V reakci na havárii jaderné elektrárny Fukušima se Německo rozhodlo postupně uzavřít vlastní jaderné elektrárny. Šest elektráren, které jsou stále v provozu má být vypnuto do roku 2022. Co na tom, že některé poskytovaly zemi elektřinu vyrobenou bez znečišťování ovzduší po dobu více než třiceti let. Tlaku německé Strany zelených, jiných organizací a lidí protestujících po japonské havárii německá vláda neodolala.
Uzavření jaderných elektráren sice ochrání obyvatele před rizikem nukleární katastrofy, ale pouze za cenu vysokých ztrát. A nejde přitom pouze o ztráty ekonomické. Nedávno publikovaná studie (abstrakt zde) totiž odhaduje, že uzavření jaderných elektráren v Německu může mít za následek úmrtí až 1100 obyvatel ročně. Autoři studie využili strojového učení (machine learning) k odhadu následků odstavení elektráren. V článku upozorňují, že hlavním zdrojem, který nahradí jadernou elektřinu bude elektřina vyrobená pomocí uhlí, často importovaná z jiných zemí. To povede k nárůstu emisí nejen oxidu uhličitého, ale také dalších škodlivin v ovzduší. Ty pak budou mít za výsledek zvýšený počet úmrtí z důvodu dýchacích a kardiovaskulárních potíží.
Celkové náklady pro společnost způsobené zastavením jaderných elektráren odhadují vědci na 12 miliard dolarů ročně. Do těchto společenských nákladů je zahrnuta i cena za ztracené lidské životy, které tvoří přes 70 % z celé částky. Autoři studie upozorňují, že společenské náklady na provoz jaderných elektráren by byly výrazně nižší, a to i při zahrnutí extrémně vysokých cen na skladování jaderného odpadu a započítání rizika jaderné katastrofy. Problémem je, že všichni považují hrozbu jaderné katastrofy za extrémně děsivou a přitom si neuvědomují, jak velký vliv má znečištěné ovzduší. Jedná se o takového tichého a pomalého zabijáka.
Zdá se nepravděpodobné, že by se Německo rozhodlo změnit své plány. Přesto má studie velký význam pro další země, které uvažují, jakým směrem se vydat v oblasti výroby elektřiny. Na závěr dodejme, že i postupné rušení uhelných elektráren a jejich nahrazování těmi větrnými není v současnosti zcela ekologickým řešením. Problémem je, co s materiálem z vyřazených vrtulí, který stále nedokážeme znovu efektivně využít. A jedná se o milióny tun odpadu.


Michal Palas
Ekonom, vášnivý sportovec a fanoušek moderních technologií.
Vstup do diskuze