NEUROLOGY

VĚDA

Ketamin může být účinným antidepresivem, potvrdila nová studie

Podle nové studie, publikované v European Neuropsychofarmacology, by mohl ketamin pomáhat depresivním pacientům. Jeho účinky způsobují lepší predikci reality při depresivních stavech.

VĚDA

Vědci objevili zcela nový druh mozkových buněk

Objev tzv. Vector Trace buněk znamená převrat v chápaní lidské paměti. Buňky jsou schopny fungovat jako jakási GPS a jejich ztráta může být prvním indikátorem neurodegenerativních onemocnění, jako je např. Alzheimerova choroba.

VĚDA

Jógou proti úzkostem i depresi – aneb jak jóga působí na náš mozek

Pozitivní vliv jógy, ať už na zvýšení flexibility, či zbavení se nadměrného stresu, je již mnoho let všeobecně znám. Jak jógová praxe působí na náš mozek? A můžeme ji využít jako pomocnou terapii v léčbě duševních a fyzických onemocnění? Vědci se pomalu dostávají těmto otázkám na kloub.

VĚDA

Mozkové buňky zvané mikroglie požírají vzpomínky

Když se mluví o mozku, každý si představí neurony. Nesmíme ale opomenout gliové buňky. Těch je v mozku skoro stejně jako neuronů. Dříve se soudilo, že mají pouze podpůrnou roli – opora, výživa, „úklid“ tkáně a imunitní funkce. Nedávné nálezy ukazují, že hrají důležitou roli i v jiných procesech.

VĚDA

Halucinogen DMT podporuje tvorbu nových mozkových buněk

Využívání psychedelických látek v medicíně se v posledních letech dostává do hledáčku mnoha výzkumných týmů po celém světě. Španělští vědci nově ukázali, že jeden z halucinogenů je schopen podporovat produkci neuronů a mít přímý vliv na tvorbu paměťových stop a schopnost učení.

VĚDA

Pozitivní přístup k životu zmírňuje zhoršování paměti ve stáří, tvrdí nová studie

S úsměvem jde všechno lépe. Toto tvrzení nejspíše platí i co se týče paměti. Dlouhodobá studie ukazuje, že pozitivní přístup k životu dokáže zmírnit zhoršování paměti, ke kterému dochází, když stárneme.

VĚDA

Vědci poprvé zrekonstruovali podobu mozku dinosaura

Dokázali to, aniž by fakticky existoval zachovaný mozek nějakého dinosaura. Jestli byli tito živočichové chytří, nevíme. Spolehlivost mozku je však jasná.

VĚDA

Psychedelikum psilocybin prokazatelně snižuje míru deprese, potvrdila nová studie

Psilocybin je látka, která se nachází v některých druzích hub. Nejznámější z nich jsou lysohlávky. Navozuje halucinace a jinak pozměněné vnímání okolí. Stav může trvat několik hodin. Poslední výzkumy potvrzují jeho účinnost v léčbě deprese.

VĚDA

Bakterie žijící v kořenovém systému ženšenu – nový bojovník proti Alzheimerově chorobě

Bakterie Streptomyces sp. WON17, žijící v blízkosti kořenů rostliny ženšenu, produkují unikátní chemickou látku zvanou rhizolutin. Vědci z Jižní Koreje ukázali, že tato látka je schopná degradovat agregáty provázející Alzheimerovu chorobu. Otevírají se tak dveře pro výzkum nové léčby této nemoci.

VĚDA

Na matiku je potřeba mít geny – studie odhalila souvislost mezi variací genu ROBO1 a výkonem ve školních testech

Dědičnost číselného nadání je ve vědě známá věc. Doposud však není jasné, jak přesně matematické geny ovlivňují vývoj lidského mozku. Částečnou odpověď na tuto otázku přinesl tým výzkumníků v čele s Michaelem Skeidem.

VĚDA

Ochrnutí lidé dokážou díky malému implantátu ovládat počítač pouhou myšlenkou

Zařízení o velikosti malé kancelářské sponky pomáhá pacientům s paralýzou horních končetin posílat textové zprávy, e-maily, a dokonce nakupovat online. Malý nervový implantát zvaný Stentrode umožňuje lidem získat motorickou funkci tím, že bezdrátově obnovuje přenos mozkových impulsů.

VĚDA

Psychedelika – cesta nejen za nevšedními zážitky. Jakým způsobem halucinogeny mění náš mozek a pomáhají v léčbě deprese či závislostí

Psychedelika, konkrétně psilocybin, mění mozkové funkce, dokáží nahradit hormon štěstí a dávají za vznik novým spojům neuronů. Mají pozitivní efekt na mnoho psychických a neurologických poruch. V české studii bylo prokázáno, že mají pozitivní vliv na prožívání vnitřní pohody u zdravých jedinců.

VĚDA

Vědomí nemusí být privilegiem savců

Dle poznatků nejnovějších výzkumů vykazují známky primárního vědomí a konzistentního myšlení i vrány.

VĚDA

Parkinsonova choroba může vznikat ve střevním nervovém systému

Parkinsonova choroba je tradičně spojována s poškozením nervového systému a typickým třesem. Nejnovější studie ukazuje, že choroba může mít počátek nejen v mozku, ale i ve střevech. Tato varianta by mohla ovlivnit budoucí léčbu a diagnostiku závažné neurodegenerativní nemoci.

VĚDA

Hraní videoher v dětství může zlepšit paměť v dospělosti

Ukazuje se, že vliv hraní videoher na fungování lidského mozku přetrvává i mnoho let poté, co jedinci s hraním přestali.

VĚDA

Ve zdravém těle zdravý duch – cvičení pomáhá předcházet úzkosti

Naše fyzické zdraví souvisí s psychickým a naopak. Pravidelný pohyb nám pomůže s udržením zdravé váhy, srdce, ale pomůže nám bojovat i s úzkostí či depresí.

APLIKACE

Aplikace, která umožní ovládat naše sny, už není jen hudbou budoucnosti

Vědci z amerického MIT ve své nové studii ukázali unikátní metodu, která umožňuje experimentátorům interagovat přímo se snícím mozkem člověka a manipulovat tak s obsahem jeho snů. Otevírají se tím nové obzory pro studium toho, jak sny ovlivňují náš život.

VĚDA

Ženy s Alzheimerovou chorobou žijí déle než muži – mohou za to dva chromozomy X

Ženy, které na rozdíl od mužů přirozeně disponují dvěma pohlavními chromozomy X, získávají v boji s Alzheimerovou chorobou značnou výhodu – dostává se jim dvojité dávky ochranného proteinu.

VĚDA

Druhý mozek, uložený ve střevech, pravděpodobně ovlivňuje naši náladu

Věděli jste, že střevní mikroflóra úzce komunikuje s naším mozkem? O této obrovské mase bakterií se někdy hovoří jako o jakémsi druhém centru, které zásadně ovlivňuje vznik některých onemocnění.

VĚDA

Cítíte bolest více než ostatní – možná za to mohou neandrtálské geny

Vědci identifikovali v genomu neandrtálců mutaci v nervových buňkách, která je zodpovědná za silnější vnímání bolesti. Stejnou mutaci můžeme nalézt i u dnešní populace.

VĚDA

Tři mouchy jednou ranou – deprese, PTSD nebo alkoholismus mohou být léčeny oxidem dusným

Plyn smíchu - tak je všeobecně znám oxid dusný, který by podle nové studie mohl pomoci při léčbě posttraumatické stresové poruchy (PTSD) nebo například závislosti na alkoholu. Nejnovější výsledky rovněž ukázaly, že inhalací oxidu dusného může u pacientů dojít k rychlé úlevě od těžkých depresí.

VĚDA

Lidé mají stereo čich, jeho výzkum pomůže s vývojem virtuální reality s čichovými vjemy

Mozek využívá rozdílů mezi vstupy do párových smyslových orgánů - očí a uší, aby vytvořil trojrozměrný obraz a navigoval jedince v prostředí. Jestli a jak se to děje v případě čichu, není jasné. Nová studie Institutu psychologie Čínské akademie věd se zabývá zkoumáním stereo-čichu lidí.

VĚDA

Video poprvé zachytilo buněčné "hrobníky", uklízející mrtvé neurony

Každému zdravému člověku umírají v těle denně desítky miliard buněk. Jde o zcela přirozený proces, který odstraňuje opotřebované a poškozené struktury. Vědci z Yale School of Medicine poprvé buněčnou smrt zobrazili pomocí videa a odhalili mnoho novinek, které mohou přispět k léčbě některých chorob.

VĚDA

Odstranění jediného proteinu mění astrocyty na neurony a otevírá novou cestu k léčbě Parkinsonovy choroby

Vědcům na Kalifornské univerzitě se podařilo přeměnit astrocyty a jiné mozkové buňky přímo na neurony. Jejich relativně jednoduchá metoda má potenciál změnit léčbu neurodegenerativních onemocnění, včetně Parkinsonovy choroby.

VĚDA

Pozdější start školy by mohl snížit sociální jetlag studentů a zlepšit jejich výsledky

Vědci potvrdili, že teenageři jsou od přírody spíše sovy a ranní vstávání jim tak působí problémy. Zároveň kvůli brzkému rannímu budíčku trpí nedostatkem spánku. Poznatky, získané díky korona krizi, by mohly vést k pozdějšímu startu školy, což by se mohlo pozitivně odrazit na výsledcích studentů.