V období křídy prošlo veliké množství hmyzu a především brouků bouřlivou radiací. Ta byla způsobena, mimo jiné, intenzivním rozšířením krytosemenných rostlin v tomto období. Zda-li je fosilie již opravdovým pojítkem mezi světluškami a ostatními brouky, není jisté. Mezinárodní tým s účastí českého vědce (Robin Kundrata, UPOL) fosilii detailně popsal v prestižním časopise Proceedings of the Royal Society B.
Nález vědců se však dá s jistotou nazvat „luminiscentním broukem“. Dále lze také zatím jen diskutovat o jeho náležitosti ke skupině světlušek (rod Lampyris). I když jsou světlušky vnitřní skupinou řádu brouci (Coleoptera), musíme si na potvrzení příslušnosti k tomuto rodu (respektive čeledi Lampyridae) ještě jistě několik let či fosilních nálezů počkat.
Luminiscentní brouk dostal jméno Cretophengodes azari a jeho zachování v jantaru je více než dokonalé (jako by zemřel včera). O funkcích svítícího zadečku lze vést pouze diskuse. Pokud by zdroj světla používal stejně, jako dnešní světluška, sloužil by k přivolávání opačného pohlaví pro možnou kopulaci. V sázce jsou i možnosti odlákávání možných predátorů a lákání samečků k ukojení kanibalistických choutek samiček.
Myanmarský jantar je velice oblíbeným mezi hledači zajímavých fosilií. V historii probíhající těžby vydal již veliké množství dávno zemřelých skvostů, jako jsou nálezy malých plazů, velkých spermií či zbytků ptáků.
Zdroj: SciTechDaily
Zdroj úvodního obrázku: toan phan
Vstup do diskuze