Vědci zachraňují led, aby později mohli nahlédnout do jeho klimatické paměti

Nejsou to jen semena rostlin, která se uchovávají v polárních oblastech ve speciálních bankách. Na pólech si vědci uchovávají také vzorky starodávného ledu, aby je mohli případně později využít k nejrůznějším analýzám. A nyní tam přibude další vzorek – nejstarší led z celých Alp.

Uchovávání ledu je nesmírně důležité pro rekonstrukci klimatické historie. Vzorky ledu odebrané v Alpách umožňují vědcům nahlédnout až do doby před 10 000 lety, díky tomu si mohou udělat obrázek, jak se prostředí v průběhu této doby měnilo a vyvíjelo.

Proces vyzvednutí a následného transportu tohoto ledového vzorku je součástí právě probíhajícího mezinárodního projektu zvaného Ice Memory (Paměť ledu), který si klade za cíl uchovat tyto přírodní artefakty v bezpečí. Vlivem globálního oteplování jim totiž hrozí v blízké době roztátí, a tedy úplné zničení. Odebírání alpských vzorků je pro projekt velmi významnou událostí.

„Mise byla úspěšná – týmu se povedlo získat dva ledové vrty dlouhé více než 80 metrů, které obsahují informaci o klimatu, které panovalo v oblasti před 10 000 lety,“ popisuje Carlo Barbante, profesor analytické chemie z italské Ca' Foscari University v Benátkách.

„Tým pracoval skvěle, a to navzdory drsným klimatickým podmínkám, se kterými se potýkal. Vědce sužovaly zejména silné poryvy větru a přívaly sněhu. Nyní však tento vzácný archiv klimatické historie Alp bude uchován pro budoucnost.“

Odběr ledu zabral výzkumníkům pět dní a byl uskutečněn na ledovci Colle Gnifetti v nadmořské výšce 4 500 metrů. Vědcům se podařilo vyzvednout celkem čtyři ledové vrty vracející se do různě vzdálené historie. Tým působil ve výzkumném táboru Capanna Margherita, který je nejvýše položeným podobným táborem v Evropě. Tábor je vědci z celého světa využíván již 128 let.

Ledovec, ze kterého byly vzorky ledu odebrány, je druhým největším ledovcem Alp – jeho rozloha činí 40 km². Vědci odhadují, že od poloviny 19. století ledovec ztratil okolo 40 % své původní rozlohy.

Jinými slovy, ledové vrty – u nichž se předpokládá, že nebyly dotčeny táním po deset století – byly vytaženy právě včas. Jedná se již o třetí misi projektu Ice Memory v Alpách.

„Pokud bychom ztratili archivy jako je tento, ztratili bychom paměť, která by nám řekla, jak lidstvo změnilo svou činností prostředí na Zemi,“ říká Fabio Trincardi, ředitel Ústavu studia zemských systémů a environmentálních technologií italské Národní vědecké rady. „Snažme se zachovat tyto vzorky pro budoucí generace, které je budou studovat v době, kdy my tady už nebudeme.“

Projekt Ice Memory byl založen roku 2015 francouzskými, italskými a švýcarskými vědci, kteří se zabývají studiem ledovců. V současnosti se na něm podílejí výzkumné skupiny z celého světa. Data získaná ze vzorků jsou a budou dostupná ve volně přístupné databázi.

Vědci se domnívají, že do konce tohoto století už v Alpách nebudou žádné ledovce v nadmořské výšce do 3 500 metrů, a v Andách do 5 400 metrů. A to je opravdu velká spousta vědeckých podkladů, které by mohly být v důsledku globálního oteplování ztraceny.

Vědci doufají, že banka s ledovými vrty v antarktické ledové jeskyni, která je součástí francouzsko-italské výzkumné stanice Concordia, bude kompletně zaplněna do roku 2022. Jeskyně, jejíž průměrná teplota se pohybuje přibližně okolo –54 °C, nevyžaduje žádný přísun energie a vzorky ledu by v ní měly být před budoucím oteplováním v bezpečí.

„Naše klima je momentálně ve stavu nouze,“ říká Tiziana Lippiello, rektorka benátské Ca' Foscari University. „Abychom se mohli této krizi postavit, je potřeba pochopit její příčiny a najít možná řešení. Výzkum v této oblasti je tedy nezbytný.“

Webové stránky projektu Ice Memory.

Zdroj: Science Alert, zdroj titulního obrázku: jmarti20, Pixabay