Vakcinace drůbeže vede ke zvýšení antibiotické rezistence salmonel

Bakterie Salmonella je běžnou příčinou průjmových onemocnění u lidí. K přenosu dochází zejména prostřednictvím kontaminovaných potravin, především pak kuřecího masa. Tyto bakterie se však postupem času stávají více a více odolnější vůči antibiotikům, a tak představují velkou hrozbu pro lidské zdraví. A nyní vědci od přišli s dalším znepokojujícím zjištěním.

Vědecký tým složený z odborníků z Británie a Brazílie zjistil, že používání vakcín proti salmonele a narůstající používání antibiotik na brazilských drůbežích farmách podpořilo nárůst kmenů Salmonellarezistentních k antibiotikům. Přestože tyto dané kmeny jen zřídkakdy způsobují onemocnění u lidí, i tak představují potenciální hrozbu, neboť jsou velkým rezervoárem rezistence, která se může dále šířit. Studie byla publikována v časopise PLOS Genetics.

Brazílie je největším vývozcem kuřat na světě, a tak vědci si vědci položili otázku, zda bakterie Salmonella enterica, jejímž hostitelem jsou právě brazilská kuřata, přispívá k onemocněním přenášeným potravinami v zemích, které brazilskou drůbež dovážejí.

V rámci studie výzkumníci izolovali genomy 183 kmenů bakterie Salmonella, které byly získány z drůbežích farem v Brazílii, a 357 kmenů Salmonella, které byly získány z lidí a drůbeže v Británii a drůbeže dovezené do Británie z Brazílie. Vzorky byly shromažďovány postupně mezi lety 2012 a 2018.

Vědci zároveň do studie zahrnuli dva hlavní typy salmonel vyskytujících se v Brazílii, pro něž je ve veřejně dostupných databázích k dispozici asi 1200 různých genomů z různých let. Podrobnou analýzou dat výzkumníci zjistili, že k výraznějšímu nárůstu rezistence došlo okolo roku 2000, kdy farmy v Brazílii začaly používat vakcínu proti salmonele určenou pro drůbež. Posílené mikrobi nesou geny, které propůjčují rezistenci vůči třem druhům antibiotik, betalaktamům (např. penicilin), sulfonamidům (např. sulfamethoxazol) a tetracyklinům.

Srovnání všech mikrobiálních genomů ukázalo, že i když se bakterie odolné vůči antibiotikům rozšířily po Brazílii, tyto zárodky nezpůsobily mnoho případů onemocnění v Británii a ani se nerozšířily na domácí kuřata.

„Prostřednictvím naší genomické detektivní práce jsme sledovali, jak změny v chovu kuřat v Brazílii změnily profil bakterií Salmonella, které se vyskytují v drůbežářském průmyslu,“ popisuje Alison Mather z britského Quadram Institute Bioscience, která tým vědců vedla.

Ačkoli se momentálně zdá, že salmonely nalezené v brazilských kuřatech prozatím nepředstavují hrozbu pro zdraví lidí, šíření genů rezistence jako takové však problémem je, neboť se mohou postupně dostat i do bakterií, které už zdravotní hrozbou jsou.

Originální publikace: PLOS Genetics (impact factor 5,92)

Zdroj: Labroots

Zdroj titulního obrázku:  Matthew Henry, Burst

Přečtěte si na CZECHSIGHT také:

Láska prochází žaludkem, úzkost střevem

Poslední roky výzkumu přináší nespočet důkazů o tom, že naše soužití s mikroorganismy hraje důležitou roli v řadě onemocnění, a to včetně těch duševních. Nejnovější studie z dílny amerických vědců našla u myší spojitost mezi střevními bakteriemi a úzkostmi.

CZECHSIGHT - Vše o českém a zahraničním techuMichal Kraus

Možná cesta v boji proti rezistentním bakteriím – viry namísto antibiotik

Antibiotickou rezistenci řadí Světová zdravotnická organizace na seznam nejvážnějších hrozeb pro zdraví lidí. Je proto nezbytné, abychom se začali poohlížet po alternativních terapeutických přístupech. Jednou z možností je terapie pomocí vytrénovaných virů.

CZECHSIGHT - Vše o českém a zahraničním techuMichaela Novotná