Tým výzkumníků v čele s profesorem Christianem Klugem ve svém článku otisknutém v časopise Swiss Journal of Palaeontology popsal několik nálezů měkkých částí amonitů. Výjimečné fosilní pozůstatky byly nalezeny v horninách svrchní jury z oblasti Solnhofenu v Německu. Ta je známá jako tafonomické okno do období svrchní jury (především stupně tithon) a dříve byla hypersalinní lagunou u teplého druhohorního moře.

Právě díky výjimečné povaze oblasti se nám do dnešních dnů zachovalo značné množství živočichů a rostlin z tohoto období. Světově velice významné jsou především nálezy dinosaura Archeoprerixe, prvně popsaného právě z této oblasti. Zajímavými nálezy zde je velké množství ryb, zbytků bezobratlých a jiných obratlovců. Vzhledem k enormní slanosti sedimentační oblasti jsou mrtvolky často nepřirozeně pokroucené, chcete-li solí vysušené.

Nálezy měkkých částí amonitů jsou enormně vzácné. Z lokalit Nusplingen a Wintershof popsali vědci dvě fosilie amonitů. U obou lze nalézt předpokládané zbytky trávicích soustav, zachované aptychy (čelisti či víka schránky) nebo také reprodukční orgány.

fotografie fosilie a její pravděpodobný popis (zdroj: článek)

Vědci také diskutují o přesném způsobu zachování měkkých částí amonitů. Schránka mohla být v těchto rozpuštěna chemickými vlivy při diagenetických procesech či přímo v tehdejším oceánu. Druhou možností je nepovedená predace, kdy mohli být živočichové vyndání ze své schránky predátorem, který je však již nedokázal zkonzumovat.

možná predace na schránce amonita, díky kterému se zachovaly měkké části tohoto živočicha, útočí druhohorní hlavonožec belemnit (zdroj: článek)

Zdroj úvodního obrázku: Ashleigh Joy Photography
Zdroj: Swiss Journal of Palaeontology