Je to poprvé po více než třech desetiletích, kdy byly do Mezinárodní soustavy jednotek fyzikálních veličin (tzv. soustava SI), což je schválený globální standard pro metrický systém, přidány nové předpony. Změnu odhlasovali vědci a zástupci vlád z celého světa, kteří se zúčastnili 27. Všeobecné konference zaměřené na váhy a míry, která spravuje mezinárodní systém SI a schází se zhruba každé čtyři roky v paláci Versailles západně od Paříže.

Britská Národní fyzikální laboratoř, která dala impuls k vytvoření nových předpon, potvrdila, že rezoluce prošla prohlášením. Předpony usnadňují vyjadřování velmi velkých, respektive velmi malých množství. Od založení soustavy SI v roce 1960 potřeba přidávání dalších a dalších předpon narůstala ruku v ruce s pokrokem ve výzkumu ať už mikroskopických či makroskopických objektů. K poslednímu rozšíření jednotkového systému došlo v roce 1991, kdy chemici, kteří chtěli vyjádřit velké molekulové množství, podnítili přidání předpon zetta (1021) a yotta (1024).

Podle Richarda Browna, vedoucího metrologie v britské National Physical Laboratory, však ani mocná yotta nestačí na to, aby zvládla nenasytnou chuť světa po datech. „Co se týká vyjádřování množství dat v yottabajtech, což byla dosud nejvyšší předpona, dostávali jsme se už velmi blízko limitu,“ vysvětloval Richard Brown pro agenturu AFP. „Zároveň, na spodním konci má smysl mít symetrickou expanzi, což je užitečné pro kvantovou vědu, částicovou fyziku – když měříte opravdu, opravdu malé věci.“

A tak kromě dvou nově největších jednotek – ronna (1027) a quetta (1030), byly zavedeny také dvě nově nejmenší jednotky – ronto (10-27) a quecto (10-30).

Přehled zavedených předpon soustavy SI. Zdroj: Wikipedia

A co nyní můžeme snáze počítat?

„Pokud uvažujeme o hmotnosti, nově můžeme například prohlásit, že naše planeta Země váží přibližně šest ronnagramů, dříve to bylo 6 tisíc yottagramů,“ říká Brown. „Jupiter má pak asi dva quettagramy, namísto původních 2 milionů yottagramů.“

Například váha jednoho elektronu se nyní uvádí jako 1 rontogram, nikoli 0,001 yoctogramů.

Brown prozradil, že podnět k aktualizaci dostal v momentu, kdy si všiml, že ohledně ukládáná dat jsou v médiích používány nepovolené předpony, jako jsou brontobajty a hellabajty. Zejména Google používá označení hellabajty od roku 2010. „To byly termíny, které byly neoficiálně v oběhu, takže bylo jasné, že musíme reagovat a soustavu SI aktualizovat,“ vysvětluje Brown.

Protože metrické předpony je potřeba zkracovat na pouze jejich první písmeno, je nutné zvolit předpony začínající jiným písmenem než dosud zavedené, zároveň výhodné zvolit takové, které nezačínají písmenem, které představuje zavedenou veličinu. „Takovými písmeny jsou R a Q,“ vysvětluje Brown. Konvence mimo to diktuje, že předpony pro velká čísla končí na A, pro malá čísla na O. Prostřední písmena jsou pak velmi volně založena na řečtině, latině či dalších jazycích.

A tak vznikly nové předpony ronna, quetta a ronto, quecto.

„Nové předpony by měly uspokojit světovou potřebu vyšších a nižších čísel na dalších alespoň 20 až 25 let,“ uzavírá Brown.

Zdroj: Phys.org, Theprint.in

Zdroj titulního obrázku: Mika Baumeister, Unsplash

Další zajímavosti na CZECHSIGHT:

Vědci objevili novou formu ledu – poznatek přispěje k porozumění chování vody na vzdálených planetách
Američtí vědci objevili za pomoci nové technologie dosud nepopsanou formu ledu, která je pozorovatelná při velmi vysokých tlacích – dostala název VIIt. Nové poznatky mohou významně přispět k pochopení chování vody na vzdálených planetách bohatých na vodu.
Vědci jsou velice blízko objevu nové částice či nové fyzikální síly
Vědci z amerického Fermilabu uskutečnili upřesňující měření chování mionů, které se odchyluje od Standardního modelu částicové fyziky. Pokud se měření potvrdí, bude to znamenat objev nové subatomární částice, nebo nové fyzikální síly.