Historici a vědci napříč Evropou spouštějí unikátní projekt, ve kterém budou rekonstruovat vůně Evropy. Konkrétně se chtějí zaměřit na období od 16. do 20. století. K vytvoření těchto starých pachů využije vědecký tým umělou inteligenci. Ta bude schopna skenovat a překládat staré texty popisující vůně a pachy až ze sedmi jazyků. Umělá inteligence bude také detekovat obrazy v těchto textech, které by mohly být aromatické. Na základě takto získaných poznatků vědci vytvoří online encyklopedii pachů evropské historie.
„Encyclopedia of Smell Heritage“, jak ji autoři sami nazvali, bude obsahovat význam a příběh určitých vůní, dále se zaměří také na místa, kde se tyto vůně vyskytovaly a v neposlední řadě se bude zabývat čichovými praktikami.
„Tato databáze se stane archivem olfaktorického dědictví Evropy, což umožní budoucím generacím přístup k vůním minulosti,“ říká Ingeer Leemans, vedoucí projektu.
Výzkumníci budou dále spolupracovat s chemiky a výrobci parfémů, aby bylo možné staré pachy rekonstruovat a „vystavovat“ je v muzeích.
Encyklopedie bude také obsahovat popisy lidí, pro které byly vůně nezbytnou součástí života, například doktory. V databázi bude možné najít také vůně důležitých bylin, například rozmarýnu, který se ve středověku používal jako ochrana proti moru.
Vědci mají v úmyslu představit svému publiku i nevábné vůně, zahrnující například pach středověkého kanálu. Podle autorů mají totiž tyto nehezké pachy také svou historii a je zajímavé sledovat jejich vývoj. V průběhu historie se totiž měnily názory na to, co je považováno za „smradlavé“. Například tělesné pachy začaly být tabuizovány až na začátku 20. století, kdy vysoká průmyslová produkce zpřístupnila mýdlo a parfémy nižším společenským vrstvám.
S využitím moderních technologií je možné syntetizovat jakoukoliv vůni. Komplikaci autoři vidí v hledání popisů těchto starých pachů, jelikož vůně nebyly v historii lidmi běžně zaznamenávány.
„Vůně hrají důležitou roli v našem každodenním životě. Dokonce fungují jako stroj času a jsou schopné v nás vyvolat nejrůznější dávno zapomenuté vzpomínky,“ říká Caro Verbeek, jeden z autorů projektu.
Zdroj: Live Science, zdroj titulní fotografie: Arisa Chattasa, Unspalsh


Kristýna Loučková
Studentka Mediálních studií a žurnalistiky na Masarykově univerzitě spolu s Katalánským jazykem a literaturou. Příznivec vědy, hudby, umění a literatury.
Vstup do diskuze