Ve zdravém těle zdravý duch – cvičení pomáhá předcházet úzkosti

Už od malička nám každý vtlouká, že musíme pravidelně cvičit a hýbat se, abychom byli silní a rychlí. Cvičení nám ale pomůže nejen přeprat třídního sígra, ale lépe se soustředit, zmírnit stres, zlepšit metabolismus, úzkost či dokonce depresi. Cvičení, či jakýkoliv pohyb má mnoho benefitů, o některých z nich jste třeba neměli ani tušení, nebo jste nevěděli co za tím stojí.

Velmi důležitý je pohyb u malých dětí. Podle výzkumného týmu z Univerzity Palackého v Olomouci trpí nadváhou až pětina školáků ve věku 11-15 let. Počet dětí, které mají potíže s nadměrnou váhou každým rokem roste. 15 % dětí trpí nadváhou a 6 % se dokonce potýká s obezitou. Pořád jsme na tom ale lépe než třeba Řecko či Kanada, kde s vyšší váhou bojuje každý třetí školák. Pokud jste z Prahy, můžete si zatleskat, zde trpí nadváhou či obezitou „pouze“ 14,7 %, což je nejméně ze všech krajů. Přitom právě u dětí pohyb podporuje zdravý růst a správné držení těla, lze tedy předejít či alespoň omezit naříkání, jak nás bolí záda. Důležité je si uvědomit, že srdce je také sval, i když funguje trochu jinak, cvičení nám tedy pomáhá předcházet rozvoji kardiovaskulárních chorob, pod tím si můžeme představit třeba vysoký krevní tlak, cukrovku či vysoký cholesterol.

I pro nás dospělé je dobré nesedět celý den za počítačem, i když je to v této době mnohdy těžké. Jistě jste už zažili pocit, kdy vám nebylo dobře a chtěli jste do něčeho praštit, nebo jen tak utíkat pryč. Proč to po nás naše tělo chce? Při pohybu se vyplavují hormony, kterým říkáme endorfiny. Endorfiny jsou opioidní peptidy, které mají vliv na spánek, náladu, dokážou tlumit bolest a ovlivňují výdej dalších hormonů. Právě díky β-endorfinu a dalším hormonům se ženy lépe vyrovnávají s porodem, navozuje totiž stresovou analgezii, tedy oslabení vnímání bolesti v přechodných stresových situacích.

Podle Mayo Clinic jsou lidé, kteří se aktivně věnují pohybu sebevědomější a sociálnější. Sami víme, že pokud se fyzicky cítíme dobře, lépe se nám vystupuje přes ostatními. Abychom plně rozvinuli potenciál fyzického aktivity v boji proti úzkosti, je dobré být při cvičení vnímavý, nebo jak by se řeklo v dnešní době „mindful“. (Sebe)vědomý pohyb má totiž opravdu něco do sebe. Při úzkostech mají velký terapeutický úspěch cvičení jako jóga nebo pilates, které pomáhají naučit se soustředit na tělo a dech. Na základě výzkumu Pal a kol., bylo prokázáno, že takovéto vnímavé cvičení spouští výlev mnoha neurotransmiterů, například dopaminu, které pomáhají v boji proti úzkosti. Pokud máte spíš chuť se pořádně zničit intenzivním během nebo ze sebe vymlátit emoce při boxu, doporučují psychologové se pak například projít či protáhnout a u toho si uvědomit proč jsme tento únik potřebovali. Také je dobré fyzické aktivity střídat nebo obměňovat. Sundat si jednou sluchátka a soustředit se na okolí. Místo uklidňující jógy na zahradě si jít zahrát volejbal. Vytržení z monotónnosti je totiž další účinnou zbraní v boji proti úzkosti.

Podle výzkumu C.J. Brushe a kol., aerobní cvičení (to znamená, že sval pracuje za přítomnosti kyslíku, takže například chůze nebo plavání), zlepšuje výkonnost plic i srdce, dochází ke spalovaní tuků a co víc, snižuje symptomy deprese až o 55%. Deprese je ale jako většina onemocnění velmi komplikovaná a individuální, nelze tedy tvrdit, že každý se z deprese "vyběhá". Podle výzkumu má tento druh léčby nejlepší účinky na pacienty, kteří upadají do deprese rychle a snadno.

Cvičení bohužel není zázračná pilulka, která vyřeší všechny naše problémy, rozhodně nám ale neuškodí a stojí za to to zkusit.

Zdroje:

BRUSH, C. J., Greg HAJCAK, Anthony J. BOCCHINE, Andrew A. UDE, Kristina M. MUNIZ, Dan FOTI a Brandon L. ALDERMAN. A randomized trial of aerobic exercise for major depression: examining neural indicators of reward and cognitive control as predictors and treatment targets. Psychological Medicine [online]. , 1-11 [cit. 2020-09-24]. ISSN 0033-2917

KRISHNAKUMAR, Divya, Michael R HAMBLIN a Shanmugamurthy LAKSHMANAN. Meditation and Yoga can Modulate Brain Mechanisms that affect Behavior and Anxiety- A Modern Scientific Perspective. Ancient Science [online]. 2015, 2(1), 13-19 [cit. 2020-09-24]. ISSN 2373-7964

OHRNBERGER, Julius, Eleonora FICHERA a Matt SUTTON. The relationship between physical and mental health: A mediation analysis. Social Science & Medicine [online]. 2017, 195, 42-49 [cit. 2020-09-24]. ISSN 02779536

PAL, Rameswar, Som Nath SINGH, Abhirup CHATTERJEE a Mantu SAHA. Age-related changes in cardiovascular system, autonomic functions, and levels of BDNF of healthy active males: role of yogic practice. AGE [online]. 2014, 36(4) [cit. 2020-09-24]. ISSN 0161-9152.

https://zdravagenerace.cz/reporty/obezita/

https://www.popsci.com/story/health/mental-health-exercise-advice/

Zdroj úvodní fotografie: Brian Erickson, Unsplash