BIOLOGIE

BIOLOGIE

Jsou atraktivnější lidé zdravější? (Ne)souvislost reaktivity imunitního systému a vzhledu obličeje

Předchozí studie uvažovaly možnou souvislost mezi vnímanou atraktivitou a zdravím obličeje a fungováním imunitního systému (IS). Vědkyně a vědci z Univerzity Karlovy však takovou spojitost nenalezli.

BIOLOGIE

Vědci vyvinuli prsten, který odpuzuje hmyz

Vědci z Univerzity Martina Luthera v Halle-Wittenbergu vynalezli nové zařízení na odpuzování hmyzu. Účinná látka je "zapouzdřena" a vytvarována do vhodného tvaru, například do prstenu. Z něj se postupně uvolňuje repelent. Tým publikoval své výsledky v časopise International Journal of Pharmaceutics.

EKOLOGIE

Jak chránit obojživelníky? Pomohou nově vybudovaná jezírka

Švýcarští vědci analyzovali dopad nově vytvořených rybníků a jezírek na populace obojživelníků. Studie nabízí nadějné vyhlídky.

BIOLOGIE

Červenání obličeje nemusí ovlivňovat emoční vnímání ostatních lidí

Předpokládá se, že červenání v obličeji umožňuje ostatním lidem intenzivněji vnímat emoce druhých. Němečtí vědci však na velkém vzorku účastníků nenalezli žádný efekt.

BIOLOGIE

Bakteriální kanibalové: požíráním příbuzných k evoluční výhodě

Nedávno byl objeven systém využívaný gramnegativními bakteriemi, které požírají své příbuzné. Nejen, že z něj benefitují ty, které hodují na svých blízkých, výhodu představuje pro celé společenství. Brutální proces totiž vede ke zvyšování jejich biodiverzity.

BIOLOGIE

Hmyzí roj dokáže generovat tolik statické elektřiny jako bouřkový mrak

Je známo, že hmyz je schopen vnímat elektrická pole a využívat je ke svému užitku. Nový výzkum mimo to ukázal, že roje létavého hmyzu přispívají k atmosférické elektřině a mají podobný vliv jako počasí. Velké roje dokonce mohou produkovat tolik náboje jako bouřkový mrak.

VESMÍR

Stromy vyprávějí příběh o extrémních geomagnetických bouřích, které zasáhly Zemi

Extrémní solární radiační bouře může znamenat pohromu pro dnešní svět, neboť by ochromila veškerou naši telekomunikační síť. O okolnostech jejího vzniku však nevíme nic. Australští vědci nyní zanalyzovali složení dřeva stromů až 10 000 let nazpět a přinesli nová znepokojivá data.

MEDICÍNA A ZDRAVÍ

Vědci mají nápad, jak napravit ztrátu zraku spojenou s vysokým věkem

Makulární degenerací, tedy ztrátou zraku spojenou s vysokým věkem, trpí desítky milionů lidí po celém světě. Příčinou je hromadění poškozeného proteinu zvaného vitronektin v oku. Nová studie amerických vědců ukazuje cestu, jak by se nemoc v budoucnu mohla efektivně léčit.

BIOLOGIE

Evoluce v akci: Jak rosničky z černobylské uzavřené zóny zčernaly

Evoluce dokáže divy. A ty se někdy stanou i v horizontu několika málo desetiletí. Vědci popsali, proč jsou jindy jasně zelené rosničky z černobylské ochranné zóny výrazně tmavší, nebo dokonce úplně černé.

BIOLOGIE

Na světě je první naklonovaný vlk arktický

Čínským vědcům se povedlo přivést na svět první klon kanadského vlka arktického. Jmenuje se Maya a nyní se o ní stará adoptivní matka, fenka bígla.

MEDICÍNA A ZDRAVÍ

Mikroboti mohou v budoucnu léčit zápal plic. Lépe zacílí na místo infekce

Biologům se povedlo úspěšně použít mikroboty k odstranění bakterií způsobujících zápal plic. Prvotní studie u myší naznačují, že by se podobný způsob léčby mohl zavést u lidí.

BIOLOGIE

Paleontologové našli 541 milionů let starou mikrofosílii zelené řasy

V Číně byl objeven nejstarší druh zelené řasy pocházející z období raného Precambrianu. Jednobuněčná řasa je svou stavbou překvapivě podobná moderním mořským řasám, což znamená, že vědci zřejmě budou muset přehodnotit dataci prvního společného předka řas a rostlin a posunout ho dále do historie.

BIOLOGIE

Osel byl domestikován již před 7000 lety. Ukázala to jeho DNA

Kdy a kde byli osli domestikováni, je dlouhodobou záhadou. DNA nyní odhaluje, že byli zkroceni mnohem dříve než koně.

BIOLOGIE

Jedna mutace, více neuronů. Jsme díky ní chytřejší než neandrtálci?

Nově publikovaná studie popisuje protein TKTL1, který podporuje růst a vznik neuronů. Otázkou zůstává, zda víc neuronů stačí k vyšší inteligenci.

BIOLOGIE

Ptačí neurony jsou energeticky úspornější než savčí — a to hned třikrát

Ptačí mozek obsahuje v porovnání se savčím mnohem více neuronů. Nabízí se tak otázka, jak ptáci zvládají takové množství energeticky pokrýt. Němečtí vědci nyní ukázali, že mozkové buňky letců jsou mnohem spořivější.

MEDICÍNA A ZDRAVÍ

Protein MAIA: klíč k pochopení neplodnosti. Za jeho objevem stojí čeští vědci

Zásadní krok pro pochopení (ne)plodnosti udělal tým složený převážně z českých vědců. Identifikoval nový protein, MAIA, na povrchu lidských vajíček, který se účastní fúze vájíčka a spermie.

BIOLOGIE

Byl vytvořen nový model embrya bez použití spermií a vajíček

V posledních letech výzkum v oblasti tvorby embryí z jiných než pohlavních buněk výrazně pokročil. Struktura a buněčná aktivita v těchto modelech mohou být až na 95 % podobné skutečným myším embryím.

BIOLOGIE

Komárům jen tak neunikneme. Vědci popsali podstatu jejich spolehlivého čichu

Letní večer, posezení u ohně s přáteli… a komáry! Dlouhé oblečení nepomáhá, někdy ani repelent, utíkat už vůbec ne. Proč nás komáři vždy a všude „vyčmuchají“? Na to odpověděli vědci v nové studii.

TECHNOLOGIE

Nová éra digitální biologie je tu: Umělá inteligence predikovala strukturu více než 200 milionů proteinů – tedy téměř všech, které známe

Jeden z největších úspěchů umělé inteligence v přírodních vědách za poslední dobu. I tak lze popsat počin, kterého dosáhl program AlphaFold společnosti DeepMind. Umělá inteligence predikovala dle aminokyselinové sekvence 3D strukturu téměř všech známých proteinů a otevřela dveře novému výzkumu.

VĚDA

Detailní proteinová mapa červených krvinek

Červené krvinky jsou v rámci našeho těla naprosto unikátní buňky, jelikož postrádají to, co dělá buňku buňkou — jádro s DNA i většinu organel. Vědcům se nyní poprvé podařilo, díky pokročilým biochemickým metodám, popsat téměř kompletní složení proteinů těchto (ne)buněk.

MEDICÍNA A ZDRAVÍ

Vědci už vědí, proč stafylokokové vakcíny v klinických testech selhaly, a pracují na jejich vylepšení

Zlatý stafylokok běžně kolonizuje naše tělo. Za jistých okolností se z něj ale může stát smrtící patogen, který navíc v důsledku antibiotické krize špatně odpovídá na léčbu. Vyvíjené vakcíny však opakovaně v klinických testech selhávaly. A vědci nyní konečně vědí proč, a tak můžou změnit strategii.

BIOLOGIE

Gekoní tlapky na molekulární úrovni – extrémní přilnavost k povrchům jim udílí nanometrová vrstva tuků

Gekoni jsou díky svým vysoce přilnavým končetinám schopni snadno zdolávat i vertikální povrchy. Tuto „superschopnost“ jim udílejí miliony mikroskopických vláskových struktur na prstech. Ty jsou předmětem výzkumu dlouhodobě pro jejich potenciál inspirovat vývoj nových technologií a umělých materiálů.

BIOLOGIE

Mozek chobotnic se podobá lidskému. Možná proto jsou tak inteligentní

Vědci léta pozorují, že jsou chobotnice chytřejší než většina bezobratlých. Nová studie popisuje, proč by tomu tak mohlo být. Hlavní roli hrají specifické elementy, které se nachází i v lidském mozku.

BIOLOGIE

Čeští sokoli jsou spokojenější než ti v Německu

V letošním roce se v oblasti Národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce velice dařilo ohroženým sokolům stěhovavým.

MEDICÍNA A ZDRAVÍ

Seznamte se s eleutherobinem – korály chrání před predátory, nás by mohl léčit z rakoviny

Eleutherobin a jeho protirakovinné účinky jsou známy již od 90. let. Nicméně dosud se nepodařilo identifikovat geny zodpovědné za jeho biosyntézu a nedařilo se ho izolovat v dostatečných množstvích. Nyní se vědcům podařilo příslušné geny identifikovat a produkci látky přesunout do bakterií.