Pravěký hrob výzkumníci objevili v roce 2005 v údolí řeky Dunaj, v blízkosti rakouského města Krems. Uvnitř byly nalezeny ostatky dvou novorozenců pokryté okrem, tento pigment se v pravěku při pohřbech hojně využíval. Pohřeb také obsahoval 53 korálků z mamutí slonoviny, které tvořily náhrdelník. Dále archeologové nalezli liščí špičák a tři schránky měkkýšů, jednalo se pravděpodobně o přívěsky. Hrob byl celý zakryt mamutí lopatkou, díky níž zůstal jeho obsah velmi dobře zachovaný několik tisíc let. Poblíž tohoto hrobu archeologové objevili ještě jeden dětský pohřeb, patřící 3 měsíce starému dítěti.
Pomocí nejnovějších technologií archeologové nalezené kostry znovu vyšetřili a zjistili hned několik pozoruhodností. Analýza genomu potvrdila, že pozůstatky doopravdy patří dvojčatům, šlo dokonce o dvojčata jednovaječná. Jedná se tak o nejstarší důkaz porodu dvojčat na světě. Genetická analýza třetího dítěte ukázala, že jde pravděpodobně o bratrance nalezených dvojčat.
„Nález vícenásobného pohřbu z období Paleolitu je velmi unikátní. Skutečnost, že z křehkých dětských kosterních pozůstatků, bylo možné získat dostatečně kvalitní DNA pro analýzu genomu, překonala všechna naše očekávání a lze ji přirovnat k výhře v loterii,“ říká vedoucí studie Maria Teschler-Nicola.
Ke zjištění, v jakém věku novorozenci zemřeli, využili vědci jejich druhý horní řezák. Konkrétně se zajímali o tzv. novorozeneckou linii. Tato tmavá struktura odděluje zubní sklovinu vytvořenou prenatálně a sklovinu, vzniklou až po narození dítěte. Podle těchto linií vědci usuzují, že se jednalo o zcela donošené děti. Všechno ale nasvědčuje tomu, že nejdříve bylo pohřbeno jedno z dvojčat a teprve po nějaké době, byl hrob znovu otevřen a došlo k pochování druhého z nich.
Výzkumný tým dále analyzoval izotopy uhlíku, baria a dusíku v zubní sklovině. Tento test odhalil, že obě dvojčata byla kojená. Zajímavým zjištěním bylo, že ačkoliv jejich bratranec přežil celé tři měsíce, stresová linie v jeho zubech odhalila potíže s krmením. Podle vědců mohla být na vině infekce mléčných žláz, nebo smrt matky při porodu.
Vědci zatím nevědí příčinu smrti těchto dětí. Nicméně se podle nich jednalo o velmi bolestnou událost, v rámci tohoto pravěkého kmene.
„Tento neobvyklý způsob pohřbu ukazuje, že smrt dětí byla velkou ztrátou pro celou komunitu,“ dodává Maria Teschler-Nicola.
Originální publikace: https://www.nature.com/articles/s42003-020-01372-8
Zdroj: Science Alert, zdroj titulní fotografie: Help to study
Vstup do diskuze