Dehesillské jeskyně jsou jeskynní komplex ve španělském pohoří Betické Kordillery. Již od 70. let minulého století archeologové v komplexu nalezli značné množství artefaktů a lidských ostatků z dob Paleolitu. V jedné z nejhlouběji položených jeskyň nyní vědci učinili nezvyklý nález. V objeveném hrobu archeologové nalezli dvě lebky bez dolních čelistí, kamenné nástroje, kousky keramiky a kostra kozy nebo ovce. Součástí pohřbu byl také kamenný oltář a kruh bohatý na popel, pravděpodobně pozůstatek 7000 let starého ohniště.
Stáří obou lebek se datuje do rozmezí mezi lety 4800 a 4550 př.n.l. Podle tvaru lebek vědci odhadují, že se jednalo o muže a ženu, oba dospělé jedince. Přesný věk antropologové nejsou schopni určit. Velmi pozoruhodná byla pro výzkumníky lebka ženská, jelikož na ní našli známky tzv. trepanace. Trepanace je chirurgický zákrok, při kterém dojde k provrtání lebky až k mozku.
Podle rozsáhlých archeologický nálezů, nebyla trepanace v období pravěku nijak neobvyklým zákrokem. V současnosti ji chirurgové využívají po poranění mozku k uvolnění tlaku, ke kterému dochází při otoku. Je velmi pravděpodobné, že „pravěcí lékaři“ trepanací mínili vyhánění zlých duchů z těla pacienta.
Nález na objevené lebce nicméně ukazuje, že tato operace nebyla provedena úspěšně. Antropologové totiž na lebce našli pouze 19 mm širokou prohlubeň, tudíž nedošlo k úplnému provrtání lebky, a trepanace se tedy nezdařila. Kost v postižené oblasti také vykazuje známky hojení, takže zákrok neměl žádný vliv na ženinu smrt, ani její další osud. Další analýza obou lebek nasvědčuje tomu, že hlavy byly jedincům useknuty až posmrtně a stětí nebylo příčinnou jejich smrti.
Podle vědeckého týmu se pravděpodobně jednalo o nějaký druh rituálu. Koza nebo ovce byla obětí, ale není jasné, jestli jedinci byli obětováni také. Archeologové nevylučují ani možnost, že zemřeli přirozenou smrtí. Podle výzkumníků mohlo jít o rituály věnované předkům, nebo o část vzpomínkových rituálů.
„Tento objev má velký význam nejen, kvůli jeho zvláštnosti, ale také proto, že představuje zapečetěný a neporušený důkaz rituálu, což je skvělá příležitost, jak získat informace o rituálním chování neolitických populací na Pyrenejském poloostrově,“ říká Daniel García-Rivero, autor studie.
Originální publikace: https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0236961
Zdroj: Live Science, zdroj titulní fotografie: Live Science
Vstup do diskuze