Výstup rostlin na souš je z fosilních nálezů známý již z období siluru, přibližně před 400 miliony lety. Ve starších horninách se však dají najít spory podobné dnešním játrovkám (bezcévnaté rostliny blízké mechům), a to již v období ordoviku. Tehdy se již dokázali někteří bezobratlí živočichové pohybovat po souši mezi jednotlivými vodními plochami. Nález ze souvrství Doushantuo jde však do minulosti ještě dál. Zde popsané terestrické organismy mohou být staré až 635 milionů let. Náleží do období ediakaranu, který předcházel kambriu a kambrické explozi.
Popis nalezeného terestrického organismu byl zveřejněn v prestižním časopisu Nature Communication a znamenal by zásadní průlom ve znalostech vývoje života na naší planetě. Žádný podobně starý organismus nebyl ještě z terigenních hornin tohoto období nikdy popsán.

Jedná se pravděpodobně o houbu (Funghi). V její struktuře je jasně zřetelná organizovanost, nejedná se tedy o výsledek působení geochemických a jiných pochodů. Fosilii tvoří velké množství filament, které navzájem propojují různě velké sféry (kulovité útvary).

Velice zajímavým je také způsob zachování fosilií. Tyto mikroorganismy kolonizovaly krasové dutiny, ve kterých byly později konzervovány. Ty byly vytvořeny působením rozpuštěné meteorické a pozemské vody v souvislosti s deglaciálními izostatickými změnami v konečné fázi takzvané snowball Earth v období kryogénu. Jsou dle Ramanovské spektroskopie pyritizované, s menší mírou uhlíku.
Tento objev je nutné, i podle samotných autorů studie, dále přezkoumat. Zařazení mikrofosilie mezi houby je jen zatím nejpravděpodobnějším východiskem.
Zdroj: Nature Communication
Zdroj úvodního obrázku: iese kobaladze


Jan Geist
Narozen v Děčíně, studující v Praze paleontologii. Hraji na kytaru a krom pár písniček a básniček jsem nikdy nic pořádně nepsal, ač je plánů hodně. Nesnáším pseudoplatany a SUVčka.
sledovat :
Vstup do diskuze