NEUROLOGY

VĚDA

Roztroušená skleróza je chybou v komunikaci, tvrdí nejnovější studie

Případů roztroušené sklerózy, vážného autoimunitního onemocnění, každoročně přibývá. Dodnes však neznáme původ této nemoci a pro pacienty nemáme cílenou léčbu. Vědci nyní zjistili, že jedním ze spouštěčů nemoci je zřejmě chyba v komunikaci mezi buňkami imunitního systému.

VĚDA

Roztroušenou sklerózu zřejmě způsobuje virus. Má ho v sobě skoro každý

Virem Epsteina-Barrové je nakažena naprostá většina lidské populace. Naproti tomu roztroušená skleróza je vzácná nemoc s nevysvětleným původem. Převratná studie amerických vědců přináší přesvědčivé důkazy o spojitosti tohoto nevyléčitelného onemocnění a infekce všudypřítomným virem.

VĚDA

Západní strava hraje roli v poklesu kognitivních funkcí a neurodegeneraci

Nedávná studie naznačuje, že západní strava může přispívat k neurodegeneraci a stařecké demenci. Pomocí geneticky modifikovaných myších modelů vědci zjistili, že konzumace západní stravy zvýšila produkci zánětlivých cytokinů a podnítila specifické změny hipokampu vedoucí k neurodegeneraci.

VĚDA

Zelené řasy zavedené do mozku obnovují dodávku kyslíku

Mozek živočichů je závislý na dodávce kyslíku. Jeho ztrátou dochází k utlumení nervové aktivitu a metabolismu buněk a v nejzazším případě končí smrtí. Nedávno publikovaný článek poukazuje na mechanismus, kterým lze obnovit dodávku kyslíku pomocí injikovaných zelených řas.

VĚDA

Velký pokrok psychiatrické léčby –⁠ hluboká mozková stimulace v boji proti depresi

Metoda hluboké mozkové stimulace přináší naději pro pacienty trpící depresí. Nová metoda léčby byla úspěšně otestována na pacientce trpící vážnou depresí nereagující na léčbu farmaky. Mozkový implantát byl vyroben přímo na míru pacientce.

VĚDA

Nová šance pro nemocné Parkinsonovou chorobou

Doposud se Parkinsonova choroba považovala za nevyléčitelné onemocnění. Nyní však vědci přicházejí s novinkou, která by mohla zachraňovat životy.

VĚDA

Čím je jedinečný REM spánek

Vědci zjistili, že během REM spánku (fáze snění) je zvýšený průtok krve mozkovými kapilárami a je tak přiváděno více živin a kyslíku. Pravděpodobně je to zvýšenou činností A2a receptorů. Nález by mohl pomoci objasnit roli spánku v neurodegenerativních chorobách, jako je Alzheimerova choroba.

VĚDA

Nadměrné pití kávy je spojeno s menší velikostí mozku a vyšším rizikem demence

Káva je jedním z nejoblíbenějších nápojů na světě. Byla potvrzena spojitost mezi vysokou spotřebou kávy, zmenšeným objemem mozku a zvýšenou pravděpodobností demence.

VĚDA

Mozek lidí z izolovaného amazonského kmene stárne jinak než ten náš

Stárnutí se projevuje mimo jiné úbytkem mozkové tkáně, který je spojen se zhoršením funkcí mozku a rozvojem demence. To však neplatí pro členy izolovaného kmene Tsimanů z bolivijského deštného pralesa. Díky aktivnímu životnímu stylu a stravě bez tuků jejich mozek stárne výrazně pomaleji než ten náš.

VĚDA

Proteiny, pomocí kterých může být odhalena Alzheimerova choroba

Vědci objevili 16 proteinů, pomocí kterých dokáží až dvacet let předem odhalit vznik Alzheimerovy choroby, která je nejčastějším typem demence u starších lidí. Tento objev by tak mohl vést k nalezení léčby na toto onemocnění.

VĚDA

Strategie Trojský kůň: Vědci vyvíjejí léčbu pro pacienty s Parkinsonovou chorobou

Běžné neurodegenerativní onemocnění, které neumíme léčit. To je Parkinsonova choroba. Při snahách navrhnout účinný léčebný postup se nyní vědci nechali inspirovat řeckou mytologií – jejich kombinovaná látka umí nepozorovaně proklouznout kolem mozkové „ostrahy“ a dostat se do místa svého působení.

VĚDA

Vědci poodhalili tajemství vzniku vzpomínek

Lidský mozek je nejsložitější strukturou ve známém vesmíru. A tak není divu, že jeho fungování dosud není ani zdaleka detailně vysvětleno. Americkým vědcům se nyní podařilo objasnit funkci jedné z klíčových signalizačních molekul, která stojí za ukládáním vzpomínek.

VĚDA

Bisfenoly způsobují alarmující poškození mozkových buněk

Bisfenoly jsou změkčovadla, která se v současné době používají ve výrobě plastů. Těchto látek je však celá řada a doposud nebylo zcela jisté, které z nich a v jaké míře jsou škodlivé pro lidské tělo. Nová studie však odhalila způsob, jakým ovlivňují nervové buňky.

VĚDA

Anestetika narušují paměť, zjistili vědci při testech na hlodavcích

Nejnovější studie provedená na myších odhalila mezeru ve zkoumání účinků léků podávaných k celkové anestezii. Její výsledky zpochybnily rozšířenou představu veřejnosti i odborníků.

VĚDA

Vadný gen dělá z králíků přeborníky ve stojce

Skákání je pro králíky přirozený způsob pohybu. Tak tomu ale není u jednoho plemene, které místo poskakování raději volí stojku a chůzi na předních tlapkách. Vědci zjistili, že za tím stojí mutace v jediném genu.

VĚDA

"Zombie geny" se po smrti probouzejí, odhalil výzkum

Pozoruhodný objev učinili američtí vědci, kteří analýzou mozkových buněk při simulované smrti zjistili, že se některé z nich probouzejí k životu a výrazně zvyšují expresi konkrétních genů. Tyto poznatky zřejmě ovlivní budoucí léčbu obvyklých neurologických poruch.

VĚDA

V pondělí 15. března začíná již tradiční Týden mozku – poprvé online

Dvaadvacátý ročník festivalu Týden mozku i letos nabídne desítky popularizačních přednášek a rozmanitý doprovodný program, kterými veřejnosti přiblíží taje z oblasti neurověd a výzkumu mozku. Vzhledem k mimořádné situaci proběhne poprvé online.

VĚDA

Možný průlom v léčbě ALS. Nově objevená sloučenina NU-9

Amyotrofická laterální skleróza je dosud nevyléčitelné neurodegenerativní onemocnění. Pacientovi postupně přestává fungovat motorické svalstvo, což vede až ke smrti. Nová studie však nabízí možné řešení.

VĚDA

Vědci dokázali komunikovat se spícím člověkem

Studium snů je v neurologii oblíbenou vědeckou problematikou, jejíž hypotetické využití zasahuje do širokého spektra oborů od medicíny po moderní technologie. Američtí vědci nově dokázali komunikovat se spícími dobrovolníky a posunuli tak znalosti o spánku na další metu.

VĚDA

Kofein mění strukturu mozku, potvrdila studie

Kofein je nejčastěji konzumovanou psychoaktivní látkou na světě. Vědci z Univerzity v Basileji nyní prokázali, že jeho pravidelným příjmem může docházet ke změnám v šedé hmotně mozkové. Jeho efekt se však jeví pouze jako dočasný.

VĚDA

Vědci vytvořili umělé miniaturní mozky s geny neandrtálců

Skupina vědců z Kalifornské univerzity v San Franciscu vytvořila mozku podobné miniaturní orgány s genetickou informací našich vzdálených příbuzných – neandrtálců a denisovanů. Výsledky tohoto výzkumu nám pomáhají objasnit, v čem všem se mozek moderních lidí liší od svých předchůdců.

VĚDA

Nově objevené mozkové buňky bojují se zánětem dle instrukcí střevních bakterií

Vědci z Brigham and Women's Hospital objevili subpopulaci mozkových buněk astrocytů, které ovládány signály střevní mikroflóry zamezují vzniku zánětu. Výzkum by mohl pomoci ve vývoji terapií například proti roztroušené skleróze.

VĚDA

Koronavirus umí proniknout až do mozku a infikovat neurony, tvrdí nové studie

Nové vědecké studie ukazují, že částice koronaviru SARS-CoV-2 dokáží proniknout přes hematoencefalickou bariéru až do mozku a infikovat tam nervové buňky. Tyto poznatky by mohly v budoucnu pomoci nalézt účinnou léčbu neurologických příznaků, které onemocnění COVID-19 provázejí.

VĚDA

Ketamin může být účinným antidepresivem, potvrdila nová studie

Podle nové studie, publikované v European Neuropsychofarmacology, by mohl ketamin pomáhat depresivním pacientům. Jeho účinky způsobují lepší predikci reality při depresivních stavech.

VĚDA

Vědci objevili zcela nový druh mozkových buněk

Objev tzv. Vector Trace buněk znamená převrat v chápaní lidské paměti. Buňky jsou schopny fungovat jako jakási GPS a jejich ztráta může být prvním indikátorem neurodegenerativních onemocnění, jako je např. Alzheimerova choroba.