NEUROLOGY

VĚDA

Bisfenoly způsobují alarmující poškození mozkových buněk

Bisfenoly jsou změkčovadla, která se v současné době používají ve výrobě plastů. Těchto látek je však celá řada a doposud nebylo zcela jisté, které z nich a v jaké míře jsou škodlivé pro lidské tělo. Nová studie však odhalila způsob, jakým ovlivňují nervové buňky.

VĚDA

Anestetika narušují paměť, zjistili vědci při testech na hlodavcích

Nejnovější studie provedená na myších odhalila mezeru ve zkoumání účinků léků podávaných k celkové anestezii. Její výsledky zpochybnily rozšířenou představu veřejnosti i odborníků.

VĚDA

Vadný gen dělá z králíků přeborníky ve stojce

Skákání je pro králíky přirozený způsob pohybu. Tak tomu ale není u jednoho plemene, které místo poskakování raději volí stojku a chůzi na předních tlapkách. Vědci zjistili, že za tím stojí mutace v jediném genu.

VĚDA

"Zombie geny" se po smrti probouzejí, odhalil výzkum

Pozoruhodný objev učinili američtí vědci, kteří analýzou mozkových buněk při simulované smrti zjistili, že se některé z nich probouzejí k životu a výrazně zvyšují expresi konkrétních genů. Tyto poznatky zřejmě ovlivní budoucí léčbu obvyklých neurologických poruch.

VĚDA

V pondělí 15. března začíná již tradiční Týden mozku – poprvé online

Dvaadvacátý ročník festivalu Týden mozku i letos nabídne desítky popularizačních přednášek a rozmanitý doprovodný program, kterými veřejnosti přiblíží taje z oblasti neurověd a výzkumu mozku. Vzhledem k mimořádné situaci proběhne poprvé online.

VĚDA

Možný průlom v léčbě ALS. Nově objevená sloučenina NU-9

Amyotrofická laterální skleróza je dosud nevyléčitelné neurodegenerativní onemocnění. Pacientovi postupně přestává fungovat motorické svalstvo, což vede až ke smrti. Nová studie však nabízí možné řešení.

VĚDA

Vědci dokázali komunikovat se spícím člověkem

Studium snů je v neurologii oblíbenou vědeckou problematikou, jejíž hypotetické využití zasahuje do širokého spektra oborů od medicíny po moderní technologie. Američtí vědci nově dokázali komunikovat se spícími dobrovolníky a posunuli tak znalosti o spánku na další metu.

VĚDA

Kofein mění strukturu mozku, potvrdila studie

Kofein je nejčastěji konzumovanou psychoaktivní látkou na světě. Vědci z Univerzity v Basileji nyní prokázali, že jeho pravidelným příjmem může docházet ke změnám v šedé hmotně mozkové. Jeho efekt se však jeví pouze jako dočasný.

VĚDA

Vědci vytvořili umělé miniaturní mozky s geny neandrtálců

Skupina vědců z Kalifornské univerzity v San Franciscu vytvořila mozku podobné miniaturní orgány s genetickou informací našich vzdálených příbuzných – neandrtálců a denisovanů. Výsledky tohoto výzkumu nám pomáhají objasnit, v čem všem se mozek moderních lidí liší od svých předchůdců.

VĚDA

Nově objevené mozkové buňky bojují se zánětem dle instrukcí střevních bakterií

Vědci z Brigham and Women's Hospital objevili subpopulaci mozkových buněk astrocytů, které ovládány signály střevní mikroflóry zamezují vzniku zánětu. Výzkum by mohl pomoci ve vývoji terapií například proti roztroušené skleróze.

VĚDA

Koronavirus umí proniknout až do mozku a infikovat neurony, tvrdí nové studie

Nové vědecké studie ukazují, že částice koronaviru SARS-CoV-2 dokáží proniknout přes hematoencefalickou bariéru až do mozku a infikovat tam nervové buňky. Tyto poznatky by mohly v budoucnu pomoci nalézt účinnou léčbu neurologických příznaků, které onemocnění COVID-19 provázejí.

VĚDA

Ketamin může být účinným antidepresivem, potvrdila nová studie

Podle nové studie, publikované v European Neuropsychofarmacology, by mohl ketamin pomáhat depresivním pacientům. Jeho účinky způsobují lepší predikci reality při depresivních stavech.

VĚDA

Vědci objevili zcela nový druh mozkových buněk

Objev tzv. Vector Trace buněk znamená převrat v chápaní lidské paměti. Buňky jsou schopny fungovat jako jakási GPS a jejich ztráta může být prvním indikátorem neurodegenerativních onemocnění, jako je např. Alzheimerova choroba.

VĚDA

Jógou proti úzkostem i depresi – aneb jak jóga působí na náš mozek

Pozitivní vliv jógy, ať už na zvýšení flexibility, či zbavení se nadměrného stresu, je již mnoho let všeobecně znám. Jak jógová praxe působí na náš mozek? A můžeme ji využít jako pomocnou terapii v léčbě duševních a fyzických onemocnění? Vědci se pomalu dostávají těmto otázkám na kloub.

VĚDA

Mozkové buňky zvané mikroglie požírají vzpomínky

Když se mluví o mozku, každý si představí neurony. Nesmíme ale opomenout gliové buňky. Těch je v mozku skoro stejně jako neuronů. Dříve se soudilo, že mají pouze podpůrnou roli – opora, výživa, „úklid“ tkáně a imunitní funkce. Nedávné nálezy ukazují, že hrají důležitou roli i v jiných procesech.

VĚDA

Halucinogen DMT podporuje tvorbu nových mozkových buněk

Využívání psychedelických látek v medicíně se v posledních letech dostává do hledáčku mnoha výzkumných týmů po celém světě. Španělští vědci nově ukázali, že jeden z halucinogenů je schopen podporovat produkci neuronů a mít přímý vliv na tvorbu paměťových stop a schopnost učení.

VĚDA

Pozitivní přístup k životu zmírňuje zhoršování paměti ve stáří, tvrdí nová studie

S úsměvem jde všechno lépe. Toto tvrzení nejspíše platí i co se týče paměti. Dlouhodobá studie ukazuje, že pozitivní přístup k životu dokáže zmírnit zhoršování paměti, ke kterému dochází, když stárneme.

VĚDA

Vědci poprvé zrekonstruovali podobu mozku dinosaura

Dokázali to, aniž by fakticky existoval zachovaný mozek nějakého dinosaura. Jestli byli tito živočichové chytří, nevíme. Spolehlivost mozku je však jasná.

VĚDA

Psychedelikum psilocybin prokazatelně snižuje míru deprese, potvrdila nová studie

Psilocybin je látka, která se nachází v některých druzích hub. Nejznámější z nich jsou lysohlávky. Navozuje halucinace a jinak pozměněné vnímání okolí. Stav může trvat několik hodin. Poslední výzkumy potvrzují jeho účinnost v léčbě deprese.

VĚDA

Bakterie žijící v kořenovém systému ženšenu – nový bojovník proti Alzheimerově chorobě

Bakterie Streptomyces sp. WON17, žijící v blízkosti kořenů rostliny ženšenu, produkují unikátní chemickou látku zvanou rhizolutin. Vědci z Jižní Koreje ukázali, že tato látka je schopná degradovat agregáty provázející Alzheimerovu chorobu. Otevírají se tak dveře pro výzkum nové léčby této nemoci.

VĚDA

Na matiku je potřeba mít geny – studie odhalila souvislost mezi variací genu ROBO1 a výkonem ve školních testech

Dědičnost číselného nadání je ve vědě známá věc. Doposud však není jasné, jak přesně matematické geny ovlivňují vývoj lidského mozku. Částečnou odpověď na tuto otázku přinesl tým výzkumníků v čele s Michaelem Skeidem.

VĚDA

Ochrnutí lidé dokážou díky malému implantátu ovládat počítač pouhou myšlenkou

Zařízení o velikosti malé kancelářské sponky pomáhá pacientům s paralýzou horních končetin posílat textové zprávy, e-maily, a dokonce nakupovat online. Malý nervový implantát zvaný Stentrode umožňuje lidem získat motorickou funkci tím, že bezdrátově obnovuje přenos mozkových impulsů.

VĚDA

Psychedelika – cesta nejen za nevšedními zážitky. Jakým způsobem halucinogeny mění náš mozek a pomáhají v léčbě deprese či závislostí

Psychedelika, konkrétně psilocybin, mění mozkové funkce, dokáží nahradit hormon štěstí a dávají za vznik novým spojům neuronů. Mají pozitivní efekt na mnoho psychických a neurologických poruch. V české studii bylo prokázáno, že mají pozitivní vliv na prožívání vnitřní pohody u zdravých jedinců.

VĚDA

Vědomí nemusí být privilegiem savců

Dle poznatků nejnovějších výzkumů vykazují známky primárního vědomí a konzistentního myšlení i vrány.

VĚDA

Parkinsonova choroba může vznikat ve střevním nervovém systému

Parkinsonova choroba je tradičně spojována s poškozením nervového systému a typickým třesem. Nejnovější studie ukazuje, že choroba může mít počátek nejen v mozku, ale i ve střevech. Tato varianta by mohla ovlivnit budoucí léčbu a diagnostiku závažné neurodegenerativní nemoci.