Získat zachovalé archeologické vzorky DNA z jižních koutů naší planety je poměrně unikátní, jelikož jejímu uchovávání nenahrávají vysoké teploty. Jeskyně Hagios Charalambos na řeckém ostrově Kréta je jedním ze vzácných nalezišť ve Středomoří, v němž se díky nízké a stálé teplotě podařilo uchovat pro budoucnost archeologické nálezy z doby od 4000 do cca 1800 let př. n. l. Tato jeskyně sloužící jako pohřebiště již nabídla několik zajímavých objevů.

Nejnovější z nich publikovala nyní v časopise Current Biology mezinárodní tým vědců zabývajících se mimo jiné archeogenetikou. Tento obor v sobě spojuje poznatky z archeologie a historie s moderními diagnostickými metodami genetiky. Cílem badatelů bylo zjistit, jakými nemocemi trpěli lidé v období mezi pozdním neolitem a mínojskou civilizací.

Palác Knossos na Krétě — centrum mínojské civilizace. Foto: Egor Myznik, unsplash.com

Jelikož se akutní infekce neprojeví na kostních ostatcích do takové míry, abychom je byly schopni identifikovat pouhým okem, je pro takový výzkum ideální analýza zubů, neboť se jedná o vysoce prokrvenou tkáň, ve které je možné detekovat patogeny kolující v krvi nebožtíků. Vědci tedy odebrali 68 vzorků, které zpětně přiřadili 32 jedincům. Vedle poměrně běžných bakterií vyskytujících se v ústní dutině byly tři z nich, datované do období mezi lety 2290 — 1909 př. n. l., zdrojem překvapení.

Na jednom zubu se našla DNA bakterie Yersinia pestis — původce moru. Jedná se o první nález tohoto patogenu ve Středomoří. Již dříve vědci několikrát nalezli vzorky Y. pestis na území mezi střední Evropou a Sibiří ze stejném období. Je tedy možné, že zasažena byla poměrně velká oblast. Studium genomu odhalilo, že se v tomto období mor ještě nemohl šířit prostřednictvím hmyzího bodnutí, jelikož bakterie postrádala gen potřebný pro tento přenos. Choroba se tak spíše přenášela kapénkami nebo tzv. fekálně-orální cestou, které svědčí prostředí nízké hygieny.

Druhým překvapením byl objev bakterie Salmonella enterica, která se nacházela na dvou analyzovaných zubech. Tento typ bakterie způsobující pravděpodobně tyfové horečky a průjmy je blízký příbuzný dnešním bakteriím zodpovědným za břišní tyfus nebo salmonelózu, které mají dnes celkově na svědomí 6 milionů nakažených každý rok a přes 50 000 úmrtí. Narozdíl od moderních kmenů se však ještě starobylá předchůdkyně nespecializovala na žádného konkrétního hostitele a není jasné, zda by byla schopna způsobit větší epidemii. Nicméně podobný typ bakterie jako na Krétě byl nedávno popsán ve vzorcích z masového hrobu v Německu ze 14. století. a z Mexika ze století 16.

Krétské nálezy jsou nesmírně zajímavé, jelikož ve zkoumaném období probíhaly v oblasti Středomoří a Egypta velké socioekonomické změny, ať už se jednalo o kolaps egyptské Staré říše nebo říše Akkadské v oblasti dnešního Iráku a Sýrie. K poklesu složitosti sociálních vazeb došlo i na pevninském Řecku. Tyto změny byly dosud připisovány klimatickým změnám, zejména drastickému suchu, které vedlo mimo jiné k migraci. Přestože Krétě se sucho vyhnulo, dochází v tomto období k přerodu z Raně mínojského období III do Středominojského období I, které je známé výstavbou velkých paláců, jako je Knossos. Někteří archeologové se kloní k názoru, že tento přerod musel být doprovázen poklesem populace. Konkrétní důvod pro případné změny na Krétě zatím nebyl znám. Jednalo se však o ostrov s čilým obchodním ruchem, a proto není vyloučeno, že zde našli útočiště právě obyvatelé klimaticky nepříznivých oblastí, kteří s sebou mohli přinést nalezené patogeny.

Přestože není jasné, zda by identifikované kmeny bakterií byly schopny způsobit větší pandemii, ve společnosti sucha a z něj pramenící špatné výživy a hygieny mohly přispět k pozorovaným poklesům a přeskupením civilizací v zasažené oblasti a v důsledku migrace způsobit populační bouři na ostrově, který byl ve stejné době přírodních neštěstí uchráněn.

Úvodní foto: Peter Kvetny, unsplash.com

Citovaná studie: Current Biology (impact factor: 10,8)

Více k tématu na Czechsight:  

Biologům se povedlo analyzovat DNA obětí ze zničených Pompejí
Vysoké teploty většinou zničí veškerou DNA, kterou živý organismus obsahuje. Vědci se to stejné domnívali i obětech pompejského neštěstí. Pokus o analýzu DNA jeho obětí však přinesl překvapivé výsledky.
Horníci v době železné konzumovali sýr s modrou plísní a pivo, ukazuje studie mikrobiomu ze solných dolů
Vědci podrobili analýze vzorky stolice, které nalezli v solných dolech v rakouském Halštatu, aby zkoumali složení stravy tamních horníků od doby bronzové až po baroko. Ve vzorcích z doby železné nalezli důkazy o výrobě sýrů s modrou plísní a piva.
Zkoumání mikrobiomu divokých medvědů může pomoci v boji proti antibiotické rezistenci
Jak množství vyprodukovaných antibiotik kontaminuje divokou přírodu? Na tuto otázku chtěli znát odpověď švédští vědci, když se rozhodli prozkoumat mikrobiom uchovaný v zubním kameni z chrupu tamních medvědů za posledních 180 let.