Největší z Velké pětky vymírání proběhlo mezi obdobími perm a trias. Život skončil například pro trilobity nebo velkou část prvotních plazů. Vládu nad prostorem přebírají jiní.
Předci savců a dinosaurů si však v průběhu permu vynalezli šikovné způsoby, jak přežít drastické změny prostředí. Mezi jejich hlavní přednosti patřila zejména teplokrevnost. Ta pak dinosaurům napomohla stát se na dlouhou dobu vládci naší planety. Dominovat na Zemi začali v triasu, zatímco předci dnešních savců vskrytu čekali, až na ně přijde řada.
Michael J. Benton z Univerzity v Bristolu v letošním roce publikoval rozsáhlou studii v prestižním časopise Gondwana research, ve které shrnuje takřka všechny poznatky o vymírání mezi permem a triasem a jeho dopadech na živočichy té doby.
Výstupem článku je znovu potvrzení toho, že teplokrevnost (endotermie) mohla vzniknout v průběhu evoluce různých skupin živočichů více než dvakrát. Ptáci, kteří pochází z dinosaurů, se od savců odlišují zejména tělesnou teplotou, která je u nich vyšší. To, mimo paleontologických záznamů, tuto hypotézu také potvrzuje. Savci a jejich předchůdci patří do starobylé skupinySynapsida, která se poprvé objevuje ve svrchním karbonu. U primitivnějších zástupců této třídy živočichů jsou známé nálezy termoregulačních mechanismů, které teplokrevnost vylučují (například hřbetní plachty pro rychlý ohřev krve). Naproti tomu náleží plazi, ptáci a jejich předchůdci do skupiny Diapsida.
Právě synapsidi a diapsidi zažívají v triasu veliký rozvoj. Konec permu a triasu přežili pravděpodobně právě díky teplokrevnosti, která se u nich odděleně utvořila.
Vstup do diskuze