Užívání neotestovaných desinfekcí proti Covid-19 možná vůbec nepomáhá, v horším případě i škodí

Vzhledem k probíhající koronavirové epidemii se s novými typy desinfekce takzvaně roztrhl pytel. Nové i stávající firmy, které se nyní přesměrovaly na výrobu čistících prostředků, našly dobrý způsob, jak ekonomicky využít tuto zdravotnickou krizi. Rovněž slibují, že vlastně poskytují pomoc. A společnosti, které se snaží udržet nebo znovuobnovit provoz, vedení měst či dopravních podniků jejich nabídky hojně využívají. Ale je to opravdu pro dobro věci?

Velké množství nových typů desinfekce není otestováno pro svou účinnost proti novému typu koronaviru. A nejen to. Neexistují ani jednotné normy pro samotné testování. Mezi oblíbené nové typy desinfekce patří lehké postřiky, pěna, ozón nebo mlha.

„K novým desinfekcím prosím zatím přistupujte opatrně. Postupně se teď pokoušíme normy modifikovat a nastavovat tak, aby nedošlo ke klamání spotřebitele,“ uvedla pro Český rozhlas Věra Melicherčíková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinfekci a sterilizaci ze Státního zdravotního ústavu. Ta v reakci na otázky týkající se suché mlhy uvedla, že o podobném typu desinfekce nikdy neslyšela, ani neví o tom, že by existovaly normy pro testování její účinnosti.

Některá města, například Teherán a Manila, jsou místními hasiči plošně postřikována desinfekcí, a to včetně venkovních prostor. Čímž dochází k zamoření ovzduší, vody i zeminy ničivými látkami. Nehledě neschopnosti posoudit, jestli tento postřik má alespoň nějak pozitivní vliv na boj proti Sars-Cov-2.

A konečně dalším problémem je riziko, že kvůli jejich nadměrnému užívání dojde k mutaci různých bakterií, které se stanou vůči doposud známým desinfekcím imunní.

„Stejně jako tomu je u zneužívání antibiotik, přílišné užívání čistících produktů a desinfekcí může vést k antimikrobiální rezistenci u bakterií. Tak náhlý nárůst ve využívání sterilizačních prostředků, jakému čelíme během pandemie, může vést ke zvýšení počtu druhů bakterií, které jsou mikrobiálně imunní,“ napsal Winston Morgan, toxikolog a klinický biochemik z University of East London, ve svém pojednání pro akademickou platformu The Conversation.

Podle něj by to dokonce mohlo vést k dalším problémům pro už tak přetížená zdravotnictví. Možné následky by mohly trvat mnohem déle než současná koronavirová pandemie. Antimikrobiální látky, mezi které patří antibiotika, antivirotika, aj., jsou totiž pro naše zdraví velmi důležité. Především při léčbě proti infekcím. Ale některé organismy, jako bakterie, mají schopnost po vystavení antimikrobiálním látkám mutovat a vytvořit si proti nim imunitu.

Ačkoliv máme tento jev v první řadě spojen se špatným užíváním léků, především antibiotik, bakterie si mohou vybudovat rezistenci i po kontaktu s různými chemikáliemi – tedy i s desinfekcí.

Ani autor kritické analýzy Winston Morgan, není plně proti užívání sterilizačních prostředků. Ostatně vedle jeho textu stojí spousta výzkumů ukazujících, že určité druhy desinfekce, když jsou správně použity, jsou velmi účinné v boji proti novému koronaviru. „Bohužel instrukce týkající se nezbytnosti desinfekcí málokdy obsahují i instrukce, jak je správně využívat,“ napsal Morgan a dodal, že je třeba dávat pozor na její zodpovědné užívání, především u chemických čističů.

Zdroje: theconversation.com
Obrázek: Unsplash