BIOLOGIE Mozek chobotnic se podobá lidskému. Možná proto jsou tak inteligentní Vědci léta pozorují, že jsou chobotnice chytřejší než většina bezobratlých. Nová studie popisuje, proč by tomu tak mohlo být. Hlavní roli hrají specifické elementy, které se nachází i v lidském mozku.
BIOLOGIE Čeští sokoli jsou spokojenější než ti v Německu V letošním roce se v oblasti Národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce velice dařilo ohroženým sokolům stěhovavým.
MEDICÍNA A ZDRAVÍ Seznamte se s eleutherobinem – korály chrání před predátory, nás by mohl léčit z rakoviny Eleutherobin a jeho protirakovinné účinky jsou známy již od 90. let. Nicméně dosud se nepodařilo identifikovat geny zodpovědné za jeho biosyntézu a nedařilo se ho izolovat v dostatečných množstvích. Nyní se vědcům podařilo příslušné geny identifikovat a produkci látky přesunout do bakterií.
BIOLOGIE Stáří našich jater odhadují vědci na pouhé tři roky Lidská játra zůstávají stále mladá, i přes to, že zbytek našeho těla stárne. Podle nového výzkumu je tento orgán v průměru mladší než tři roky, a to bez ohledu na stáří organismu.
BIOLOGIE Komáři vidí rudě, když zaznamenají kořist. Studie jejich zraku pomůže s vytvořením efektivnějších pastí Hladoví komáři dokáží zaznamenat námi vydechovaný oxid uhličitý až na 30 metrů. Nedávno publikovaný výzkum popisuje, jak se komárům mění visuální vnímání lidského povrchu, když CO2 zvětří.
BIOLOGIE Geneticky upravená rajčata obsahují více vitamínu D. Mohla by pomoci v prevenci Parkinsonovy choroby CRISPR technologie poslední roky hýbe celou biologií a vědecké skupiny se snaží přijít na to, co všechno je díky ní možné. S její pomocí se nedávno podařilo zvýšit hladinu vitaminu D u rajčat.
MEDICÍNA A ZDRAVÍ Objev genu zásadního pro embryonální vývoj může pomoct v léčbě rakoviny Biologům se povedlo popsat důležitý gen embryonálního vývoje. Jeho efekt na buněčný růst může objasnit, proč dochází k abnormalitám vývoje plodu nebo co způsobuje častější výskyt rakoviny u některých jedinců. Studie byla publikovaná v časopise Nature Communications.
MEDICÍNA A ZDRAVÍ Je znám nový mechanismus, kterým působí léky proti bolesti. Zásadní roli hraje protein NRF2 Nesterodiní prozánětlivé léky (tzv. NSAID) jsou hojně používány pro zmírnění bolesti. Řada z nich má v různých dávkách velmi rozdílné efekty na organismus. Mohou být pozitivní i negativní a některé z nich si biologové nedokážou vysvětlit. Právě publikovaná studie přináší do problematiky více světla.
MEDICÍNA A ZDRAVÍ Byla objevena zcela nová funkce buněk ledvin Úloha mechanických sil pohánějících transport v ledvinových buňkách je nejasná. Právě proto byla vyvinuta mikrofluidní pumpa, která napodobuje mikrofyziologii epiteliárních buněk v tubulu nefronu.
BIOLOGIE Editace genů byla poprvé použita ke změně chování křečků. Výsledky byly překvapivé Technika CRISPR-Cas9 je již obecně známou metodou pro editaci genů. Díky ní vědci dokáží opravovat chyby v genetické informaci s velkou přesností. Nedávno byla poprvé využita i pro navození změny chování u pokusných zvířat.
MEDICÍNA A ZDRAVÍ Zelený zákal by mohl být léčen pomocí tlakových čidel v oku Čočky automaticky uvolňující léky proti zelenému zákalu, by mohly pomoci s léčbou milionům pacientů po celém světě. Systém funguje díky tlakovým čidlům, která uvolňují medikaci při nadměrném očním tlaku.
BIOLOGIE Na obávané bakteriální biofilmy by mohla platit elektřina Bakteriální biofilmy představují velkou hrozbu zejména z důvodu zvýšené rezistence k antibiotikům a dezinfekčním prostředkům. Američtí vědci nyní zjistili, že pomoci by mohla elektřina. Jejich studie ukazuje, že krátké elektrické pulzy vedou k navýšení počtu pohyblivých buněk a rozpadu biofilmu.
VESMÍR V meteoritech byly objeveny všechny báze lidské DNA Meteority, které spadly na naší planetu v posledním století obsahují všechny z pěti bází nacházejících se v naší DNA a RNA. Objev nahrává teorii možného vzniku života z tělesa pocházejícího mimo Zemi.
VĚDA Z cyklu bicykl aneb jak se přepisují učebnice biologie Krebsův cyklus popisují učebnice biologie již několik desetiletí jako základní biologický děj, kterým buňka získává energii. Nejnovější výzkum amerických vědců ovšem ukázal, že někdy může buňka improvizovat a k cyklu přidat další otočku.
VĚDA Proč jsou houbičky na nádobí líhní pro bakterie Kdybychom se bakterií zeptali, kde by rády bydlely, rozhodně nám odpoví: v houbičce na nádobí!
BIOLOGIE Vědci objevili obří bakterii o velikosti mouchy domácí Biologové objevili největší známou bakterii. Měří 2 centimetry a má neobvyklé vlastnosti, které by mohly vrhnout světlo na evoluci složitějších buněk.
VĚDA Delfíní samice mají klitoris podobný lidskému Podobnost klitorisu u lidí a delfínů naznačuje, že delfíni zažívají sexuální uspokojení. To může vysvětlovat, proč má tento vodní savec tak vysoké libido.
VĚDA Kofein mění strukturu mozku a proti rakovině můžeme bojovat hladověním. Přečtěte si nejčtenější články CZECHSIGHT roku 2021 S koncem roku přichází povětšinou na řadu bilancování. Nejinak tomu bude i v našem případě, kdy vám připomeneme našich pět nejzajímavějších článků roku 2021.
VĚDA Robotické ryby straší invazní druhy. Ty pak nejsou schopné se rozmnožovat Robotické ryby by mohly vyřešit problém invazivních druhů přemnožených v některých vodách. Jejich jedince dokáží vystrašit natolik, že nejsou schopni plodit potomky.
VĚDA Vědci odhalili unikátní strukturu toxinu černé vdovy Moderní výzkumná technologie pomohla popsat strukturu toxinu pavouka snovačky, často nazývaného černá vdova. Vědci jsou tak schopni vysvětlit přesný mechanismus fungování pavoučího jedu, případně navrhnout jeho využití ve výzkumu nebo v medicíně.
VĚDA U albatrosů stoupá "rozvodovost" vlivem oteplování oceánů Albatrosi jsou typičtí monogamní ptáci, nové partnery hledají pouze v případě zhoršených podmínek.
VĚDA Pro plavání kachňat v řadě za matkou má vysvětlení fyzika Známé plavání kachňat za matkou má své fyzikální opodstatnění. Jedná se o nejvýhodnější pozici z hlediska úspory energie.
VĚDA Plameňáci si dobarvují vyšisované peří Plameňákům růžovým se nezamlouvá jejich sluncem vybledlé peří na krku. Vlastním barvivem bojují proti vyšisování drahocenného peří na krku. Atraktivní zbarvení je klíčové pro přilákání partnera.
VĚDA Vědci našli domovinu moderních domácích koní v jihozápadním Rusku Moderní domácí kůň má velký podíl na formování lidské společnosti. Nová analýza starověké DNA odhaluje, kde a kdy toto partnerství mezi člověkem a koňmi začalo.
SCIENCE Samice slona afrického se rodí stále častěji bez klů, může za to řádění pytláků Během občanské války v Mozambiku byli sloni afričtí na tomto území málem vyhubeni. Jejich populace opět roste, důsledky války ale stále přetrvávají. Kvůli pytlačení došlo k zvýšení výskytu samic bez klů. Kly jsou však pro slony i jejich ekosystémy důležité. Přečtěte si o tomto problému více.
