Závažná onemocnění plic mají velký podíl v počtu úmrtí po celém světě. Bohužel je stále pro mnohé pacienty jediným řešením transplantace. I když transplantační lékařství za několik uplynulých desetiletí značně pokročilo, stále se jedná o poměrně rizikový zákrok, jehož největším úskalím zůstává nasledné (ne)přijímání orgánu.
Možné řešení se nachází ve "vypěstování" nového orgánu z tkáně postiženého. Na této variantě pracuje v současnosti několik týmů po celém světě. Na univerzitě Yale tvrdí, že jsou na cestě k úspěchu.
Vědcům z univerzity se pomocí screeningových metod podařilo sestavit buněčný "plán" lidských plic. Díky této předloze jsou schopni snadněji pochopit jak se plíce chovají když jsou postižené některou z chorob. Technologie dokáže zobrazit miliony plicních buněk najednou. Je to jako se dívat na noční oblohu pouhým okem a najednou mít možnost ji vidět pomocí výkonného teleskopu.
Plicní buněčný plán dovolí vědcům a lékařům lépe prostudovat interakci mezi plicními buňkami a umožní najít nové molekulární cíle pro terapii. Vzhledem k současnému trendu pěstování orgánů doslova ve sklenici, je podobný nástroj velice užitečný. Díky němu vědci snadno zjistí, zda se jejich snaha ubírá správným směrem. Pokud ne, nabídne možná řešení, která je potřeba udělat aby se orgán vyvíjel správně.
Foto: Plastic Health Coalition
Petr Kašík
V jedoduchosti je krása. Popularizace vědy. Sport. Knihy. Naivní tramp. Univerzita Karlova, Molekulární biologie
sledovat :
Vstup do diskuze