ECOLOGY

VĚDA

Studie odhalila, co vedlo ke vzniku prvních organických molekul na planetě Zemi

Život s nejvyšší pravděpodobností vznikl reakcemi organických látek, které daly vznik složitějším biologickým strukturám. Ty následně položily základy první buňky. Jak ovšem ke vzniku prapůvodních organických molekul došlo?

EKOLOGIE

Lidské emise uhlíku osmkrát překonávají masivní pravěké erupce

Vědci z Columbia University zjistili, že současné sycení světových oceánů uhlíkem osmkrát převyšuje masivní vulkanickou činnost v období masivního oteplování Paleocenní-eocenního teplotního maxima. Předpokládají, že okyselením oceánů dojde k výraznějšímu vymírání, než před 55 miliony lety.

EKOLOGIE

Viry mořských řas nezabíjí jejich buňky hned, chvíli spolu žijí v harmonii a virus pak udělí řase “ránu z milosti”

Vědci dlouho věřili, že oceánské viry řasy vždy rychle zabijí. Nová studie ukazuje, že žijí nějakou dobu v harmonii a virus potom poskytne buňce Coup de Grace, ránu z milosti, když jsou ve stresu a umírají.

EKOLOGIE

Překvapivé denní rytmy levhartů. Samice jsou "ranní ptáčata", samci naopak "noční sovy"

Po 10 měsících kamerového pozorování v pralese v Tanzánii, vědci zjistili, že samci a samice levhartů mají velmi odlišné časy aktivity. Tento objev potvrzuje předchozí domněnky a mohl by být použit pro ochranu ohrožených kočkovitých šelem, jejichž populace se za poslední století snížily o 85 %.

EKOLOGIE

Sopečný popel může mít větší dopad na klima, než jsme si mysleli

Když vulkány vybuchnou, do vzduchu se vznesou ohromné oblaky prachu a popela až do výšky 40 km nad zemský povrch. Nová studie zjišťuje, že sopečný prach může mít větší vliv na klima planety, než se dříve myslelo.

VĚDA

Výzkum nové metody odstraňování plastů z lidských orgánů a tkání se zdá být na dobré cestě

Od vzniku plastů, jejich výroba globálně exponenciálně rostla. Plasty jsou levné, odolné a dlouho vydrží – což se ovšem změní na velký problém, když přestanou být užitečné a stanou se environmentálním znečištěním. Toto znečištění není “jen” problém přírody, jsou mu vystaveni všichni.

KLIMA

Sonda do historie zemského klimatu představila nejdůležitější období a popsala důvody jejich změn

Změna klimatu je pravděpodobně nejdiskutovanějším věděckým tématem současnosti. Mezinárodní studie, která se ohlédla až 66 milionů let do minulosti, popsala nejdůležitější klimatické trendy, které v historii Země panovaly a objasnila, z jakých důvodů docházelo k jejich změnám.

VĚDA

Nejlépe čelí útokům predátorů krávy s očima na zadku

Čtyřletý výzkum vědců ve spolupráci s obyvateli Botswany dokázal, že krávy s namalovanýma očima na zadku mají nezměrně lepší vyhlídky na spokojený život bez zabití predátory.

EKOLOGIE

Rockerské heslo "live fast, die young" platí i pro stromy a má přímý vliv na změnu klimatu

O rockerech se říká, že žijí rychle a umírají mladí. Vědci z Univerzity v Leedsu zjistili, že stejnou měrou platí pro stromy, které za uspěchaný růst podpořený globální změnou klimatu zaplatí kratším životem. Mezinárodní analýza zcela vyvrací přímou úměru mezi rychlostí růstu a akumulací uhlíku.

VĚDA

Rostlinní detektivové mohou pomoci nacházet lidské ostatky

Forenzní analýza je bohaté a nesmírně komplexní vědecké odvětví, které nejspíš všichni dobře známe z kriminálek. Vědci z University of Tennessee však přicházejí s novou metodou pátrání po rozkládajících se lidských ostatcích, která využívá chemických reakcí okolních rostlin.

TECHNOLOGIE

Projekt SeaClear hodlá za pomoci robotů čistit oceánské dno

Znečištění oceánů je jedním z horlivě diskutovaných problémů současnosti. Pomoci s jeho řešením se rozhodla skupina projektu SeaClear, která za pomoci soustavy robotů hodlá zamezit průniku makroodpadů do oceánských vod.

VĚDA

Paleontologové objevili 110 milionů let starou stopovou fosilii vrtů do dřeva z mořského prostředí

Nová stopová fosilie byla nalezena v jádru vrtu poblíž jezera Bushy Lake v západní části Saskatchewan v Kanadě. Fosilie je v mnoha ohledech podobná moderním vrtům do dřeva, které vytváří mořští stejnonožci kvůli potravě a úkrytu.

EKOLOGIE

Oceány pohlcují výrazně více oxidu uhličitého, než se původně myslelo

Předchozí odhady cyklu uhlíku mezi atmosférou a oceány nezohledňovaly teplotní rozdíly závisející na hloubce – teplotu u hladiny a několik metrů pod ní. Nová studie tato data zohledňuje a zjišťuje, že čistý tok uhlíku do oceánů je výrazně vyšší.

EKOLOGIE

Studie odhalila velikost prehistorického žraloka Megalodona. Jeho ploutev měřila tolik, co dospělý člověk

Megalodon - legendární prehistorický žralok, jehož velikost jsme doposud pouze hrubě odhadovali. Rozměry tohoto obrovského zvířete však potvrdila nová studie, vedená Univerzitou v Bristolu a Swansea.

EKOLOGIE

Budoucnost v GMO — britští vědci objevili rostlinné proteiny, které by mohly omezit spotřebu vody a anorganických hnojiv

Britští vědci objevují proteiny, který se zásadně podílí na tvorbě tzv. Caspariho proužků, tedy struktur, zodpovědných za efektivní vedení vody a živin po rostlinném těle. Jejich výzkum by mohl pomoci ke zodolnění zemědělských plodin vůči klimatickým změnám.

EKOLOGIE

Množství odpadů na světě se každoročně zvyšuje. Existují ale možnosti, jak tento problém řešit

Při pohledu na statistiky je zřejmé, že s každým přibývajícím rokem se na Zemi nachází čím dál více odpadů. Schopnost či ochota lidí problém řešit se naopak zdá být velmi nízká. Je to proto, že bychom se ke svému okolí museli začít chovat jinak?

EKOLOGIE

Mravenci a bakterie žijí v obligátní endosymbióze, jeden bez druhého nepřežijí

Obligátní endosymbióza, do které se integrují vzdálené druhy a vytváří jediného replikujícího se jedince, představuje evoluční přechod v individualitě. Ačkoli se o takových přechodech myslelo, že vedou ke zvýšení biologické komplexnosti, evoluční a vývojové kroky integrace zůstávají chabě pochopeny.

VĚDA

Klíčové adaptace ohroženého kunovce. Studie zjišťuje, jaká je šance na zachování jeho druhu

Kunovec severní (Dasyurus hallucatus), nejroztomilejší a nejohroženější původní masožravý vačnatec z Austrálie, vypadá, že je neuvěřitelně přizpůsobený různým typům krajiny – to může být klíčem jeho přežití.

EKOLOGIE

Nová Guinea je floristicky nejrozmanitějším ostrovem světa

Nová Guinea je světově uznávaným centrem biodiverzity. Nikdy se ale, podle dostupných zdrojů, nikdo nepokusil kompletní diverzitu cévnatých rostlin katalogizovat. Nový výzkum nyní představuje první seznam cévnatých rostlin Nové Guineje a přilehlých ostrovů.

EKOLOGIE

Ve všech zkoumaných mořských živočiších v Austrálii se našly mikroplasty

Výzkumníci sledovali vzorky mořských živočichů z australské tržnice. Člověk do svého těla dostává nejvíce mikroplastů konzumací právě mořských živočichů.

EKOLOGIE

Grónsko zaznamenalo v minulém roce masivní ztrátu ledu, hladina moří se znovu zvedá

Masivní ledová pokrývka Grónska zaznamenala v loňském roce rekordní čistou ztrátu 532 miliard tun, to podle nových zjištění bije na poplach nárůstu hladiny moře. Loňský úbytek hmotnosti ledovce byl minimálně o 15 % vyšší, než činil rekord z roku 2012, ještě více alarmující jsou dlouhodobé trendy.

EKOLOGIE

Tropy expandují směrem k pólům vlivem oteplení oceánů

Expanze tropů k pólům, tedy i do Středozemí, není, podle nových poznatků, zapříčiněna emisemi skleníkových plynů, ale hlavně oteplením oceánů a pohybem teplé mořské vody podmořskými proudy.

EKOLOGIE

Vyhynutí nosorožců srstnatých nezpůsobil člověk, ale změna klimatu

Vyhynutí megafauny na konci poslední doby ledové, v tomto případě nosorožců srstnatých, bylo často přisuzováno člověku. Nová studie ukazuje, že za vymření mohla změna klimatu.

EKOLOGIE

Výsadba původních druhů stromů do teakových plantáží může pomoci s ochranou Panamského průplavu

Teak, pocházející z Indie, je hojně vysazován při zalesňování Střední Ameriky. Na půdách chudých na živiny, které dominují tropickým oblastem, se mu ale příliš nedaří. Vědci zjišťovali, jestli by mohla být hodnota dřeva teaku, pěstovaném na chudých půdách, zvýšena.

EKOLOGIE

První zjištění, že obojživelník žije v harému. Samec brazilské žáby zůstává svým dvěma samičkám věrný

Druh žáby z deštného pralesa v Brazílii se stal prvním obojživelníkem, u kterého bylo objeveno, že žije v harému. V dlouhodobém vztahu, kdy se jeden samec páří s dvěma samicemi, jež mu zůstávají věrné.