Čtyřnozí živočichové musí svoje končetiny synchronizovat, aby byl jejich pohyb co nejefektivnější. Tento proces zajišťuje síť neuronů ve spodní části míchy zvaná generátor vzorců pohybu. I přes intenzivní výzkum však nevíme mnoho o vývoji a molekulární podstatě koordinace pohybu. Mezinárodní tým vědců v nové studii poodhalil způsob, jakým jsou neurony schopné řídit pohyb končetin v případě králíka.

Pohyb čtyřnožců má mnoho podob. Většina savců střídá několik různých schémat pohybu končetin v závislosti na terénu a rychlosti, většinou ale rytmicky střídají levé a pravé končetiny. U klokanů, zajícovců a některých hlodavců však převažuje pohyb, kdy se vždy levá a pravá noha pohybují současně, vzniká tak skákavý pohyb.

Králíci a zajíci se pohybují typickým poskakováním, případně rychleji dlouhými skoky. Jinak je tomu ale u plemene sauteur d’Alfort. Tito králíci totiž nejsou schopni synchronizovat zadní končetiny. Při pomalé chůzi se pohybují vcelku normálně, když se ale chtějí pohybovat rychleji, zvednou celou zadní část těla do stojky a chodí po předních tlapkách. Mimo jiné tato zvířata často trpí slepotou.

Králíci sauteur d’Alfort dělají při rychlejším pohybu stojku na předních nohách, po kterých následně chodí. Zdroj: ScienceNews

Výzkumníci se zaměřili na genetickou výbavu králíků plemene sauteur, které křížili se zdravými, poskakujícími králíky. V rámci analýzy celého genomu pak zjistili, že postižení králíci se od těch zdravých liší v jediném poškozeném genu RORB. Následně ověřili, že protein přepisovaný z takto chybného genu se opravdu vytrácí z míšních nervových buněk, které jsou zodpovědné za koordinaci pohybu končetin. Tento výsledek potvrzuje předchozí studie, v níž jiný tým zjistil, že myš s chybějícím genem RORB také vykazuje poruchy pohybu a poškození rohovky vedoucí ke slepotě.

V čem je takové zjištění důležité, vysvětluje Leif Andersson, autor studie, molekulární genetik z Uppsala University ve Švédsku. „Tato studie přispívá k naší základní znalosti něčeho tak nezbytného, jako je schopnost pohybu. Podívejme se třeba na sprintery na 100 metrů – například Usain Bolt – ti musí mít neskutečně koordinované končetiny,“ vysvětluje Andersson. „Když vám chybí koordinace pohybu rukou a nohou, nikdy nedosáhnete na zlatou medaili,“ s nadsázkou dodává Andersson. Králíci sauteur zjevně zlatou medaili v běhu také nezískají, jejich handicap ale přispěje k objasnění fungování nejen králičího těla.

Původní studie: Carneiro, M., et al. (2021). "A loss-of-function mutation in RORB disrupts saltatorial locomotion in rabbits." PLoS Genet 17(3): e1009429.
Zdroj: ScienceNews
Úvodní fotografie: pure julia, Unsplash