Kdybych byl diktátor
Letošní ročník Týdne Inovací z pražského Cubex Centra na Pankráci nabídl mimo jiné 5 panelových diskusí. Jedna z nich se věnovala vědě a její (ne)otevřenosti pro mladé talenty.
Řečníci poukazovali na problém malého zastoupení žen ve vyšších akademických pozicích. Podle Štěpána Jurajdy, ekonoma a v současnosti náměstka ministryně pro vědu, výzkum a inovace, je to klasický problém nevstřícnosti systému směrem ke skloubení pracovního a osobního života. Tato situace pak často vede k tomu, že ženy s doktorátem končí ve veřejném sektoru, mimo vědecké pozice. Situaci by pomohla grantová schémata, která by cílila na ženy, které se vrací z rodičovské dovolené.
Problém tkví, podle Jaroslava Millera, bývalého rektora Univerzity Palackého v Olomouci a náměstka ministra školství, také v tom, že se obecně čím dál více lidí s doktorským vzděláním uplatňuje mimo akademickou sféru, v komerčním sektoru. Nicméně zástupce oné mladé generace vědců a spoluzakladatele firmy Inovec Technology Pavel Kohout, upozornil, že stát nepodporuje ani zakládání zmíněných komerčních firem a start-upů. Mladí lidé tak nemají motivaci se do České republiky vracet a investovat zde svůj finanční a duševní kapitál.
Problém nenaplněného potenciálu mladých mozků lze vidět již v předškolním a školním vzdělávání. Jeanne Bočková, ředitelka Centra pro talentovanou mládež se domnívá, že české školství neumí s nadanými jedinci pracovat, nepodporuje se inkluze dětí z tzv. druhé strany spektra. ,,Společnost spoléhá na to, že si talentovaní jedinci nějak pomohou sami.” Zapomíná se ale na ,,nesmělé nadané”, jak řečníci definovali chytré, leč introvertní děti, kterým by naopak měla být aktivně nabízena adekvátní podpora k rozvíjení jejich talentu. Již na začátku tak přicházíme o ty, jež by vůbec mohli v budoucnu čelit všem výše zmíněným překážkám.
Štěpán Jurajda na závěr diskuse žertem nastínil svoji vizi pro českou společnost: ,,Kdybych byl diktátor, nařídil bych zavedení funkčních výběrových řízení na profesorská místa na vysokých školách.” To je podle něj klíčové pro odstranění ,,gerontokracie” z českého vědeckého prostředí, kdy se vedoucí pracovníci postupem času zabetonují na svých pozicích, setrvávají tam dlouhá léta či desetiletí a nikdo už nehodnotí, jak si vedou. Tento systém neumožňuje nabídnout místa mladým lidem a brání kvalitativnímu zlepšení českého výzkumu, nad čímž si posteskl Radek Špíšek, CEO firmy Sotio.
Plýtváte čas a papír
Ne zcela optimistická byla i další diskuse týkající se etiky, jež s inovacemi a moderními technologiemi bezpochyby úzce souvisí. Morálnímu rozměru vědeckého pokroku se věnoval panel složený z vědců, zástupců firem a odborníků na etiku. Řečníci se pokoušeli postupně odpovědět na otázku moderátora, kde vidí současná etická dilemata ve svých oborech.
Svůj katastrofický scénář zde přednesl a obhajoval Jan Romportl, AI konzultant a bývalý ředitel Centra umělé inteligence v PPF. Tento, jak sám říká ,,dream job” opustil právě proto, že se obává, ,,že umělá inteligence v dohledné době zničí celé lidstvo”. Přestože se Tomáš Hříbek, etik z Filozofického ústavu AV ČR, snažil uklidnit publikum a protestoval proti pesimistickému scénáři, Romportl upozornil na to, že kdyby akademici věnovali stejné množství času a papíru, který věnují popření této hrozby, studiu toho, jak jí účinně čelit, nemusela by nás již strašit.
Horkým biologickým tématem je z pohledu etiky stále technologie CRISPR a její potenciální zneužití při vylepšování lidí. Radislav Sedláček, odborník v oblasti analýzy genů si posteskl, že se do této problematiky neinvestují v ČR žádné peníze.
Farářka Martina Viktorie Kopecká nastínila pozici současné církve, když poznamenala, že: ,,církev sice nemusí čelit dilematu, zda je možné stvořit něco, co umí samo tvořit,” vyslovila však zároveň obavu, že církvi ujel vlak a často dnes slouží spíše jako platforma pro sdílení dezinformací. Pro církevní představitele je tak podle ní nezbytné začít se informovat o současné vědě, aby byli schopni se relevantně vyjadřovat. Tuto konferenci tak bere jako příležitost, jak sama může nasát současné trendy ve výzkumu a inovacích.
O nepříjemné intermezzo se následně postaral Tomáš Hříbek, když pochyboval o oprávněnosti farářky Kopecké účastnit se tohoto diskusního panelu a zpravil přítomné o svém názoru na Bibli. To vyvolalo nesouhlasnou odezvu jak u ostatních diskutujících, tak v publiku.
Závěrem otevřeli panelisté otázku sdílení a vlastnictví dat. CEO Air Bank Michal Strcula například upozornil na problém, že nemáme ujasněno, komu vlastně data, kterými například jako bankéř disponuje, patří. Je správné, aby se rozhodoval, zda půjčí někomu, o kom z jeho výpisu z účtu ví, že peníze pravděpodobně prosází? ,,Před 100 lety jediný, kdo o nás věděl všechno jsme byli my sami a možná farář, dnes ani nevíme, kdo o nás všechno ví.” Vedle bankovních dat jsou podle Hříbka problematické také technologie jako je face recognition, které mohou být velice snadno zneužitelné, byť byly možná vyvinuté s bohulibým záměrem. Podle prorektora pro vědu a výzkum UK Ladislava Krištoufka jsou z pohledu vlastnictví dat eticky problematické také digitální měny, které budou v budoucnu pravděpodobně vydávat centrální banky. Riziko vidí zejména u nedemokratických států.
Člověku by to trvalo 30 let
Vedle panelových diskusí byl Týden Inovací nabitý také inspirativními semináři. Na tom týkajícím se socialbotů, neboli konverzační umělé inteligence, předvedl Petr Marek z ČVUT Alquista, na jehož vývoji se podílel. Alquist se během posledních let umísťoval střídavě na druhé a třetí příčce v soutěži Amazon Alexa Prize. Loni dokonce dokázal v konkurenci prestižních americkým univerzit vést přesvědčivou a koherentní diskusi nejlépe ze všech soutěžních socialbotů.
Po rychlém průletu historií konverzační umělé inteligence si návštěvníci jeho semináře mohli také v praxi zkusit, jak funguje GPT-3 – momentálně nejpokročilejší komunikační AI. Marek pomocí něj vedl imaginární rozhovor s jedním z účastníků konference Dhirajem Mukherjeem. Úspěch GPT-3 tkví především v tom, že se narozdíl od jeho předchůdců podařilo na jedné straně navýšit dostatečně výpočetní výkon a na druhé straně jej učit na opravdu masivním množství dat. To Petr Marek dokládal na příkladu Wikipedie, kterou by celou člověk četl 30 let – u GPT-3 však tvořila jen 3 % dat, ze kterých se tento socialbot učil. Nicméně potřeba velké operační paměti je zároveň slabina nové generace komunikačních AI, nejen po stránce finanční, ale i ekologické.
Na pilno měl další z řečníků, ekonom Tomáš Sedláček. Ten během tří interaktivních seminářů (Kreativní myšlení, Strategie budoucnosti a Veliké stěhování národů: Z hmoty do myšlenek) účastníkům nastínil svou ideu “New Republic of Internet”, tedy že lidé se nebudou organizovat na základě fyzické přítomnosti na nějakém území, nýbrž pomocí internetu například podle svých zájmů. Sedláček prosazuje myšlenku, že to, co je dnes u lidských vynálezů podstatné je jejich ,,duše” a ne fyzická podoba. To demonstroval na příkladu budíku, který dnes již téměř nikdo nevlastní jako samostatnou věc, nicméně jeho podstata je zabudovaná v každém telefonu a navíc vylepšená o spoustu funkcí.
Pěstovat salát společně se pstruhem
V Cubex Centru si lidé mohli celý den prohlédnout také nejnovější inovace zavedených i nových firem. Vedle Škoda Auto nebo VISA se tak na doprovodném veletrhu prezentovala například firma Bene Meat Technologies, která se zabývá výrobou kultivovaného masa nebo projekt Druhé Kolo, který dává další život dětským hračkám. Hynek Medřický (s nímž jsme přinesli obsáhlý rozhovor minulý týden) představil svou žárovku VITAE, jejíž světlo respektuje naše biologické hodiny. Velkým objevem je potom firma Future Farming, která se zabývá aquaponií – propojení pěstování zeleniny ve vodě s chovem ryb. Výsledkem je udržitelná produkce bez použití hnojiv. Na rozhovor se zástupci Future Farming se můžete těšit již brzy.
Přestože Týden Inovací 2022 na pražském Pankráci je již minulostí, v dalších městech po České republice ještě pokračuje až do 23.10.2022 bohatý doprovodný program.
Zdroj: Redakční článek CZECHSIGHT
Foto: Redakce Czechsight
Více z technologií na CZECHSIGHT:
Michaela Novotná
Veronika Zvolská
Vstup do diskuze