VĚDA

VĚDA

Smrt během sexu se netýká jen mužů ve středním věku

Ve více než polovině případů náhlé srdeční smrti během sexu se ukázalo, že srdce je strukturálně normální.

VĚDA

Za covidem tečka: Vydejte nám křečka!

Hongkong se ve rámci přísného boje proti pandemii covidu-19 rozhodl zaměřit i na domácí mazlíčky. Tamější úřady likvidují tisíce křečků, mohou totiž také přenášet virus.

VĚDA

Konzumace alkoholu podle nové studie přímo způsobuje rakovinu

Genetická studie předkládá silné důkazy o spojitosti konzumace alkoholu a rakoviny.

VĚDA

Antibiotická krize klepe na dveře: Rezistence v roce 2019 zabila více lidí než malárie a AIDS dohromady

Antibiotickou rezistenci řadí Světová zdravotnická organizace mezi nejvážnější hrozby pro naše zdraví již delší dobu. Problematikou se intenzivně zabývají vědci po celém světě, probíhá osvěta mezi laickou veřejností, přesto se však situace nelepší. Aktuální globální studie přináší hrozivá data.

VĚDA

Významná role farmakologických inhibitorů PARP v léčbě rakoviny krve

Vědecké týmy Cancer research UK a Medical Research Council zjistily, že mutace v genu SF3B1, která se vyskytuje většinou u rakoviny krve, reagují na PARP inhibitory. PARP jsou farmakologickou skupinou inhibitorů poly (ADP-ribóza) polymerázy. Jsou vyvinuty pro různé indikace léčby rakoviny.

VĚDA

Sopečné laviny plynu a kamení mohou být ničivější, než se dříve myslelo

Vysokotlaké pulsy v tocích působí na překážky jako sbíječka.

VĚDA

Roztroušenou sklerózu zřejmě způsobuje virus. Má ho v sobě skoro každý

Virem Epsteina-Barrové je nakažena naprostá většina lidské populace. Naproti tomu roztroušená skleróza je vzácná nemoc s nevysvětleným původem. Převratná studie amerických vědců přináší přesvědčivé důkazy o spojitosti tohoto nevyléčitelného onemocnění a infekce všudypřítomným virem.

VĚDA

Gen od neandrtálců snižuje riziko těžkého průběhu COVID-19 o 20 %. Má ho asi polovina z nás

V rámci mezinárodní metastudie byla identifikována specifická varianta genu, která chrání před závažným průběhem infekce COVID-19. Tento gen pochází od neandrtálců a má ho asi polovina lidí mimo Afriku. Na studii se podíleli vědci ze Švédska, USA, Británie, Kanady a Japonska.

VĚDA

Video: Dosud největší 3D mapa vesmíru odhaluje gigantickou kosmickou síť

Technologie DESI je v provozu teprve rok a už nyní nás uchvacuje informacemi, které o našem vesmíru zjistila. Již prvotní data umožnila vytvoření doposud největší, a hlavně nejdetailnější 3D mapy vesmíru, kterou jsme kdy měli k dispozici. A těšit se můžeme na další nejméně čtyři roky jejího provozu.

VĚDA

Koncentrace rtuti v mořích ovlivňuje tučňáka magellanského

Rtuť (Hg) je těžký kov, který je vysoce toxický a její anorganická forma je vysoce těkavá. Vlivem lidské činnosti se množství rtuti v globálním cyklu ztrojnásobily.

VĚDA

Kolenní implantáty za pomoci elektrického napětí pomáhají léčit osteoartrózu

Kolenní implantáty z biodegradovatelného materiálu generující velmi malé elektrické napětí mohou stimulovat opětovný růst chrupavky a významně tak přispět k léčbě artrózy. Výsledky studie provedené na králících byly právě představeny.

VĚDA

Proti Alzheimeru lék neuspěl, může však bojovat se superbakteriemi

Vědci přepracovali experimentální lék na Alzheimerovu chorobu k boji proti bakteriím odolným vůči antibiotikům.

VĚDA

Buňka odsouzená k zániku může zvrátit svůj osud, potvrzuje výzkum

Programovaná buněčná smrt je nevratný proces, který směřuje k zániku buňky. Speciální typ buněčné smrti zvaný pyroptóza ale zánikem buňky skončit nemusí. Američtí vědci objasnili mechanismus, který za tím stojí.

VĚDA

Jedna z posledních nedotčených egyptských mumií byla digitálně rozbalena

Mumie Amenhotepa I., který vládl Egyptu v 16. st. př. n. l., nebyla nikdy otevřena. Řadí se tak mezi posledních několik málo vzácných exemplářů nikdy nedotčených mumií. Nyní ale vědci do jejích útrob přece jen nahlédli – pomocí CT. A zjistili nové a zajímavé informace.

VĚDA

Delfíní samice mají klitoris podobný lidskému

Podobnost klitorisu u lidí a delfínů naznačuje, že delfíni zažívají sexuální uspokojení. To může vysvětlovat, proč má tento vodní savec tak vysoké libido.

VĚDA

Studie na lidské mozkové tkáni objasňuje prevenci demence díky cvičení

Nová studie zkoumající mozkovou tkáň post-mortem ukazuje, jak může fyzické cvičení ve stáří zlepšit zdraví mozku a zabránit poklesu kognitivních funkcí.

VĚDA

Středověké Čechy obývala černoška. Archeologové našli na Tetíně její kostru

Pohřebiště z raného středověku odhalilo ostatky sedmi jedinců. Mezi nimi se nacházela i kostra černošky. Nález by mohl znamenat užší vztahy s okolním světem.

VĚDA

Australské Lagerstätte otevírá své tafonomické okno do miocénu

Nově popsané australské fosilie ze zajímavého naleziště skrývala hornina, u které nikdo tak vysoký potenciál na zachování fosilií nečekal.

VĚDA

Antibiotická rezistence vznikla na ježcích dlouho před objevením penicilinu

Pod bodlinami evropských ježků se vyvinul nebezpečný patogen odolný vůči lékům dávno před zavedením používání antibiotik u lidí.

VĚDA

Ptáci utichli a zjednodušili zpěv, popisuje mezinárodní studie

Dlouholetý výzkum s českou účastí zkoumal vývoj ptačího zpěvu v čase. Studie v loňském roce vyšla v prestižním časopise Nature Communications.

VĚDA

Nizozemci jdou do boje proti krátkolebým plemenům

Psi se zploštělou lebkou a krátkým nosem trpí mnohými, nejen dýchacími obtížemi, které značně znehodnocují kvalitu jejich života. Nizozemci nyní vyrazili do boje proti šlechtění těchto plemen.

VĚDA

Čeští vědci pomohli vyvinout unikátní myší model pro studium střevního mikrobiomu

Ve zdravém těle zdravý duch, jenom pokud je v něm i zdravý mikrobiom. Výzkum střevního mikrobiomu není však snadný kvůli jeho komplexnosti. V tom by měla pomoci práce skupiny vědců z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

VĚDA

Vědci pěstují v laboratoři netopýří střeva. Pomohou jim pochopit příčiny virových epidemií

Týmu japonských výzkumníků se podařilo vyizolovat buňky ze střeva asijského netopýra a v laboratoři z nich následně vypěstovat střevní organoid. Díky tomu je věda o krok blíže nejen pochopení netopýří imunity k virům, které v lidské populaci vyvolávají nebezpečné epidemie.

VĚDA

Pojídání hub snižuje riziko vzniku deprese

Rozsáhlá analýza naznačuje, že lidé konzumující houby mají menší sklon k rozvoji depresivních stavů.

VĚDA

Rozsáhlá výsadba stromů v Sahelu by mohla mít dalekosáhlé klimatické dopady

Simulace naznačují, že by masivní linie vegetace v Sahelu mohla mít silný vliv na klima regionu.