ČLOVĚK - CZECHSIGHT - Vše o českém a zahraničním techu

Dosud nejstarší ostatky denisovanů byly nalezeny v sibiřské jeskyni. Staré jsou přes 200 tisíc let

Vědcům se podařilo objevit dosud nejstarší ostatky nám velmi blízkých příbuzných - denisovanů. Jejich populace představuje sesterskou větev neandrtálců. Objev byl publikován v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution.

VĚDA

Synchronizace neuronů pomocí théta vln zlepšuje paměť

Každý z nás si mnohdy nemůže vzpomenout na informaci kterou právě slyšel, nebo si vybavit kam položil klíče. Paměťové stopy se v mozku ukládají pomocí speciálních vzorců. Tento experiment testoval nový způsob vytváření vzorců mozkových vln, které by mohly pomoci s lepší pamětí.

VĚDA

Dlouhověkost by měla podle vědců pokořit ve 21. století další rekord

Průměrná délka života se jen za posledních několik desetiletí výrazně zvýšila, zejména díky změně životních podmínek a pokrokům na poli zdravotnictví. Spolu s tím neustále přibývá i těch, kteří překonali hranici sta let života. Podle vědců to ale „pouhou“ stovkou končit nebude.

VĚDA

Vědci dokázali vyvinout stádium embrya z lidských kožních buněk

Vývojová biologie zažívá v poslední době řadu průlomů. Jedním z nich je nový objev amerických a australských vědců. Ti dokázali upravit lidské kožní fibroblasty tak, aby utvořily útvar schopný vývoje jako lidské embryo. To může v budoucnu vyřešit problém nedostupnosti embryí pro účely výzkumu.

VĚDA

Vědci vytvořili lidsko-opičí embrya

Vědci vpravili lidské kmenové buňky do embryí primátů a vypěstovali chiméry. Ty udrželi při životě celých 20 dní. Navzdory etickým problémům má výzkum silný potenciál přinést nový pohled na vývojovou biologii a evoluci, včetně podstaty rozvoje některých nemocí.

VĚDA

Proč se člověku vyvinul větší mozek, než jiným lidoopům

Nová studie poprvé odhalila důvod, proč jsou lidské mozky výrazně větší a obsahují třikrát více neuronů, než mozky šimpanzů a goril. Práce identifikovala klíčový molekulární přepínač, díky kterému mohou mozkové organoidy lidoopů růst jako lidské a naopak.

VĚDA

Vědci dokázali komunikovat se spícím člověkem

Studium snů je v neurologii oblíbenou vědeckou problematikou, jejíž hypotetické využití zasahuje do širokého spektra oborů od medicíny po moderní technologie. Američtí vědci nově dokázali komunikovat se spícími dobrovolníky a posunuli tak znalosti o spánku na další metu.

VĚDA

Kofein mění strukturu mozku, potvrdila studie

Kofein je nejčastěji konzumovanou psychoaktivní látkou na světě. Vědci z Univerzity v Basileji nyní prokázali, že jeho pravidelným příjmem může docházet ke změnám v šedé hmotně mozkové. Jeho efekt se však jeví pouze jako dočasný.

VĚDA

Protein, který může umožnit kompletní regeneraci svalů při těžkých zdravotních stavech

Australští vědci nalezli enzym, který se může stát zásadní terapeutickou látkou pro boj s těžkým svalovým úbytkem, ke kterému může docházet z mnoha důvodů.

VĚDA

Houby, běžně přítomné ve střevech, učí naši imunitu, jak se bránit jejich nebezpečným příbuzným

Běžné houby, často přítomné ve střevech člověka, učí imunitní systém, jak se bránit jejich nebezpečnějším příbuzným. Výsledky nové studie by mohly potencionálně pomoci v boji proti stále častějším kvasinkovým infekcím.

TECHNOLOGIE

3D tištěné průdušnice na míru jsou biologicky odbouratelné

3D tisk v oboru vývoje umělých lidských orgánů se v posledních letech těší velkému pokroku. Vědci ze švýcarského ETH v Curychu nově přicházejí s medicínským stentem, který lze elegantně vytisknout na míru a následně vstřebat tělem.

VĚDA

Produkce řady hormonů v lidském těle se během roku mění, potvrdila rozsáhlá studie

Se zajímavým výzkumem přišli vědci z izraelského Weizmann Institute of Science. Dokázali, že se během ročních období mění hladiny některých lidských hormonů na základě stále se opakujícího mechanismu.

VĚDA

Archeologové objevili v Mexiku aztéckou věž z lebek

V hlavním městě Mexika se archeologům podařilo odkrýt 119 lidských lebek naaranžovaných do tvaru věže. Jedná se o pozůstatek bývalého hlavního města Aztécké říše, Tenochtitlán.

VĚDA

Genová terapie se ukazuje jako efektivní způsob léčby slepoty

Metoda genové terapie již v minulosti ukázala, že má velký potenciál v léčbě několika závažných onemocnění, jako například rakoviny, obezity a poškození míchy. Nyní ji vědci využili k léčbě dědičné slepoty a výsledek je velmi překvapil.

VĚDA

40 000 let staré dětské ostatky objasňují pohřební ritus neandrtálců

Uplynulo několik desítek let od bohatých archeologických nálezů z francouzské oblasti La Ferrassie. Nyní vědci znovu zanalyzovali nalezené ostatky neandrtálského dítěte a podařilo se jim přiblížit jejich pohřební ritus.

VĚDA

Vědci vyvinuli zařízení, které sledováním difuze vody rozpozná cirhózu jater

Velkým problémem u jaterních onemocnění je jejich diagnostika. Nemoci jako například cirhóza bývají odhaleny až po propuknutí příznaků, to už může ale značně komplikovat jejich léčbu. Vědci z MIT nyní vyvinuli nový přístroj, který dokáže poruchy jater odhalit mnohem dříve.

VĚDA

Na dně litevského jezera Asveja vědci nalezli ostatky středověkého vojáka

Při rekonstrukci litevského mostu Dubingiai archeologové objevili velmi dobře zachovalé ostatky středověkého vojáka i s jeho zbrojí.

VĚDA

Rentgenový sken starověké egyptské mumie odhalil překvapivý nález

Pomocí nejnovějších technologií vyšetřili vědci z Chicagské univerzity dva tisíce let starou egyptskou mumii. Podařilo se jim odhalit hned několik pozoruhodných zjištění.

VĚDA

Vědci rekonstruují vůni Evropy 16. století

Historie může být vyprávěna, čtena, viděna. Díky novému projektu Odeuropa, bude nyní možné historii Evropy také cítit.

VĚDA

Vědci nalezli v pravěkém hrobu lebku po nezdařené operaci mozku

Oblast Pyrenejského poloostrova je velmi bohatá na nálezy z doby kamenné. Nyní španělští archeologové odkryli hrob s velmi zvláštním nálezem, který ukazuje na neúspěšné provedení operace mozku.

VĚDA

Vědci objevili 31 000 let starý hrob dvojčat

Již v roce 2005 rakouští vědci objevili dětské ostatky v hrobu, pocházejícím z období pozdní Doby kamenné. Za využití nejnovějších vědeckých metod, se jim nyní podařilo zjistit několik pozoruhodných detailů.

VĚDA

Nově vyvinutá náplast dokáže monitorovat a léčit poškození srdce

Pod pojmem náplast si většina lidí představí jednoduchou lékařskou pomůcku, která se používá na ošetření menší rány. Vědci z americké Univerzity v Hustonu nyní vyvinuli zcela jedinečnou náplast, která se implantuje na povrch srdce a je schopna neustále kontrolovat jeho činnost.

VĚDA

Vědci objevili v Peru hrob pravěké lovkyně

Pravěká společnost je někdy také nazývána společností lovců a sběračů. Muži se každý den vydávali na lov, zatímco ženy sbíraly byliny a bobule. Nově nalezený pravěký hrob nicméně ukazuje, že by tento obecně zažitý stereotyp nemusel být vždy pravdou.

VĚDA

Některé střevní mikroorganismy by mohly chránit tělo před nebezpečným zářením

Ozařování pacientů s rakovinou je pro střevní mikroflóru, zásadní ekosystém v našem těle, zcela devastující. Vědci proto hledají způsoby, jak negativním dopadům radioterapie zamezit. Jedno z možných řešení by mohly přinášet samy bakterie, žijící v našem střevním traktu.

VĚDA

Reálný hřbitov zvířátek odkrývá vývoj vztahů mezi námi a našimi čtyřnohými mazlíčky

Zkoumáním více než tisícovky zvířecích hrobů archeolog odhaluje, jak se změnil náš vztah k domácím mazlíčkům od původně užitečných společníků až po součást naší rodiny.