BIOLOGIE

EKOLOGIE

Křižáci napouští své pavučiny neurotoxinem, který paralyzuje kořist

Pavoučí hedvábí je fascinující směs proteinů, kterou stále halí řada tajemství. Brazilským vědcům se nově podařilo prokázat, že spolu se strukturními proteiny, tvořících lana sítě, vylučují někteří pavouci neurotoxiny, které ochromují lapenou kořist.

TECHNOLOGIE

Černobylská houba by mohla chránit astronauty před nebezpečným zářením

C. sphaerospermum je pozoruhodný druh houby, který miluje místa zamořená radioaktivitou. Američtí vědci houbu vystavili kosmickému záření a zjistili, že je schopna jej pohlcovat. Mohla by být proto využita jako ochranný materiál pro budoucí kolonizátory Marsu.

VĚDA

Pohřbeny zaživa — japonští vědci probudili 100 milionů let spící bakterie z oceánského dna

Země je pohřbila ještě dříve, než na ni poprvé stanul Tyranosaurus rex. Uplynulo 100 milionů let a objevil se člověk, který je probudil. Japonští vědci zjišťují, že i po takto dlouhé době a bez potřebných nutrientů jsou bakteriální buňky schopné růstu a dělení.

VĚDA

Pomocí CRISPR bychom mohli ovlivnit pohlaví potomků, ukazuje geneticky upravený býk

Po naklonované ovci Dolly přichází Cosmo - CRISPRem upravený býk, jehož embryo bylo umělým vložením genu zmanipulováno k samčímu pohlaví a došlo k rapidnímu nárůstu pravděpodobnosti plození mužských potomků.

VĚDA

Výzkumníci objevili hlubokomořské ryby, jejichž kůže pohltí 99,5% světla

Nově objevené druhy ryb absorbují za pomocí melaninu téměř všechno světlo, které dopadne na jejich kůži. Tento systém pohlcování světla by mohl pomoci s výrobou ultra-černých materiálů.

VĚDA

Lidský chromozom X byl poprvé v historii kompletně osekvenován

Přestože jsme schopni v řádu hodin sekvenovat obrovské úseky DNA, některé části zůstávaly až doposud nezmapované. Mezinárodní tým vědců poprvé v historii kompletně sekvenoval pohlavní chromozom X a přispěl k pochopení vývoje našeho druhu.

EKOLOGIE

Jak a kdy spí žraloci – vědci zmapovali denní rytmus pěti druhů podmořských vládců

Přestože jsou žraloci jedni z nejstarších živočichů na naší planetě, stále o nich mnoho nevíme. Vědci zmapovali chování pěti druhů žraloků a nestačili se divit nad variabilitou jejich denních režimů. Stále však zůstává záhadou, zda a jak vůbec žraloci spí.

VĚDA

Protein mechu opravuje genetické defekty kvetoucích rostlin

Vědci z Bonnské univerzity převedli jednoho z korektorů genetické informace z mechu Physcomitrium patens do kvetoucí rostliny a překvapivě provádí svou práci stejně spolehlivě jako v mechu samotném.

VĚDA

Na menopauze záleží. Vědci potvrdili vyšší riziko vzniku onemocnění srdce u žen s uměle navozenou menopauzou

Během menopauzy klesá u žen hladina estrogenu. Ten má protektivní účinky na kardiovaskulární systém. Pokud žena projde menopauzou brzy, například kvůli chirurgickému odstranění vaječníků, snížená hladina estrogenu v krvi následně zvýší riziko srdečních chorob. Řešením by mohla být hormonální léčba.

VĚDA

Video poprvé zachytilo buněčné "hrobníky", uklízející mrtvé neurony

Každému zdravému člověku umírají v těle denně desítky miliard buněk. Jde o zcela přirozený proces, který odstraňuje opotřebované a poškozené struktury. Vědci z Yale School of Medicine poprvé buněčnou smrt zobrazili pomocí videa a odhalili mnoho novinek, které mohou přispět k léčbě některých chorob.

VĚDA

Odstranění jediného proteinu mění astrocyty na neurony a otevírá novou cestu k léčbě Parkinsonovy choroby

Vědcům na Kalifornské univerzitě se podařilo přeměnit astrocyty a jiné mozkové buňky přímo na neurony. Jejich relativně jednoduchá metoda má potenciál změnit léčbu neurodegenerativních onemocnění, včetně Parkinsonovy choroby.

VĚDA

Nové nálezy měkkých dinosauřích vajec pomáhají s pochopením jejich vývoje

Nálezů vajec dinosaurů je po celém světě jen hrstka. Každý další objev tedy posune znalosti o nich o několik skoků dále. V červnu letošního roku vyšel v prestižním časopise Nature článek popisující nález kožovitých dinosauřích vajec.

VĚDA

The Walking Dead – jsou viry Živí mrtví?

Když zajdou virologové a jiní biologové na pivko, nejčastěji se konverzace přesune právě na téma, zda lze viry pokládat za živé. Konverzace často končí bezvýsledně a to hned z několika důvodů.

VĚDA

Světlem aktivovaný CRISPR upravuje DNA s vysokou přesností v řádu sekund

Molekulární skalpel CRISPR, umožňující přesnou úpravu vybrané sekvence DNA, je zaslouženým fenoménem 21. století. Vědci z John Hopkins Medicine přicházejí s novou metodou jeho využití, která umožňuje přesnou editaci genů již po několika vteřinách za pomoci světla.

VĚDA

Tajná skrýš HIV – mozkové buňky poskytují viru útočiště před dalším šířením

Již v předchozích článcích s mikrobiologickou tématikou jsme zabrousili na problém "bakteriální perzistence". Tento fenomén se dle výsledků nové studie vyskytuje i u viru HIV, který využívá mozkové buňky nakažených jako dočasné útočiště před dalším šířením.

VĚDA

Vědci zjistili, že dinosaury zahubila fyzika

Koncem křídy končí také éra dinosaurů. S jejich koncem je spojená neuvěřitelná katastrofa a ještě větší smůla. Seznamte se s novým objevem londýnských vědců.

TECHNOLOGIE

Zemědělský robot zabíjí parazitické plísně UV zářením

Fungicidy jsou v současné době jednou z mála účinných zbraní proti parazitickým plísním. Přesto představují pro zemědělce mnoho komplikací. Mezinárodní tým vědců však přichází s robotem, který jednoduchým trikem obchází jejich obranný systém a zabíjí parazity UV zářením.

VĚDA

Umělé červené krvinky překonávají schopnosti přírody

Syntetická biologie je jedním z významných oborů současnosti. Velký krok kupředu nyní zaznamenala při vývoji umělých červených krvinek, které by mohly zásadně pomoci při léčbě rakoviny.

EKOLOGIE

Bělení korálů může být i barevné, potvrdila nová studie

Vybělení korálů je jedním z problémů doprovázejících klimatickou změnu. Vybělené korály ztrácí své symbiotické řasy a postupně umírají. Některé druhy se tak brání "barevným" bělením.

VĚDA

Unikátní bionické oko má podobnou kvalitu jako to lidské. A možná i něco navíc

V nové studii publikované v časopise Nature vědci přišli s pokročilou konstrukcí bionického oka. Podle jejich tvrzení se jedná o umělé oko nejvíce podobné lidskému. Uplatnění nalezne v robotických konstrukcích. V budoucnu by mohlo sloužit jako protetické oko.

VĚDA

Čmeláci koušou do rostlin a urychlují tím jejich vykvetení

Vědečtí výzkumníci zjistili, že pokud mají čmeláci hlad, koušou do listů rostlin. Rostliny poté vykvetou mnohem rychleji, poskytnou čmelákům potřebnou potravu a zároveň zajistí své rozmnožování.

VĚDA

Fialové světlo selektivně aktivuje léky v malých skupinách buněk

Fotofarmakologie je vědecký obor, který vám nejspíš mnoho neříká. Schopnost manipulovat s molekulami v konkrétních skupinách buněk pomocí světla je však průlomovou technikou moderní medicíny. Seznamte se s prací, která na poli této problematiky zaznamenala skutečný pokrok.

VĚDA

Vědcům se podařilo vyvinout hybrid myších embryí s dosud nejvyšším počtem lidských buněk

Hybridi zvířecích embryí a lidských buněk mohou přinést obrovský posun ve vývojové a buněčné biologii. Výsledky experimentů ovlivní i výzkum v transplatační medicíně. Hlavní překážkou však zůstává etická stránka věci.

VĚDA

Elektrodové implantáty v mozku umožní nevidomým lidem "vidět" písmena a jednoduché tvary

Zařízení zrakové koritkální protézy (VCP) je považováno za slibnou strategii při obnově zraku u zcela nevidomých pacientů. Využívá elektrickou stimulaci a jednotlivé zobrazené impulsy pak fungují jako pixely ve videu.

VĚDA

Přenos malárie by mohl být zastaven mikroorganismy přítomnými v samotných komárech

Nemoci přenášené komáry představují v některých regionech, velké nebezpečí. Jednou z těchto nemocí je i malárie. Vědci proto pracují na způsobech, jak zastavit přenos jejího původce.