První a zároveň největší globální metabolomická studie zaměřující se na přirozenou odolnost k malárii byla provedena v rámci nejnovější studie vědců z Centre National de Recherche et de Formation sur le Paludisme v Burkina Faso v čele s profesorem Youssefem Idaghdour.

Vědci zkoumali metabolismus afrických dětí ze dvou oddělených etnických skupin před a po prodělání malárie – choroby, která je jedním z nejnebezpečnějších parazitárních onemocnění vůbec. Výzkumníkům se podařilo prohloubit poznatky o molekulárních mechanismech odehrávajících se během nemoci v lidském těle a ukázat, jak studium etnických rozdílů v odpovědích metabolismu na infekci může pomoci vysvětlit příčiny citlivosti a rezistence k této smrtelné nemoci.


Malárie – fakta a čísla

Parazitární nemoc způsobená zimničkou (Plasmodium falciparum)

Z člověka na člověka se parazit přenáší pomocí komára rodu Anopheles

V roce 2019 se na celém světě nakazilo malárií 229 milionů lidí, 409 tisíc z nich zemřelo (většina z nich byly děti do 5 let) (statistika WHO)

V roce 2019 činily náklady na boj s touto nemocí 3 miliardy amerických dolarů (statistika WHO)


Studie s názvem „Metabolomová modulace adaptivní imunity hostitele během malárie“ publikována v časopisu Nature Metabolism přinesla zajímavý vhled do problematiky, jejíž studium je mimo laboratoř velmi komplikované. V současnosti toho o interakcích mezi parazitem a hostitelským imunitním systémem příliš známo není. A tím spíše u dětí, které jsou tímto onemocněním ohrožené nejvíce.

Tým vědců odebral vzorky krve dětem ze dvou etnických skupin žijících v odlehlých oblastech Burkina Faso – Gouin a Fulani – a zanalyzoval, jak imunitní systém z jednotlivých vzorků odpovídá na přítomnost parazita Plasmodium falciparum.

Analýza vzorků ukázala, že parazit vyvolává tvorbu 92 specifických metabolitů, které ovlivňují odpověď hostitelské adaptivní imunity. Výzkumníci zjistili, že u dětí ze skupiny Gouin se v krvi nacházejí steroidní molekuly s imunosupresivní funkcí, které tlumí imunitní reakci. Naopak v krvi dětí ze skupiny Fulani byly nalezeny látky s opačným efektem, tedy látky podporující rozvoj silné imunitní reakce. Steroidní profily dětí z Fulani jsou spojeny s menší náchylností k onemocnění malárií.

„Mezietnické srovnání ukazuje na základní molekulární mechanismus, který by mohl definovat průběh infekce u dětí. Je fascinující, jak se mohou dvě skupiny lidí takto výrazně funkčně lišit,“ říká Idaghdour. „Tyto výsledky mění náš pohled na to, jak efektivně používat antimalarická terapeutika a jaká bude odpověď v populaci na aplikovanou vakcínu,“ dodává Wael Abdrabou, první autor studie.

„Naše výsledky demonstrují, jak je užitečné a důležité zahrnovat do vědeckých studií etnickou variabilitu, která nám může velmi dobře objasnit detailní mechanismus nemoci,“ uzavírá Issiaka Soulama, který se na studii rovněž podílel.

Originální publikace: https://www.nature.com/articles/s42255-021-00404-9

Zdroj: SciTechDaily a WHO, zdroj titulního obrázku: Ian Ingalula, Pixabay