Pěticentimetrové sršně útočí na včelí úly a během několika hodin je dokáží úplně zničit. Včelám svými ostrými čelistmi ukousávají hlavičky a jejich těly krmí své mladé. Přestože jejich cílem jsou právě včely, když se cítí ohrožené člověkem, použijí dlouhé žihadlo, které dokáže projít i skrz včelařský oblek, a silný jed. Ti, kteří to zažili, bodnutí popisují, jako když jim do kůže pronikají rozžhavené připínáčky, uvedl The New York Times.

Hmyz se vyznačuje tím, že má velkou žlutooranžovou hlavu, výrazné černé oči, černé a žluté pruhy, které se rozprostírají po celém těle, a široká jemná křídla, jako má například malá vážka. Sršně si vysloužily přezdívku „vražedné“, protože jed, kterým mohou útočit, je stejný jako ten, co mají jedovatí hadi. Několik bodnutí je pro člověka smrtelných.

V Japonsku sršně zabijí na 50 lidí každý rok, nyní se objevily i ve Spojených státech. Na podzim loňského roku včelaři potvrdili nález dvou sršní ve státu Washington. Vědci se od té doby obávají, že by mohli zdecimovat včelí populaci. Vzhledem k tomu, že na včelách medonosných závisí jedna třetina potravin, následky by mohly být fatální. Výskyt sršní potvrdilo již několik včelařů.

Foto: Gary Alpert at en.wikipedia / CC BY-SA (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)

Populace včel medonosných v USA se i bez vražedných sršní výrazně zmenšuje. Mezi lety 1947 a 2017 z šesti milionů včelích kolonií na 2,5 milionu. Během loňské zimy podle údajů BBC zemřelo na 40 procent kolonií v zemi, což byl největší úbytek tohoto druhu v historii.

Některé včely se ale dokáží sršním bránit. Když sršeň najde kolonii, označí ji feromonem a přivede na pomoc další sršně. Na jednu včelí kolonii zaútočí od dvou do padesáti jedinců. V koloniích ale žijí tisíce včel a když se jim podaří obklíčit sršeň, pomocí vibrací, které vytvářejí, dokáží výrazně zvýšit teplotu a sršeň se tak prakticky uvaří.

Takové strategie jsou schopné například včely v Japonsku. U evropských včel medonosných, které tvoří většinu kolonií v USA, se ale podobné schopnosti podle The New York Times nepotvrdily.

Zatím není jasné, jak se sršně dostaly do Spojených států, jediným možným vysvětlením je, že přicestovaly s dodávkou zboží z Asie, uvedl server CNN.Tento druh se běžně vyskytuje v Japonsku nebo Číně.

Zalesněná krajina a mírné vlhké podnebí, které panuje na severu Spojených států, je ideálním prostředím pro jejich rozmnožování a šíření. Sršeň mandarínská navíc dokáže během dne uletět několik kilometrů rychlostí přes třicet kilometrů za hodinu. Jejich cyklus začíná na jaře, kdy se královna probouzí z hibernace, v létě pak sršně staví hnízda a na podzim při hledání potravy nejvíce útočí na včelí úly.

Místní ministerstvo zemědělství tak musí co nejdříve začít s odchytem sršních královen, na což si objednalo speciální ochranně obleky z Číny, a včelaři již po lesích nainstalovali vyrobené pasti naplněné pomerančovou šťávou či rýžovým vínem. Entomologové varují před tím, aby se je lidé nesnažili zabít sami.

K vyhledávání sršní odborníci používají přístroje, které dokáží měřit teplotu země lesa. V sršním hnízdě, které se často schovává pod zemí, se díky bzukotu zvyšuje teplota. V plánu je také použití radiofrekvenčních štítků, které by se na sršně připevnily po chycení v pastích. Díky nim by pak bylo možné sledovat, kde se nachází hnízda. Sršně jsou oproti včelám či vosám dost velké na to, aby dokázaly létat s malým zařízením na těle.

Zdroj: NY Times, BBC
Foto: Thomas Brown / CC BY (https://creativecommons.org/licenses/by/2.0)