Aquaponie: Když ryby pěstují rostliny

Společnost Future Farming se v uplynulém roce zapsala do povědomí veřejnosti jako průkopník moderního zemědělství. Staví farmy s využitím pokročilých technologií, hydroponie a aquaponie. Na konferenci Týden inovací jsme oslovili Ing. Karla Janoše, marketingového manažera firmy Future Farming s.r.o, který nám aquaponii představil.

Bylinky na farmě, ilustrační foto © 2022 Future Farming s.r.o.

Jak jste se vůbec dostal k aquaponii?

V mém případě šlo o souhru náhod. Byl to klasický oběd v mezipracovní době. Potkali jsme se s Michalem Fojtíkem (vizionář, odborník na aquaponii, inovace a ekologii, jednatel Future Farming s.r.o) u jednoho stolu a jak už to bývá, při čekání na jídlo jsme prohodili pár vět. Michal mi řekl slovo aquaponie, a protože jsem to slovo nikdy v životě neslyšel, tak mě to velmi zaujalo a chtěl jsem vědět víc. V té době Michal Fojtík už řešil svoji základní potřebu, a to dopřát své rodině, svým malým dětem, kvalitní dobré jídlo vypěstované doma lokálně na zahrádce bez chemie a aquaponie tohle všechno umožňuje. Ona vlastně spojuje přírodní principy chovu ryb a pěstování rostlin.

Rozhodl jste se tedy odejít ze své současné práce a věnovat se aquaponii naplno, nebo je to pro Vás zatím koníček?

Aquaponie pro nás už dávno není koníček, pro nás a celý náš tým (což už je dneska opravdu hodně lidí), je aquaponie životní filozofií a je to hlavně taky udržitelný byznys. Podle mě každý model funguje správně jenom když má správné základy. Pokud je ta myšlenka skvělá a byznys model dává smysl, tak to může dopadnout logicky jenom správně. Právě proto jsem se před těmi 10 lety rozhodl přidat se k Michalovi a pomoct mu po té stránce, kterou já umím, tedy po stránce marketingu - prosadit myšlenku aquaponie široké veřejnosti.

Sklizeň salátu s kořenovým balem © 2022 Future Farming s.r.o.

Jedná se v České republice zatím o nový obor, ve kterém si firmy vyměňují zkušenosti a pomáhají, nebo jde spíše o konkurenční prostředí?

Co se týče nadřazeného oboru, tedy moderního zemědělství, tak je to konkurenční prostředí, protože naše technologie aquaponie, hydroponie i RAS mají v této oblasti své substituty. Nicméně aquaponie jako taková je vlastně nejvyšší technologií, protože jako jediná spojuje přírodní procesy. Tím pádem v podstatě v tuto chvíli v České republice vnímáme konkurenci pouze v části aquaponických a hydroponických farem. V našem přístupu a komplexnosti obchodního modelu Future Farming na tuzemském trhu konkurenci v tuto chvíli neregistrujeme. Naší snahou je vytvořit ucelenou infrastrukturu moderního zemědělství, jejíž součástí je zajištění všech primárních vstupů, výstavby produkčních technologických celků a samozřejmě také odbytu produkce.

Jak aquaponie funguje?

Vždy když vysvětlujeme aquaponii na školách, kam se chodíme věnovat dětem aby chápaly, že potraviny nevznikají v supermarketu, ale že vznikají někde na farmě, tak jim říkám: „Hele vlastně my máme krásný obor, kde ryby pěstují rostliny“. To je to nejjednodušší podání, ale když bych to měl trošičku posunout, tak to funguje tak, že na jedné straně farmy máme rybí chovy, ty ryby my krmíme naším organickým hnojivem, které jsme si za ty roky museli vyvinout přesně pro naše potřeby. Naše krmivo je plně organické, nahradili jsme veškerou nesprávnou strukturu krmiva například hmyzí složkou. Díky tomu máme kompletní přehled nad primárním vstupem v podobě krmiva pro ryby. Ryby krmíme a jak rostou, vylučují zplodiny metabolismu. My potom vezmeme vodu obohacenou těmito zplodinami, a tu filtrujeme přes filtrační kaskádu, kde odstraníme nejhrubší sedimenty. Dál vodu posouváme k bakteriím, které jsou v tom procesu velmi důležité. Ony totiž rozloží tu obohacenou vodu na živný roztok, který dále přivádíme k rostlinám. Rostliny si z toho vezmou veškeré živiny pro svůj růst a vrací zpátky vodu zase k rybám. To znamená, že máme uzavřený cirkulační systém, kdy šetříme až 95 procent vody oproti konvenčnímu zemědělství, což je velmi zajímavý údaj vzhledem k situaci s vodou a s vodohospodářstvím obecně.

Jsou ryby a zelenina pocházející z tohoto typu zemědělství stejně chutné jako ty ze země nebo jsou lepší?

To je skvělá otázka. Otázkou je co je lepší, každý to vidí v něčem jiném. Někdo vidí to lepší v tom že je něco větší, barevnější, nebo možná modifikovanější. My to vidíme jinak, my vidíme to, že ten produkt je přírodní a absolutně prostý jakékoliv chemie, to znamená, že ten produkt je čistý a je to nejkvalitnější produkt, který si můžete pro sebe a své blízké dopřát.

A jaké všechny rostliny u vás pěstujete?

Aquaponická farma nebo obecně aquaponie jako technologie se zaměřuje především na neplodové rostliny, u nás to jsou saláty, bylinky a microgreens. Do budoucna se budeme ještě věnovat dalším rostlinám, které teď už jsou ve fázi vývoje a výzkumu, například vodní řasy a tak dále. Ale to je zatím hudba budoucnosti.

Při pěstování využíváte přirozené světlo?

Světlo je jednou z velkých otázek. Pro rostlinu, stejně jako pro člověka nebo pro jakýkoli jiný živý organismus, je impulsem znamenajícím: skončila noc vstaň a najez se. V případě farmy skleníkového typu skvěle funguje denní/noční cyklus, kdy rostlina vstává, nasaje do sebe živiny a usíná a v noci vegetuje. Pokud se jedná o halové systémy, kde není k dispozici denní světlo tak tam máme vlastní spektrum světla, kterým rostlinám pomáháme právě k tomu, aby dostali ranní impuls a chuť k životu - k tomu jídlu, aby se spustily procesy fotosyntézy. Světlo dává rostlinám energii. Proces fotosyntézy generuje volné elektrony, které rostlina umí použít pro syntézu cukru a dalších látek. Další aspekty ovlivňující růst a vývoj produkce rostlin pak závisí na organickém živném roztoku, který dodáváme my od ryb.

V případě skleníkových typů, narážíte na rozdíl produkce v průběhu roku?

I ve skleníkových farmách máme instalované světelné zdroje. Je to právě kvůli tomu, že den je kratší nebo delší. Pokud je kratší, dokážeme dát rostlinám krátký impulz k tomu, aby se probrali například půl hodiny před rozbřeskem. Zásadní ale je, že my nevytváříme žádný světelný smog. Všechny farmy mají autonomně řízený zákryt. To znamená, že v okamžiku kdy má dojít k osvitu produkce, farmy se zatmí.

Výhody aquaponického farmaření:

● Šetří až 95 % vody oproti jiným způsobům pěstování

● Dochází k úspoře energie o 70 %

● Produkce nezávisí na počasí

Jaké druhy ryb můžete v aquaponickém farmaření chovat?

Ryby musí mít jednoho společného jmenovatele, být sladkovodní. Když teď oddělíme produkční a hobby systémy, tak do jisté míry bude záležet na tom, co od systému očekáváte. U produkčních farem řešíme návratnost investice. To znamená, že nás zajímá obchodní stránka a tam chováme druhy ryb, které jsou vyžadovány trhem. Farma Kaly chová populárního pstruha duhového a farma Heršpice sumečka afrického, který má velký příbytek na váze. Druhý typ farem, zahrnující hobby systémy, se může soustředit například na jezírkové ryby. Můžou to být koi-kapři, můžou to být jeseteři. V podstatě je to do značné míry určeno tím, jak se farma nastavuje při její stavbě, při jejím plánování. Už tam se vlastně řeší, jaký druh ryby v té farmě bude.

Pstruh duhový © 2022 Future Farming s.r.o.

Vaše firma tedy zastřešuje různé farmy po České republice?

Přesně tak, Future Farming byl založen před 4 lety a společnost vznikla právě proto, že v té době jsme cítili, že už je správný čas na to jít, jak se říká, s kůží na trh. Naším cílem je vytvořit v Česku a na Slovensku infrastrukturu pro moderní zemědělství. Dnes to už opravdu není jen o krásných zelených farmách, které kontinuálně celoročně pěstují. Je to převážně o celém byznys modelu, o celé cirkulační ekonomice kdy spojujeme spolupráci výzkumu a vývoje technologií s univerzitami, ať už je to ČVUT, Mendelova univerzita, a další instituce. Výzkum je spojen s Farmou Kaly, což je výzkumně-vědecká farma. Zde začíná transfer technologií a výsledků z výzkumu směrem do praxe. Další divize se zaměřuje právě na oblast prvovýroby vstupů, což jsou právě ta organická krmiva a hnojiva, sazeničky, rybí sádka. Navazuje vývoj a výroba technologií přes projektování a stavbu produkčních farem až po jejich spuštění a provoz. V neposlední řadě kruh uzavírá, to, co opravdu zákazníci cítí a co jim chutná, a to je zpracování a distribuce naší produkce na trh. Touto částí našeho byznysu se zabývá společnost Farmia Food.