SCIENCE

VĚDA

Sto let starý nález fosilních zubů krokodýlomorfů od Štramberku

Ve Štramberku (blízko Kopřivnice) došlo před 100 lety k nálezu dvou zajímavých částí zubů krokodýlomorfů. Na jejich moderním popisu se podílel také čech Petr Skupien.

VĚDA

Roztroušená skleróza je chybou v komunikaci, tvrdí nejnovější studie

Případů roztroušené sklerózy, vážného autoimunitního onemocnění, každoročně přibývá. Dodnes však neznáme původ této nemoci a pro pacienty nemáme cílenou léčbu. Vědci nyní zjistili, že jedním ze spouštěčů nemoci je zřejmě chyba v komunikaci mezi buňkami imunitního systému.

VĚDA

Paleontologové objevili první pterosauří vývržky

Pterosauří trávení mělo pravděpodobně mnohem více společného s dnešními sovami, dravci a třeba ledňáčky než se doposud předpokládalo.

VĚDA

Šnečí armageddon se nejspíš na konci permu nekonal

Ke konci období perm došlo na Zemi k zatím nejintenzivnějšímu hromadnému vymírání. Dramatické procesy ovlivnily naší planetu na několik následujících milionů let.

VĚDA

Za covidem tečka: Vydejte nám křečka!

Hongkong se ve rámci přísného boje proti pandemii covidu-19 rozhodl zaměřit i na domácí mazlíčky. Tamější úřady likvidují tisíce křečků, mohou totiž také přenášet virus.

VĚDA

Roztroušenou sklerózu zřejmě způsobuje virus. Má ho v sobě skoro každý

Virem Epsteina-Barrové je nakažena naprostá většina lidské populace. Naproti tomu roztroušená skleróza je vzácná nemoc s nevysvětleným původem. Převratná studie amerických vědců přináší přesvědčivé důkazy o spojitosti tohoto nevyléčitelného onemocnění a infekce všudypřítomným virem.

VĚDA

Koncentrace rtuti v mořích ovlivňuje tučňáka magellanského

Rtuť (Hg) je těžký kov, který je vysoce toxický a její anorganická forma je vysoce těkavá. Vlivem lidské činnosti se množství rtuti v globálním cyklu ztrojnásobily.

VĚDA

Buňka odsouzená k zániku může zvrátit svůj osud, potvrzuje výzkum

Programovaná buněčná smrt je nevratný proces, který směřuje k zániku buňky. Speciální typ buněčné smrti zvaný pyroptóza ale zánikem buňky skončit nemusí. Američtí vědci objasnili mechanismus, který za tím stojí.

VĚDA

Australské Lagerstätte otevírá své tafonomické okno do miocénu

Nově popsané australské fosilie ze zajímavého naleziště skrývala hornina, u které nikdo tak vysoký potenciál na zachování fosilií nečekal.

VĚDA

Ptáci utichli a zjednodušili zpěv, popisuje mezinárodní studie

Dlouholetý výzkum s českou účastí zkoumal vývoj ptačího zpěvu v čase. Studie v loňském roce vyšla v prestižním časopise Nature Communications.

VĚDA

Nizozemci jdou do boje proti krátkolebým plemenům

Psi se zploštělou lebkou a krátkým nosem trpí mnohými, nejen dýchacími obtížemi, které značně znehodnocují kvalitu jejich života. Nizozemci nyní vyrazili do boje proti šlechtění těchto plemen.

VĚDA

Čeští vědci pomohli vyvinout unikátní myší model pro studium střevního mikrobiomu

Ve zdravém těle zdravý duch, jenom pokud je v něm i zdravý mikrobiom. Výzkum střevního mikrobiomu není však snadný kvůli jeho komplexnosti. V tom by měla pomoci práce skupiny vědců z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

VĚDA

Přehlížený gekon objeven českými vědci v Jordánsku

V Jordánsku byl v rámci mezinárodního výzkumu objeven dosud neznámý druh gekona. Součástí týmu bylo také několik výzkumníku z České republiky.

VĚDA

Kofein mění strukturu mozku a proti rakovině můžeme bojovat hladověním. Přečtěte si nejčtenější články CZECHSIGHT roku 2021

S koncem roku přichází povětšinou na řadu bilancování. Nejinak tomu bude i v našem případě, kdy vám připomeneme našich pět nejzajímavějších článků roku 2021.

VĚDA

Vědci odhalili unikátní strukturu toxinu černé vdovy

Moderní výzkumná technologie pomohla popsat strukturu toxinu pavouka snovačky, často nazývaného černá vdova. Vědci jsou tak schopni vysvětlit přesný mechanismus fungování pavoučího jedu, případně navrhnout jeho využití ve výzkumu nebo v medicíně.

VĚDA

Vědci poprvé zrekonstruovali vnitřní stavbu amonita ve 3D

Nález měkkých částí amonitů lze s jistotou označit za velice neobvyklý. Jeden výjimečně zachovalý exemplář nyní vědci podrobili detailnímu skenování.

VĚDA

Dinosauří bublina aneb proč je těžké popularizovat paleontologii

Popularizace přírodovědných poznatků je specifickým přibližováním nesrozumitelných vědeckých frází nezainteresovaným čtenářům. Psaní těchto článků má však všemožná úskalí.

VĚDA

Vědci objevili fosilii dosud nejstaršího známého škorpiona

V horninách amerického státu Wisconsin vědci objevili zajímavou fosilii, která může přepsat znalosti o historii pavoukovců a zejména štírů. Nález měří kolem 2,5 cm.

VĚDA

Nalezen možný nejstarší důkaz života dinosaurů ve stádech

Paleontologové učinili nález, který může přepsat znalosti o životě dinosaurů. Fosilní záznam vydal větší množství důkazů o možném stádovém chování dinosaurů.

VĚDA

Paleontologové popsali prvního dinosaura z Grónska

První grónský dinosaurus musel od svých prvních objevů ujít notnou řádku kroků. Nyní vědci prohlašují, že skutečně popsali nový druh dinosaura z Grónska.

VĚDA

Lepra, málo probádaný zabiják našich nejbližších příbuzných

Ačkoliv je malomocenství pro většinu naší populace známo zejména z učebnic dějepisu, je na planetě zemi touto nemocí nakaženo stále okolo deseti milionů lidí. Nyní vědci navíc zjistili přítomnost patogenu také u populací šimpanzů žijících v Africe.

VĚDA

Paleontologové objevili dosud nejstaršího předchůdce plazů a savců

300 milionů let stará fosilie z období permu může být pozůstatkem prvního obratlovce, který by se již dal zařadit ke skupině zvané Amniota.

VĚDA

Přirozená antibiotika byla objevena v lidském těle

Bakterie odolné vůči antibiotikům se v příštích desetiletích mohou stát zdravotní hrozbou lidstva. Nyní se ale ukazuje, že nová antibiotika se mohla celou dobu ukrývat v nás samotných.

VĚDA

Pro plavání kachňat v řadě za matkou má vysvětlení fyzika

Známé plavání kachňat za matkou má své fyzikální opodstatnění. Jedná se o nejvýhodnější pozici z hlediska úspory energie.

VĚDA

Výskyt sebevražd mezi mladistvými narůstá, znepokojivá čísla přináší nová studie

Ve střední Evropě, východní Evropě a střední Asii se sebevražda u mužů ve věku 15-24 let stala nejčastější příčinou smrti. Tvoří až 20 % všech úmrtí. U žen ve věku 15-19 let se taktéž posunula sebevražda na první místo, narozdíl od roku 1980, kdy byla čtvrtou nejčastější příčinou smrti.