VĚDA Rizikový faktor pro těžký průběh COVID-19 jsme zdědili od neandrtálců, ukazují studie Vědci identifikovali úsek lidské DNA, nacházející se na třetím chromozomu, jakožto silný rizikový faktor pro rozvoj onemocnění COVID-19. Rizikovou variantu zdědili dnešní lidé od neandrtálců, s kterými si naši předci zkřížili cesty zhruba před 50 000 lety.
VĚDA Bitevní pole s názvem lidské střevo – Bacillus subtilis zde může efektivně bojovat proti zlatému stafylokokovi Již ve dveřích lékárny narážíme na nespočet výživových doplňků, zahrnující ve valné míře probiotika. Nad jejich významem je ovšem dobré se kriticky zamyslet, neboť střevní mikrobiom je na současné úrovni poznatků z důvodu obrovské komplexnosti stále poměrně neprobádaný.
VĚDA Virus umí změnit nebezpečný rostlinný patogen v přínosného spojence Slovo virus je běžně spojováno s něčím špatným. Nemusí tomu tak být vždy. Čím dál tím častěji se potvrzuje, že pro člověka mohou být užitečné. Například ke zvýšení produkce plodin, tím, že je ochrání před nebezpečnou houbou.
VĚDA Řepka – nečekaný zdroj kvalitního proteinu pro člověka Proteiny jsou základním stavebním kamenem všech živých organismů. Člověk přijímá proteiny z živočichů nebo rostlin. Mezi proteiny z těchto zdrojů však mohou být velké rozdíly.
VĚDA Laboratorně pěstované maso bylo geneticky vylepšeno o beta karoten Američtí vědci geneticky modifikovali laboratorně pěstované svalové buňky hovězího dobytka o některé látky, které nalezneme pouze v rostlinách. Stojíme na prahu superpotravin, které lidskému tělu dodají veškeré potřebné živiny?
VĚDA Pomocí zpěvu plejtváka obrovského lze předpovídat jeho migraci Zpěv velryb je stále opředen řadou tajemství. Ačkoliv je jejich zpěv studován již desítky let, přesný význam je pro vědce stále záhadou. Nejnovější studie se zabývá změnami velrybího zpívání během dne v souvislosti s migrací.
VĚDA Vědci objevili klíčový protein potřebný ke tvorbě dlouhodobé paměti Skupina vědců z McGill University v Kanadě ve své nové studii ukázala, že proteinová signalizace molekuly eIF2α představuje důležitý článek pro vznik dlouhodobé paměti. Toto zjištění nám umožňuje zase o kus víc přijít na kloub tomu, jak transformace krátkodobé paměti v paměť dlouhodobou funguje.
TECHNOLOGIE Senzory natištěné přímo na kůži umí sledovat různé činnosti organismu V dnešní době je běžné sledovat své tělesné funkce pomocí chytrých hodinek, či jiných biometrických zařízení. Technologie postupuje rychle dopředu a získávání dat je čím dál přesnější. Mezinárodní tým vědců vytvořil senzory, které se dají "natisknout" přímo na kůži bez použití tepla.
VĚDA Cukrovku lze regulovat pomocí dálkového ovladače s elektromagnetickým zářením Nový výzkum ukazuje, že vystavením organismu elektromagnetickému záření lze snížit rezistenci k inzulinu, která provází cukrovku druhého typu. Toto zjištění otevírá cesty k novým neinvazivním způsobům léčby této nemoci.
VĚDA Nobelova cena za fyziologii a lékařství byla letos udělena za objev viru žloutenky typu C Karolinska Institut ve Švédsku představil nové laureáty Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství. Jsou jimi Harvey J. Alter, Michael Houghton a Charles M. Rice. Jejich objev viru hepatitidy C znamenal průlom v testování a léčbě této nebezpečné nemoci.
VĚDA Nobelova cena za chemii putovala dvěma vědkyním za metodu CRISPR-Cas9, molekulární nůžky, které dokážou měnit geny Nositelkami Nobelovy ceny za chemii se pro letošní rok staly vědkyně Emmanuelle Cherpentier a Jennifer Doudna. Tyto ženy stojí za zcela revolučním objevem, který umožňuje měnit samotnou podstatu života. Je to CRISPR-Cas 9. Molekulární nůžky, které mění historii celého vědního oboru.
VĚDA Hra s panenkami pomáhá rozvíjet empatii a sociální chování Hraní s panenkami může pomáhat malým dětem s jejich sociálními dovednostmi. Nejnovější studie ukazuje, že hra s panenkami aktivuje oblast mozku spojenou se sociálními interakcemi a empatií.
VĚDA Psaní v ruce podporuje učení a zlepšuje paměť Psaní poznámek v ruce vyvolává vznik mozkové aktivity, která je spojena s lepším učením a pamětí, a to jak u dětí, tak dospělých. Vyplývá to z výsledků práce využívající metodu EEG ke studiu elektrické aktivity mozku.
VĚDA Viry v lidských střevech: možní spojenci i nepřátelé bakterií Neoddělitelnou součástí lidského těla jsou viry a bakterie. Obzvláště v lidských střevech se vyskytuje široké spektrum bakteriálních a virových druhů, mezi kterými navíc mohou probíhat různé interakce.
VĚDA Materiál z hub lze využít jako ekologickou alternativu kůže Kůže je odedávna používána jako materiál pro výrobu oděvů a nábytku. Její produkce má ovšem negativní dopad na životní prostředí. Jednou z alternativ klasické a umělé kůže se nyní stává materiál z houbových vláken, který je méně nákladný na výrobu, nezatěžuje přírodu a je biologicky odbouratelný.
VĚDA Vědomí nemusí být privilegiem savců Dle poznatků nejnovějších výzkumů vykazují známky primárního vědomí a konzistentního myšlení i vrány.
VĚDA Polyfenol obsažený v borůvkách snižuje zánětlivost u zánětlivých onemocnění střev O pterostilbenu, který se vyskytuje v borůvkách, se obecně ví, že má prospěšné účinky na lidské zdraví. Poslední studie ukazuje, že by se mohl využít i v terapii zánětlivých onemocnění střev.
VĚDA Studie odhalila, co vedlo ke vzniku prvních organických molekul na planetě Zemi Život s nejvyšší pravděpodobností vznikl reakcemi organických látek, které daly vznik složitějším biologickým strukturám. Ty následně položily základy první buňky. Jak ovšem ke vzniku prapůvodních organických molekul došlo?
VĚDA Výzkumníci objevili v poušti nového vodního živočicha Během expedice na poušť Lút v Íránu výzkumníci objevili nový druh korýše zvaný Phallocryptus famini. Bez vody přežije i desítky let.
STARTUP Studentský start-up a vývoj projektu “živoucí rakev” Start-up studentů z Technické univerzity Delft v Nizozemsku vyvinul ‘živoucí rakev’ vytvořenou z mycelií. Tento živoucí kokon pomůže tělo kompostovat efektivněji, odstraňuje toxické látky a vytváří lepší podmínky pro růst rostlin.
VĚDA Kolonie bakterií přežily ve vesmíru. Nové poznatky podporují teorii panspermie. V počtu je síla. Extremofilním bakteriím se podařilo přežít ve vesmíru. Před ničivými podmínkami meziplanetárního prostoru je přitom chránila pouze odumřelá vrstva samotných bakterií.
VĚDA Imunitní systém některých lidí dokáže sám úspěšně bojovat s HIV Od doby co je znám vir HIV a onemocnění AIDS, byly zaznamenány pouze dva případy pacientů, kterým po intenzivní léčbě klesla hladina viru v těle pod měřitelnou hodnotu. Nyní se zdá, že svět je blízko k poznání prvního člověka, který vir poráží sám.
VĚDA Britští vědci objasnili schopnost buněčné navigace v miniaturních bludištích Výzkum migrace buněk je, především z hlediska studia nádorové biologie důležitou disciplínou, neboť nám umožňuje pochopit způsoby, kterým se otevírají dveře nebezpečným metastázám. Ve Velké Británii bylo v tomto oboru dosaženo dalšího čerstvého objevu.
VESMÍR Mimozemský život pomůže odhalit nový interpretační nástroj Hledání známek mimozemského života je velkým fenoménem současnosti. Osvědčená metoda plynové spektroskopie však naráží na neefektivní statistické zpracování získaných dat, které jejich studium výrazně zpomalují. Mezinárodní evropský tým proto přišel s novým modelem interpretujícím výsledky.
VĚDA Velká klinická studie potvrdila, že vitamín D nijak nezabraňuje vzniku deprese Studie testovala téměř 20 000 lidí a výsledky jasně ukázaly, že vitamín D u lidí nijak nezabraňuje vzniku deprese, ani nezlepšuje náladu.
