V roce 2030 bude většina elektřiny v EU z obnovitelných zdrojů. Česko bude na posledním místě

Organizace Ember, která pravidelně vydává přehledové zprávy o evropské energetice, v pondělí zveřejnila novou zprávu, která se zaměřuje na energetické a klimatické cíle jednotlivých zemí EU do roku 2030. Tato analýza ukázala na sedm zemí, které v omezování emisí skleníkových plynů v energetickém sektoru zaostávají za ostatními: jedná se o Belgii, Bulharsko, Česko, Německo, Itálii, Rumunsko a Polsko.

Rozvoj obnovitelných zdrojů

Podle národních energetických a klimatických plánů, které jednotlivé země publikují, bude v roce 2030 až 60 % evropské spotřeby elektřiny pokryto obnovitelnými zdroji, z toho 40 procentních bodů budou tvořit solární a větrné elektrárny. V roce 2018 bylo přitom z obnovitelných zdrojů vyrobeno pouze 32 % evropské elektřiny.

Plánovaný rozvoj obnovitelných zdrojů se však mezi různými zeměmi značně liší. Nejambicióznější je v tomto ohledu Nizozemí, které plánuje zvýšit svou výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů z nynějších 15 % až na 75 % v roce 2030. Nejméně ambiciózní je pak Česko, které podle svého energetického plánu zvýší výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů z nynějších 14 % na 17 % v roce 2030, a bude tak v EU jednoznačně poslední. Zvýšení ambicí, které česká vláda letos oznámila, už je v této analýze započteno – předtím byly plány ČR ještě méně ambiciózní.

Podle celkového vyhodnocení národních energetických plánů však podle panelu Ember nebude možné dosáhnout cíle redukce emisí skleníkových plynů o 55 %, který nedávno představila Evropská komise, pokud nedojde ke zvýšení ambicí v zaostávajících státech. Pro splnění cíle redukce emisí o 55 % by se muselo zvýšit tempo stavby obnovitelných zdrojů v Evropě o třetinu oproti současným plánům.

Závislost na fosilních palivech

Podle národních klimatických plánů bude roce 2030 zhruba čtvrtina evropské elektřiny vyráběná pomocí fosilních paliv. Většina evropských zemí však v příštím desetiletí plánuje výrazné snížení výroby elektřiny z fosilních zdrojů. Česko, spolu s dalšími zaostávajícími zeměmi, však výraznou změnu neplánuje. Podle našeho národního plánu se má snížit výroba elektřiny z fosilních zdrojů ze současných 55 % na 47 % v roce 2030.

Očekává se ovšem, že výroba elektřiny z uhlí se v Evropě v příštím desetiletí sníží na polovinu. 90 % všech zbývajících uhelných zdrojů se pak v roce 2030 bude nacházet pouze ve třech zemích: Polsku, Německu a Česku. Zatímco Německo však plánuje uzavřít více než polovinu svých uhelných elektráren do roku 2030 (a část jich nahradit výrobou elektřiny ze zemního plynu), Polsko a Česko plánuje pouze malé redukce. Aby bylo možné dojít k naplnění Pařížské dohody a udržení navýšení globální teploty na 1,5 stupních Celsia, musely by podle Ember být do roku 2030 uzavřeny všechny evropské uhelné elektrárny, včetně těch českých.

Emise skleníkových plynů

Pokud Česko naplní svůj energetický plán, bude mít výroba elektřiny v ČR v roce 2030 druhou nejvyšší emisí intenzitu v EU: na každou vyrobenou kilowatthodinu elektřiny bude vypuštěno 425 g oxidu uhličitého. Průměr EU přitom bude přibližně 150 gCO₂/kWh.

To se projeví na celkových evropských emisích CO₂. V roce 2030 totiž bude energetický sektor ČR vypouštět 7 % všech evropských emisí z energetiky (nejde o celkové emise, ale o emise z energetiky). Česká energetika tak bude mít 4. nejvyšší emise v EU.

Mohou být české ambice vyšší?

Česká vláda si dosud nenechala vypracovat domácí studii zrychleného odstupu od uhlí; tyto scénáře vznikají až nyní v rámci uhelné komise a nejsou zatím veřejně dostupné. Několik zahraničních organizací ovšem tyto modely pro ČR vypracovalo.

Jedním z nich je například studie vypracovaná organizací Agora Energiewende, která modeluje scénáře českého odstupu od uhlí v letech 2032 a 2035. Podle tohoto modelu jsou oba scénáře realistické, a navíc může ČR zůstat čistým vývozcem elektřiny, pokud současně dojde k výraznému zvýšení kapacit obnovitelných zdrojů. Tyto scénáře počítají se zachováním centrálních tepláren, kde bude místo uhlí využíván zemní plyn.

Organizace Ember také připravila pro ČR studii možného urychleného odstupu od uhlí a jejího nahrazení obnovitelnými zdroji. Tato studie bude zveřejněna ve čtvrtek a o jejích výsledcích vás budeme informovat.

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA a člen Uhelné komise, si myslí, že Česko může být ve svých plánech ambicióznější. „Že jsou české energetické plány zoufale zastaralé, ukazuje nejen tato  analýza, ale také aktuální ekonomické výhledy energetiky. Naplánovat rychlý útlum uhlí a naopak rozvoj obnovitelných zdrojů je ekonomicky racionální a politicky odpovědná cesta. Uhelná komise by z těchto důvodů měla podle mého názoru zvolit rok 2033 jako konec spalování uhlí v ČR, jde o nejzazší kompromis,” řekl Koželouh.

Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku, k tomu dodala: "Ze studie vyplývá, že Česká republika plánuje během příštích deseti let postavit méně obnovitelných zdrojů energie, než co postavila v deseti  letech předchozích. Přitom na modernizaci naší energetiky můžeme využít miliardové podpory z fondů EU."

Více o potenciálu obnovitelných zdrojů energie v ČR si můžete přečíst v našem připravovaném seriálu zde.

Úvodní obrázek: Camila Fernández León on Unsplash