“Politická sebevražda,” to byl verdikt řady politických autorit ze švédského Stockholmu v momentě, kdy tamní představitelé začali plánovat zavedení poplatků pro motoristy za vjezd do centrální části města. Ty jsou obecně označovány jako tzv. congestion charges zones.
Místo politické sebevraždy došlo nejen k zavedení poplatků pro motoristy do praxe. Krom toho si congestion charges zones získávají svou popularitu i v jiných městech.
Je pravdou, že z jedné strany může být zavedení poplatků pro motoristy za vjezd do vymezených městských lokalit problematické. Z druhé strany je však nutné mít na paměti, že právě díky congestion charges zones mají představitelé měst nástroj, který může snížit emise skleníkových plynů, zajistit dodatečný příjem financí do městského rozpočtu, a především snížit intenzitu dopravní aktivity.
Národní liga měst (NLC), organizace zastupující 19 000 měst a vesnic, vydala nový report, který zkoumá zpoplatněné zóny pro motoristy v Londýně, Stockholmu a Singapuru.
Londýn
Před zavedením congestion charges zones v roce 2003 označilo 93 % obyvatel Londýna v průzkumu za klíčový problém právě plynulost dopravy. Jen o rok později, po zavedení denního poplatku 5 GBP, se průměrné rychlosti vozidel zvýšily a snížilo se i přetížení.
Celkově se navzdory rostoucímu počtu obyvatel Londýna snížil objem dopravy mezi lety 2000 a 2015 o téměř 10 %, což je pravděpodobně způsobeno právě zavedením denního poplatku pro motoristy.
Tajemstvím úspěchu v Londýně byla flexibilita programu - poplatek pro motoristy za vjezd do vymezených zón se za 10 let zdvojnásobil, stejně tak, jako se proměňovaly samotné zóny, kde je nutné poplatek uhradit. Od dubna 2019 pak například congestion charges zones platí i pro ride-hailingové služby typu Uber, či majitelé soukromých vozidel určených k pronájmu a taxi služby.
Londýnské poplatky pro motoristy však nebyly nikdy navrženy tak, aby primárně snižovaly emise nebo zvyšovaly potenciál financování místní infrastruktury. Takové efekty jsou pro Londýn pouze vedlejší. Tím hlavním stále zůstává snížení počtu aut na silnicích a zklidnění městské dopravy.
Stockholm
Projekt congestion charges zones ve Stockholmu byl po počátečních debatách mezi městskými představiteli předložen v referendu občanům. Jen do roku 2014 se zavedením poplatku pro motoristy ve vymezených částech města schválilo více než dvě třetiny jeho obyvatel.
Není tak překvapením, že i ve Stockholmu došlo po zavedení congestion charges zones ke snížení provozu. A to téměř o třetinu. Podstatné také je, že obavy ohledně negativního dopadu poplatků pro motoristy na maloobchodní průmysl ve městě, se ukázaly jako neopodstatněné.
V počátečním referendu hlasovaly pro congestion charges zones pouze městské čtvrti. Postupně se však projekt rozšiřoval i do vnějších částí města. Hlavní důvodem stojícím za rozšířením je především navýšení rozpočtu o finance odvedené z poplatků v místech, kde jsou cogestion charges zones uvedeny do praxe.
Za úspěch ze Stockholmu se rovněž zasadila i vzdělávací kampaň vysvětlující problematiku congestion charges zones a dopravy v městských oblastech. To se pak propsalo do výsledků již zmiňovaného referenda.
Dále pomohl také fakt, že výsledky zavedení congestion charges zone byly dle obyvatel znatelné již po prvním měsíci.
Singapur
Singapur zavedl congestion charges zones v roce 1975, čímž patří mezi první města, které tento projekt uvedlo do praxe. Na to roku 1998 reagoval nový dokument městského plánování zohledňující vývoj na poli technologií a požadoval tak, aby veškerá vozidla v Singapuru byla vybavena jednotkou s čipovou kartou - předlpatné pro congestion charges zones.
Díky tomu je poplatek pro motoristy individuální, jelikož jeho velikost závisí na denní době, typu silnice či stavu vozovky po které se dané vozidlo vyskytuje. Cena se pohybuje od 0 do 3 $ za den.
A výsledky?
Vnitřní městský provoz se snížil o čtvrtinu a využívání veřejné dopravy se zvyšuje.
Singapurský případ se díky svému konceptu a jedinečnosti odrážející městkou identitu Singapuru jako státu a také vysokou schopnost aplikovat nejnovější moderní technologie je tak spíše raritou.
Důležité však je, že poplatky pro motoristy za vjezd do konkrétních městských lokalit představuje nástroj, s jehož použitím lze efektivně řešit problém dopravních kongescí či nadměrné dopravní aktivity.
Původní článek: https://apolitical.co/en/solution_article/sustainable-cities-three-places-congestion-charging-worked
Photo by Nabeel Syed on Unsplash
Vstup do diskuze