Rozsáhlá studie mapující zdraví dvou milionů lidí zjistila, že pravidelné očkování proti chřipce je spojeno s výrazně nižším rizikem rozvoje Alzheimerovy choroby. Informuje o tom časopis Journal of Alzheimer´s Disease.

Přesvědčivá zjištění vycházejí z rostoucího výzkumu, který zjišťuje souvislosti mezi virovými infekcemi a neurodegenerativním onemocněním.

Během posledních let ukázalo několik menších studií na neočekávané souvislosti mezi očkováním proti chřipce a snížením rizika Alzheimerovy choroby. Tento nový výzkum nabízí dosud největší a nespolehlivější výzkum neobvyklé korelace. Představuje také některé nové hypotézy o tom, jak by očkování proti chřipce mohlo u lidí snižovat pravděpodobnost rozvoje Alzheimerovy choroby.

Studie zkoumala zdravotní záznamy několika milionů Američanů starších 65 let. Skupina přibližně 930 000 subjektů očkovaných proti chřipce byla porovnána s podobně velkou kohortou neočkovaných subjektů.

Během období přibližně šesti let vědci zaznamenali, že se u 5,1 procenta jedinců očkovaných proti chřipce rozvine Alzheimerova choroba, ve srovnání s 8,5 procenty, u neočkované skupiny. Výzkumníci vypočítali 40procentní snížení rizika Alzheimerovy choroby pro subjekty straší 65 let, které byly každoročně očkovány proti chřipce po dobu nejméně čtyř let.

„Zjistili jsme, že očkování proti chřipce u starších dospělých snižuje riziko rozvoje Alzheimerovy choroby na několik let,“ poznamenal první autor studie Avram Bukhbinder. „Síla tohoto ochranného účinku se zvyšovala s počtem let, kdy člověk dostával každoroční vakcínu proti chřipce – jinými slovy, míra rozvoje Alzheimerovy choroby byla nejnižší u těch, kteří pravidelně dostávali vakcínu proti chřipce.“

Otázka za milion dolarů: jak by vakcína proti chřipce mohla zabránit nástupu Alzheimerovy choroby?

Hlavní autor nového výzkumu Paul Shulz řekl, že si nemyslí, že toto spojení mezi vakcínou proti chřipce a rizikem Alzheimerovy choroby je bytostně spojeno s vakcínou proti chřipce. Má však podezření, že mechanismus, který zde hraje roli, může mít něco společného s tím, co vakcíny obecně dělají s vrozeným imunitním systémem.

„Vzhledem k tomu, že existují důkazy, že několik vakcín může chránit před Alzheimerovou chorobou, domníváme se, že se nejedná o specifický účinek vakcíny proti chřipce,“ vysvětlil Shulz. „Namísto toho se domníváme, že imunitní systém je komplexní a některé změny, jako je zápal plic, jej mohou aktivovat způsobem, který Alzheimerovu chorobu zhorší. Ale jiné věci, které aktivují imunitní systém, to mohou dělat jiným způsobem – způsobem, který chrání před Alzheimerovou chorobou. Je zřejmé, že se musíme dozvědět více o tom, jak imunitní systém zhoršuje nebo zlepšuje výsledky této nemoci.“

Myšlenka je známá jako „trénovaná imunita“ a naznačuje, že očkování může vyvolat řadu nespecifických imunitních změn nad rámce specifického antigenu, na který je zaměřena jednotlivá vakcína. To by mohlo vysvětlit, jak různé vakcíny, od tetanu po tuberkulózu, byly spojeny s nižší mírou demence.

Historický náhled:

V padesátých letech minulého století mnoho vědců označovalo neurodegenerativní stavy, jako je Alzhemerova choroba, názvem „onemocnění pomalého viru“. Podle této myšlenky mohou virové infekce v tichosti podnikat kroky k destrukci mozkových buněk po celá léta nebo dokonce desetiletí po akutní infekci. U Alzheimerovy choroby bylo podezření, že hlavním virovým kandidátem je herpes virus.

Kolem osmdesátých let minulého století tato myšlenky upadla v nemilost a nahradily ji modernější hypotézy zaměřené na hromadění toxických proteinů. Nedávno však byla stará virová hypotéza znovu oprášena, protože vědci našli řadu vztahů mezi virovými infekcemi, jako jsou Alzheimerova a Parkinsonova choroba a roztroušená skleróza.

Několik mechanismů by mohlo vysvětlit, jak viry ovlivňují neurodegeneraci, ale nejběžnější hypotézou je, že virové infekce mohou vyvolat nadměrnou imunitní odpověď, která vede ke kaskádě událostí, které kulminují v neurozánět, a ten přispívá k rozvoji různých onemocnění. V případě vakcíny proti chřipce je možné, že pouhá prevence záchvatu chřipky v seniorském věku může významně ovlivnit pravděpodobnost rozvoje Alzheimerovy choroby. Jedná se tedy o nepřímou ochranu.

Nejnovější hypotéza:

Ještě zajímavější je hypotéza navržená ve studii. Podle ní chrání očkování proti chřipce přímo proti Alzheimerově chorobě díky strukturální podobnosti mezi proteiny generovanými virem chřipky a toxickými amyloidovými proteiny, o kterých se předpokládá, že způsobují neurodegeneraci. Tato „epitopická podobnost“ znamená, že je možné, že imunitní reakce generovaná vakcínou proti chřipce pomáhá předcházet rozvoji Alzheimerovy choroby.

Samozřejmě je zde spousta spekulací a výzkumníci jsou si jisti, že pro budoucí studie bude rozhodující, aby přesně prozkoumaly, jaké mechanismy by mohly být ve hře.

Zdroj: NewAtlas

Ilustrační obrázek: Esther Ann via Unsplash

Více o Alzheimerově chorobě na CZECHSIGHT:

Studie na lidské mozkové tkáni objasňuje prevenci demence díky cvičení
Nová studie zkoumající mozkovou tkáň post-mortem ukazuje, jak může fyzické cvičení ve stáří zlepšit zdraví mozku a zabránit poklesu kognitivních funkcí.
Proti Alzheimeru lék neuspěl, může však bojovat se superbakteriemi
Vědci přepracovali experimentální lék na Alzheimerovu chorobu k boji proti bakteriím odolným vůči antibiotikům.
Užívání Viagry může souviset s nižším rizikem Alzheimerovy choroby
Alzheimerova choroba je v současné době jedním z nejrozšířenějších neurodegenerativních onemocnění. I přesto, že se počty nemocných stále zvyšují, vědcům se nedaří přijít na efektivní způsob léčby či prevence. Novou naději dává lék sildenafil, který se standardně používá ke zlepšení erekce.