Pomocí nástrojů molekulárního datování a epidemiologických simulací vědci odhadli, že nový koronavirus se velice pravděpodobně nezachycen přenášel již dva měsíce před tím, než byly v Číně popsány první případy COVID-19. Studie tak naznačuje, že v drtivém procentu případů zoonické viry přirozeně zanikají, než se objeví ten, který dokáže způsobit pandemii.

Studie, zveřejněná 18. března v časopise Science, podotýká, že většina mutujících virů zanikne ještě předtím, než způsobí potenciální pandemii. "Naše práce byla navržena tak, aby odhadla, jak dlouho se mohl SARS-CoV-2 pohybovat v lidské populaci předtím, než byl oficiálně zaznamenán," uvádí vedoucí autor Joel O. Wertheim z UC San Diego School of Medicine.

Aby vědci na tuto otázku nalezli odpověď, spojili tři důležité informace. Zaprvé, jak se virus ve Wuhanu šířil před jeho uzavřením, zadruhé genetickou rozmanitost viru na území Číny a zatřetí zprávy o prvních případech onemocnění. Spojením těchto tří faktorů výzkumný tým stanovil, že se virus začal v provincii Chu-pej šířit již v říjnu 2019.

SARS-CoV-2 je zoonotický koronavirus, o kterém se předpokládá, že byl přenesen z neznámého zvířecího hostitele na člověka. První případy onemocnění COVID-19 byly spojovány s tržnicí Huanan Seafood Wholesale Market. Autoři práce však tvrdí, že toto místo nelze označit za epicentrum pandemie, neboť nejstarší zaznamenaný případ onemocnění nijak s tržištěm nesouvisel.

Vědci použili pro analýzu metodu molekulárních hodin, pomocí které chtěli nalézt bod, ve kterém došlo k prvnímu případu výskytu SARS-CoV-2. Takzvané molekulární hodiny je termín pro techniku, která sleduje rychlost mutace genů, díky čemuž lze odhadnout evoluční vzdálenost mezi dvěma druhy. V tomto případě pomohla definovat polovinu listopadu 2019 jako období, kdy přibližně existoval společný předek všech variant SARS-CoV-2.

Autoři studie použili k modelování chování viru v počátcích pandemie různé analytické nástroje. Ty zahrnovaly různé simulace a pracovaly se známými biologickými informacemi. Zjistili, že pouze ve 29,7% těchto simulací byl virus schopen vytvořit samostatnou epidemii. V případě zbývajících 70,3% virus infikoval relativně málo osob a tudíž zanikl. Průměrná epidemie skončila po krátkých osmi dnech.

"Náš výzkum přinesl několik překvapivých závěrů. Zjistili jsme, že více než dvě třetiny simulovaných epidemií rychle zanikly. Toto zjištění nás utvrdilo v přesvědčení, že jsou lidé neustále bombardováni zoonotickými patogeny," říká Wertheim.

Originální publikace: https://science.sciencemag.org/content/early/2021/03/17/science.abf8003

Zdroj: ScienceDaily, zdroj titulního obrázku: Bertrand Blay, iStock.