Astma a další alergické reakce se v dnešní době vyskytují stále častěji. Přesto doposud neexistuje lék, který by proti nim účinně zasáhl. Nyní však vědci z University of Yale nalezli způsob, který v tomto zdánlivě marném boji učinil výrazný posun. Zaměřuje se na buněčné molekuly, známé jako mikroRNA.

V předchozích studiích zjistili vědci z Yale, že hlavní problém, který vede ke vzniku astmatického záchvatu, spočívá v endoteliálních buňkách, tedy vnitřní vystýlce krevních cév. Endotely, které u lidí trpících astmatem nalezneme v nosní dutině a plicích, mají tendenci vpustit dovnitř příliš mnoho eozinofilů. Jedná se o buňky imunitního systému, které v nadměrném množství vyvolávají nežádoucí zánětlivou reakci. Vědci z Yale si proto položili otázku, zda by bylo možné těmto spouštěčům doslova zabouchnout dveře před nosem.  

Pro tento účel vybrali konkrétní molekulu mikroRNA, známou jako miR-1. mikroRNA jsou regulační molekuly, které v buňkách specificky řídí expresi genů a tím pádem produkci různých proteinů. Funguje také jako jakýsi strážce, který omezuje vazbu eozinofilů na buňky endotelu. Tuto funkci ověřili vědci z Yale na myších, kterým po podání mikroRNA poklesla hladina eozinofilů na polovinu. Zároveň došlo k omezení zánětů dýchacích cest a plic, produkci hlenu a dalších příznaků astmatu.

Pozitivní výsledky u myší následovaly testy na lidských cévách. I zde došlo k výraznému poklesu zánět aktivujících buněk, které vstupovaly do tkání. Tyto výsledky by mohly yaleskou metodu posunout blíže ke klinické praxi a pomoci nespočtu pacientům.  

Zdroj: New Atlas, The Journal of Allergy and Clinical Immunology