prokázali, že jeho pravidelným příjmem může docházet ke změnám v šedé hmotně mozkové. Jeho efekt se však jeví pouze jako dočasný.

VĚDA

Protein, který může umožnit kompletní regeneraci svalů při těžkých zdravotních stavech

Australští vědci nalezli enzym, který se může stát zásadní terapeutickou látkou pro boj s těžkým svalovým úbytkem, ke kterému může docházet z mnoha důvodů.

VĚDA

Produkce řady hormonů v lidském těle se během roku mění, potvrdila rozsáhlá studie

Se zajímavým výzkumem přišli vědci z izraelského Weizmann Institute of Science. Dokázali, že se během ročních období mění hladiny některých lidských hormonů na základě stále se opakujícího mechanismu.

VĚDA

Nový výzkum podporuje teorii, že život na Zemi vzešel ze směsi DNA a RNA

Vědci popsali novou chemickou reakci, která mohla v prapočátcích života na Zemi stát za sestavením stavebních bloků DNA. A to ještě předtím, než na světě vůbec existovaly proteinové katalyzátory enzymy. Tyto poznatky by jednou mohly vést k novým chemickým metodám výroby nukleových kyselin.

VĚDA

Spánek je prokazatelně ovlivněn měsíčním cyklem, potvrdila nová studie

Studie publikovaná v časopise Science Advances přináší nové výsledky, které potvrzují souvislost mezi spánkem a měsíčním cyklem. Jedná se o zcela nový úhel pohledu a získaná data jsou velmi zajímavá.

TECHNOLOGIE

3D tištěné výrobky s přídavkem chloroplastů využívají fotosyntézu k vyšší odolnosti

Živé organismy jsou bohatým zdrojem inspirace pro navrhování inovativních technologií a konstrukcí. Řada výzkumných týmů po celém světě usiluje o propojení obou světů a vytvořit autonomně obnovitelné materiály, které využívají základní biologické principy, jako je například fotosyntéza.

VĚDA

Jihoafričtí vědci jsou blízko objevu nového léku na malárii

Jejich sloučenina je narozdíl od ostatních dostupných léků účinná ve chvíli, kdy je parazit v svém infekčním stadiu. Ročně má malárie na svědomí stovky tisíc obětí.

VĚDA

Chytrá kmenová buňka může opravovat poškození kdekoli v těle

Vědci z University of New South Wales vyvinuli "chytré buňky", odborně zvané "indukované multipotentní kmenové buňky (iMS), které jsou vyjmuté z lidské tukové tkáně a přeprogramovány tak, aby fungovaly jako kmenové. V budoucnu by mohly zastávat důležitou roli v klinické praxi.

VĚDA

Vědci objevili zcela nový druh mozkových buněk

Objev tzv. Vector Trace buněk znamená převrat v chápaní lidské paměti. Buňky jsou schopny fungovat jako jakási GPS a jejich ztráta může být prvním indikátorem neurodegenerativních onemocnění, jako je např. Alzheimerova choroba.

VĚDA

Vědci se snaží poznat, jak koráli reagují na změnu klimatu – slouží jim k tomu chytré molekulární nůžky

Korálové útesy představují místa s největší biodiverzitou na naší planetě. S probíhající změnou klimatu však čelí bezprostřednímu ohrožení. Vědci se proto snaží pomocí elegantní molekulárně genetické metody CRISPR/Cas9 porozumět, jak se koráli se stresovými podmínkami vypořádávají.

VĚDA

Nejošklivější orchidej na planetě. Tak vědci mluví o nově objeveném druhu

Orchideje jsou v posledních letech velmi oblíbené pokojové rostliny. Jsou krásné, poměrně nenáročné a škála druhů je velmi široká. Avšak ne všechny orchideje tato kritéria splňují. Vědci na Madagaskaru nedávno objevili nový druh, který se naprosto vymyká výše popsanému.

VĚDA

Pravěcí lidé mohli hibernovat. Nová studie přináší zajímavou hypotézu

Zimní spánek máme spojený hlavně s medvědy a ježky. Poslední výzkum ostatků homininů ze španělské Atapuercy naznačuje, že se k němu mohli ukládat i naši předci.

VĚDA

Nanosekundové elektrické pulzy mohou jednou léčit rakovinu – nový objev z Akademie věd ČR

Vědci z Akademie věd ČR prokázali, že pomocí velice intenzivních a extrémně krátkých elektropulzů je možné ovlivňovat stavbu vnitřního buněčného lešení. Tento výzkum by v budoucnosti mohl přinést novou možnost léčby nádorových onemocnění.

VĚDA

Mravenci dokáží vytvářet vlastní houbové farmy

Mravenci, vyskytující se v Panamě, začali s domestikací hub téměř před 60 miliony lety. Od té doby se některé druhy hub a mravenců na sobě stali závislými. Mravenci umí houbám v lese najít ty nejvhodnější zdroje živin, aby jim houby na oplátku vytvářely co nejhodnotnější potravu.

VĚDA

Houby bojující s hlísticemi pomohou proti ztrátám na úrodě

Hlístice, označovány také jako červi nebo odborně nematoda, často parazitují na jiných živočiších nebo rostlinách. Asi nejznámější jsou hlístice parazitující na člověku a to škrkavka dětská a roup dětský. Významné jsou však i hlístice napadající rostliny, kvůli snižování výnosu plodin.

VESMÍR

Na kometě byl nalezen fosfor v pevném skupenství

Vznik života na Zemi je doposud stále nerozlousknutou záhadou. Existuje několik teorií, jakým způsobem se na naši planetu dostal. Hypotéza, že byl dopraven pomocí komet a jiných vesmírných těles, byla nově podpořena nálezem fosforu v pevném skupenství na jedné z nich.

VĚDA

Ve zkamenělé kosti dinosaura se našli paraziti podobní červům

V lýtkové kosti Titanosaura, který trpěl zánětem kostní dřeně, našli paleontologové několik desítek červu podobných parazitů.