Vědci z Pittsburghské univerzity nalezli účinný způsob, jak pomoci pacientům, trpícím poruchami periferních nervů. Vložením biologicky rozložitelné trubice do těla dochází po několik měsíců k uvolňování růstového proteinu, který podporuje růst poškozených neuronů. Ve studii, provedené na myších a opicích, publikované včera v časopise Science Translational Medicine, představil vědecký tým, že tato trubice funguje jako jakési vodítko, které nervům ukazuje správnou orientaci růstu. Růstový protein, který se v lidském těle přirozeně vyskytuje, růst rovněž urychluje.
Pittsburghský tým na této technologii zanechal již bezmála dvanáct let práce. Nyní doufá, že by jejich výsledky mohly pomoci například válečným veteránům zraněným v boji. "Více než polovina z nich trpí poruchami periferních nervů, zejména v oblasti končetin, které nejsou ochranným vybavením dobře chráněny," vysvětluje Kacey Marra, profesorka z univerzitního oddělení plastické chirurgie a bioinženýrství a vnučka válečného veterána, kterou s prací pojí i osobní vztah.
Ve Spojených státech dochází každoročně k asi 600 000 zraněním tohoto typu. Pokud jsou poranění vážná, jediným možným řešením je nahrazení poškozených nervů jinými. Přesto je tato léčba účinná pouze z 50 až 60%. Poškozený nerv, který pittsburghský tým dokázal obnovit u makaků, je však relativně krátký. Pro potenciální lidské pacienty je třeba "opravit" výrazně rozsáhlejší nervové spoje.

Metoda vyvinutá americkými vědci dovede napravit takřka 80% funkcí periferních nervů. Pro tento cíl využívá růstový protein GDNF, podporující životaschopnost neuronů. Lokální produkce tohoto proteinu zapříčiní nahromadění dalších buněk, které do místa poškození přichází a pomáhají nervy opravit. Naváděcí trubice, sloužící buňkám jako lešení, je vyrobena ze stejného biopolymeru, jako rozpustné stehy, běžně používané pro chirurgické účely.
Přestože jiní vědci zkoumají pro stejný účel využití kmenových buněk, přístup pittsburghského týmu bude mít pravděpodobně snazší cestu k federálnímu schválení, neboť jejich metoda nepracuje s implantací živých buněk do těl pacientů.
Zdroj: Karen Weintraub, Scientific American


Lukáš Kekrt
Populizátor vědy, ultramaratonec a naivní tramp, mikrobiologie, Karlova Univerzita
sledovat :
Vstup do diskuze