BIOLOGIE

VĚDA

U albatrosů stoupá "rozvodovost" vlivem oteplování oceánů

Albatrosi jsou typičtí monogamní ptáci, nové partnery hledají pouze v případě zhoršených podmínek.

VĚDA

Pro plavání kachňat v řadě za matkou má vysvětlení fyzika

Známé plavání kachňat za matkou má své fyzikální opodstatnění. Jedná se o nejvýhodnější pozici z hlediska úspory energie.

VĚDA

Plameňáci si dobarvují vyšisované peří

Plameňákům růžovým se nezamlouvá jejich sluncem vybledlé peří na krku. Vlastním barvivem bojují proti vyšisování drahocenného peří na krku. Atraktivní zbarvení je klíčové pro přilákání partnera.

VĚDA

Vědci našli domovinu moderních domácích koní v jihozápadním Rusku

Moderní domácí kůň má velký podíl na formování lidské společnosti. Nová analýza starověké DNA odhaluje, kde a kdy toto partnerství mezi člověkem a koňmi začalo.

SCIENCE

Samice slona afrického se rodí stále častěji bez klů, může za to řádění pytláků

Během občanské války v Mozambiku byli sloni afričtí na tomto území málem vyhubeni. Jejich populace opět roste, důsledky války ale stále přetrvávají. Kvůli pytlačení došlo k zvýšení výskytu samic bez klů. Kly jsou však pro slony i jejich ekosystémy důležité. Přečtěte si o tomto problému více.

VĚDA

Brazilské mokřady křižují jaguáři, živí se tam rybami

Jaguáři obývající brazilské mokřady tráví dny po krk ponoření ve vodě. Brouzdají krajinou a hledají ryby. Když zrovna neloví, tráví velké kočky čas hraním na souši. Způsob života těchto jaguárů je naprosto odlišný od všech známých populací na světě.

VĚDA

Vysoký krevní tlak v mládí zrychluje proces stárnutí mozku

Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Ano, je tomu skutečně tak. Správná životospráva v rané dospělosti zpomaluje stárnutí mozku v pozdějších letech.

VĚDA

Klokánek králíkovitý je po téměř sto letech opět v Austrálii

Malý druh ohrožených vačantců, klokánek králíkovitý, se opět objevuje na Australské pevnině potom, co před sto lety zmizel.

VĚDA

Vědcům se povedlo vytvořit mozkové organoidy schopné reagovat na světlo

Vědci dokázali pomocí lidských pluripotentních kmenových buněk (iPSC) vytvořit mozkové organoidy (umělé orgány), kterým se vyvinula struktura podobná oku.

VĚDA

Přes století byla považována za vyhynulou. Australská myš však přežívá na malém ostrově

Je tomu již 125 let, kdy byla naposledy viděna myška Gouldova (Pseudomys gouldii) na australské pevnině. Vědci nyní věří, že by mohla žít odděleně na malém ostrově blízko Austrálie.

VĚDA

Lodě s alkalizačními prostředky zachraňují Velký bariérový útes

Okyselování oceánu ničí Velký bariérový útes. Vědci nyní navrhli zajímavou metodu, která by ho mohla ochránit. Jde o uvolňování alkalizačních činidel na trasách lodní dopravy.

VĚDA

Korálům pomohou mikrobiomové transplantace

Globální oteplování ohrožuje korálové útesy na moha místech. Pomoci by jim mohla nová metoda přenosu mikrobiomu.

VĚDA

Vosy jsou přínosem pro ekosystémy, ekonomiku i lidské zdraví

Vosy alespoň podvědomě nemá ráda většina z nás. Ukazuje se, že vosy si tento postoj nezaslouží, mohou být totiž užitečné v zemědělství, ekonomice i zdraví lidí.

VĚDA

Vědci vytvořili první syntetický organismus schopný dělení

První syntetický jednobuněčný organismus, který se dělí jako běžná živá buňka – k takovému výsledku se propracovali vědci z J. Craig Venter Institute (JCVI). Projekt, kterým strávili více než 10 let práce, by mohl vést k novým metodám produkce vybraných molekul, například léků.

VĚDA

Arogance snižuje výkon sportovců, potvrdila studie

Fyzická příprava předních světových atletů na olympijské hry v Tokiu může na poslední chvíli projít zásadními změnami. Výzkumný tým z americké univerzity odhalil významný faktor, který ovlivňuje sportovní výkon.

VĚDA

Vědci objevili padesát nových genů spojených s barvou očí

Když se řekne „barvy očí", hned si je jednoduše představíme – modrá, zelená a hnědá. Mezinárodní tým vědců však nyní ukázal, že genetický základ barev lidského oka je mnohem komplexnější, než by se mohlo na první pohled zdát.

VĚDA

Odtrhne hlavu a nechá si dorůst tělo. Podívejte se na schopnost mořských slimáků

Někteří japonští mořští slimáci jsou schopni oddělit hlavu od těla v reakci na nebezpečí. Tělo jim následně doroste. Podobné objevy mohou objasnit další molekulární mechanismy obnovy buněk.

VĚDA

Kofein mění strukturu mozku, potvrdila studie

Kofein je nejčastěji konzumovanou psychoaktivní látkou na světě. Vědci z Univerzity v Basileji nyní prokázali, že jeho pravidelným příjmem může docházet ke změnám v šedé hmotně mozkové. Jeho efekt se však jeví pouze jako dočasný.

VĚDA

Protein, který může umožnit kompletní regeneraci svalů při těžkých zdravotních stavech

Australští vědci nalezli enzym, který se může stát zásadní terapeutickou látkou pro boj s těžkým svalovým úbytkem, ke kterému může docházet z mnoha důvodů.

VĚDA

Produkce řady hormonů v lidském těle se během roku mění, potvrdila rozsáhlá studie

Se zajímavým výzkumem přišli vědci z izraelského Weizmann Institute of Science. Dokázali, že se během ročních období mění hladiny některých lidských hormonů na základě stále se opakujícího mechanismu.

VĚDA

Nový výzkum podporuje teorii, že život na Zemi vzešel ze směsi DNA a RNA

Vědci popsali novou chemickou reakci, která mohla v prapočátcích života na Zemi stát za sestavením stavebních bloků DNA. A to ještě předtím, než na světě vůbec existovaly proteinové katalyzátory enzymy. Tyto poznatky by jednou mohly vést k novým chemickým metodám výroby nukleových kyselin.

VĚDA

Spánek je prokazatelně ovlivněn měsíčním cyklem, potvrdila nová studie

Studie publikovaná v časopise Science Advances přináší nové výsledky, které potvrzují souvislost mezi spánkem a měsíčním cyklem. Jedná se o zcela nový úhel pohledu a získaná data jsou velmi zajímavá.

TECHNOLOGIE

3D tištěné výrobky s přídavkem chloroplastů využívají fotosyntézu k vyšší odolnosti

Živé organismy jsou bohatým zdrojem inspirace pro navrhování inovativních technologií a konstrukcí. Řada výzkumných týmů po celém světě usiluje o propojení obou světů a vytvořit autonomně obnovitelné materiály, které využívají základní biologické principy, jako je například fotosyntéza.

VĚDA

Jihoafričtí vědci jsou blízko objevu nového léku na malárii

Jejich sloučenina je narozdíl od ostatních dostupných léků účinná ve chvíli, kdy je parazit v svém infekčním stadiu. Ročně má malárie na svědomí stovky tisíc obětí.

VĚDA

Chytrá kmenová buňka může opravovat poškození kdekoli v těle

Vědci z University of New South Wales vyvinuli "chytré buňky", odborně zvané "indukované multipotentní kmenové buňky (iMS), které jsou vyjmuté z lidské tukové tkáně a přeprogramovány tak, aby fungovaly jako kmenové. V budoucnu by mohly zastávat důležitou roli v klinické praxi.