VĚDA Chytrá kmenová buňka může opravovat poškození kdekoli v těle Vědci z University of New South Wales vyvinuli "chytré buňky", odborně zvané "indukované multipotentní kmenové buňky (iMS), které jsou vyjmuté z lidské tukové tkáně a přeprogramovány tak, aby fungovaly jako kmenové. V budoucnu by mohly zastávat důležitou roli v klinické praxi.
KOMENTÁŘ Komentář: Problém vědy v covidových časech Současná covidová situace nám umožňuje mnohé jevy vidět jasněji. Ať jde o nekompetentnost současné české vlády, nebo třeba o podfinancovanost určitých částí českého zdravotnictví. Stejně tak ale ukazuje přeceňování schopnosti přírodních věd poskytovat univerzální řešení.
EKOLOGIE Polární vír oslabuje. V příštích týdnech nás tak nejspíše čekají extrémy počasí Prudké ochlazení, silné sněžení a další extrémy. Rozpad polárního víru může přinést do Evropy a severní Ameriky v příštích týdnech velmi neobvyklé počasí.
VĚDA Čtyřvlákovná DNA byla poprvé pozorována v akci uvnitř živé buňky Struktura DNA je velice známá. Klasicky se znázorňuje jako točitá dvoušroubovice. I přesto, že se v živých organismech nachází v několika formách, některé tvary jsou velice neobvyklé. Jedním z nich je i čtyřvláknová DNA, která byla nedávno poprvé pozorována při své činnosti.
VĚDA Čerstvě narozený Megalodon měřil jako dospělý člověk Gigantický vládce třetihorních moří mohl rodit mladé o velikosti dosahující až dvou metrů. Velice diskutabilní je ovšem největší možná délka dospělého jedince.
VĚDA Kousek historie: Zpoždění vědeckého přenosu Nové poznatky se do českého akademického prostředí v novověku dostávaly s výrazným zpožděním vůči hlavnímu proudu. Ukázkou může být i pomalé pronikání nových poznatků o elektřině.
VĚDA Pandemie COVID-19 a její dopad na duševní zdraví v ČR Tým z Národního ústavu duševního zdraví provedl studii dopadu pandemie Covid-19 na obyvatele České republiky. Procento občanů trpících duševní poruchou vzrostlo téměř na 30 %. Prevalence deprese či rizika sebevražd vzrostla trojnásobně. Počet lidí trpících úzkostnou poruchou se zdvojnásobil.
VĚDA Nádorové buňky upadají do "zimního spánku" a unikají chemoterapii Mohou nádorové buňky upadat do zimního spánku podobně jako například medvědi? Nová práce, publikovaná v odborném časopisu Cell odhalila, že do této buněčné "hibernace" skutečně mohou vstoupit a efektivně tak unikat následkům chemoterapie.
VĚDA Nová třída antibiotik působí proti široké škále rezistentních bakterií na dvou frontách Vědci z Wistar Institute objevili novou třídu látek, které zcela unikátním způsobem kombinují přímé zabíjení silně rezistentních patogenních bakterií a rychlou aktivaci imunitní odpovědi. Jejich práce, která antibiotika odhalila, byla publikována v prestižním časopise Nature.
VĚDA Velká zemětřesení mohou stát za oteplováním Arktidy Náhlé zvýšení teplot v Arktidě v průběhu 20. století mohlo být způsobeno velkými zemětřeseními na Aleutských ostrovech, tvrdí vědec.
VĚDA Země se v minulém roce otáčela nejrychleji za poslední půlstoletí V roce 2020 došlo k zaznamenání 28 nejrychlejších dnů za posledních 50 let. Země se otáčela o několik milisekund rychleji oproti koordinovanému světovému času.
VĚDA Zahřátí nádorových buněk zefektivní léčbu rakoviny, potvrdila nová studie Vědci z University College London zaznamenali další pokrok v léčbě rakoviny. Pomocí kombinace chemoterapie a zahřívání nádorových buněk dosáhli účinnější léčby než při podání samotných chemoterapeutik.
VĚDA Umělé slunce KSTAR překonalo délku trvání teplotního rekordu Umělé slunce vytvořené v Jižní Koreji dosáhlo nového teplotního rekordu. Teplotu o hodnotě 100 milionů stupňů Celsia vyzařovalo déle než kdykoli předtím.
VĚDA Pobyt v přírodě zlepšuje funkci imunitního systému. Nová studie potvrdila jakým mechanismem Pohyb v přírodě působí pozitivně na naše zdraví. Fakt, který je známý po celá staletí. Nová studie, publikovaná v časopise The Journals of Gerontology, Series A, popisuje mechanismus, který za tím stojí.
VĚDA Genetické faktory téměř neovlivňují léčbu obezity u dětí Genetické faktory u dětí s obezitou téměř neovlivňují její léčbu. Dlouhodobá studie ukazuje, že zásadní pro léčbu obezity jsou vnější působení spojená s návyky zdravého životního stylu.
VĚDA Zvýšená hladina železa v krvi urychluje stárnutí, potvrdila rozsáhlá studie Rozsáhlá studie publikovaná v časopise Nature Communications potvrdila, že úroveň krevního železa úzce souvisí s délkou života. Výzkum zahrnoval data ze tří různých databází získaná od 1 milionu dobrovolníků.
VĚDA Vědci našli lávu starou jako Měsíc Více než 4 miliardy let se ukrýval pod zemí poklad pro všechny vulkanology. Objevem byla potvrzena dlouho předpokládaná myšlenka, že v hlubinách Země existují kusy lávy z počátku věků
VĚDA Hraní násilných her nesouvisí s agresivním chováním v dospělosti, potvrdila rozsáhlá studie Výzkum publikovaný v časopise Cyberpsychology, Behavior, and Social Networking se zabýval problémem dopadu hraní násilných her na chování dětí v dospělém věku. Studie uvádí, že nebyla objevena žádná souvislost mezi hraním násilných her a vzrůstající agresí v dospělém věku.
VĚDA Kousek historie: Rostliny z Nového světa Objevení a osidlování Ameriky přineslo do Evropy množství nových poznatků, které vzbuzovaly mimořádný zájem. Dovoz neznámých rostlin vytvořil novou vědeckou disciplínu.
VĚDA Ketamin může být účinným antidepresivem, potvrdila nová studie Podle nové studie, publikované v European Neuropsychofarmacology, by mohl ketamin pomáhat depresivním pacientům. Jeho účinky způsobují lepší predikci reality při depresivních stavech.
VĚDA Vědci objevili zcela nový druh mozkových buněk Objev tzv. Vector Trace buněk znamená převrat v chápaní lidské paměti. Buňky jsou schopny fungovat jako jakási GPS a jejich ztráta může být prvním indikátorem neurodegenerativních onemocnění, jako je např. Alzheimerova choroba.
VĚDA Kousek historie: Za tajemstvím dětské mysli V meziválečné době se prosazuje psychologie jako vědní obor zkoumající smysly, vědomí a lidské chování. Jedním z center průkopnických experimentů bylo sovětské Rusko.
VĚDA Vědci se snaží poznat, jak koráli reagují na změnu klimatu – slouží jim k tomu chytré molekulární nůžky Korálové útesy představují místa s největší biodiverzitou na naší planetě. S probíhající změnou klimatu však čelí bezprostřednímu ohrožení. Vědci se proto snaží pomocí elegantní molekulárně genetické metody CRISPR/Cas9 porozumět, jak se koráli se stresovými podmínkami vypořádávají.
VĚDA To nejlepší z obou světů – Smellicopter v sobě spájí citlivost biologického organismu i matematickou přesnost stroje Jednou z výhod dronů je, že se dokážou dostat i na místa, která jsou pro člověka nepřístupná. Neohroženě vlétají do prostorů zamořených jedovatým plynem a obratně sviští oblastmi postiženými přírodními katastrofami. Pro dokonalou autonomii navigace v nezmapovaném prostoru jim však pořád něco schází.
VĚDA Inteligenční kvocient u dětí závisí na prostředí, ve kterém vyrůstají, tvrdí nová studie Výzkum se zaměřil na hodnoty IQ u adolescentů z Brazílie a Jihoafrické republiky, kteří nevyrůstali v perfektně příznivých podmínkách. Po úpravě koeficientů bylo zjištěno, že tyto faktory mohly mít negativní dopad na jejich studijní schopnosti.
