Studie zkoumala několik druhů mořských živočichů z australského trhu. Stopy po mikroplastech nalezla u každého ze zkoumaných vzorků zvířat. Jaké to má dopady na člověka se zatím neví.
Plasty rozhodně nebyly vytvořené k tomu, aby je kdokoli jedl. Bohužel malé části těchto syntetických polymerů se dostaly do vzduchu, jídla i vody a pro člověka je téměř nemožné, aby se mikroplastům vyhnul.
Na trhu v Austrálii vědci koupili několik kusů od každého z pěti druhů mořských živočichů. Celkem zkoumali pět modrých krabů, deset krevet, deset chobotnic, deset ústřic a deset sardinek. U všech vzorků těchto zvířat se našly stopy po plastech.
Pokud člověk sní běžnou porci ústřic nebo chobotnice, do těla se mu dostane v průměru 0,7 miligramu plastů, nicméně při pozření jedné sardinky se může jednat až o 30mg plastu. To odpovídá jednomu zrnku rýže.
Zatím se neví, co mikroplasty lidskému tělu způsobují, nicméně u zvířat jsou důsledky viditelnější. Zejména mořská zvířata trpí fyzickými poškozeními, problémy s dýcháním a nemálo z nich bylo nalezeno mrtvých s tím, že jejich vnitřnosti byly plné plastových odpadků.
Ke zkoumání mořských živočichů výzkumníci využili nové techniky hmotnostní spektrometrie, která zvládne vyhledávat až pět různých druhů plastů najednou. Z výsledků zjistili, že ve vzorcích chobotnic z australské tržnice bylo nalezeno nejmenší množství plastů, zatímco ve vzorcích ze sardinek jednoznačně nejvíce. Polyethylen a PVC byly zaznamenané v nejvyšší koncentraci.
Vědci nenalézají mikroplasty jen v mořských živočiších, ale i v cukrech, solích, alkoholu nebo ve vodě. Nicméně nejvíce plastů člověk přijme konzumací právě mořských živočichů. V oblastech, kde se mořští živočichové konzumují ve velké míře studie odhadují, že tam lidé pozřou každý rok kolem jedenáct tisíc částic plastů.
Zdroj: www.sciencealert.com
Zdroj obrázek: unsplash


Jacqueline Bernasová
Humanistka, co se snaží vidět svět v co nejširších kontextech. Nenapravitelný snílek milující knihy a filmovou hudbu. Univerzita Karlova.
Vstup do diskuze