Světločivné buňky jsou společně s dalšími typy buněk důležitou součástí sítnice, tkáně, která je zodpovědná za interpretaci světelných signálů mozku. Jejich vytvoření v laboratorních podmínkách bylo pro vědce zásadním cílem po několik posledních let.
V roce 2014 se podařilo vytvořit organoidy (klastry buněk, vytvořené v laboratoři a fungující jako příslušný orgán), které plnily stejnou funkci jako skutečná sítnice. Experiment spočíval v přeprogramování kožních buněk ve kmenové buňky, které byly později přetransformovány do několik typů buněk sítnice.
V minulém roce stejný tým publikoval studii, ve které popisuje mechanismus, kterým se buňky dokáží spojovat a reagovat na světlo o různých vlnových délkách. Podle hlavního autora, Davida Gamma, je nejnovější studie poslední částí skládačky.
"Chtěli jsme použít buňky z organoidů jako náhradu za stejný typ buněk, které byly poškozeny některými onemocněními. Po tom, co se nám podařilo je vypěstovat v laboratoři, položili jsme si otázku, zda budou schopné se znovu spojit ve chvíli, kdy je rozdělíme. To je totiž klíčem pro jejich transplantaci," říká Gamm pro ScienceAlert.
Zmíněná funkce je závislá na schopnosti buněk vytvořit spojení s okolními buňkami pomocí tzv. axonů. Schopnost vytvoření spoje je důležitým faktorem, mnohem zásadnějším je však pravděpodobnost obnovy těchto spojů po jejich rozdělení.
Po rozdělení byl do buněk aplikován virus vztekliny, jehož pohyb mezi buňkami byl po týden sledován. Díky tomu bylo dokázáno, že se buňky zvládnou znovu spojit po jejich rozdělení.
"V tuto chvíli můžeme potvrdit, že jsme blízko k aplikaci organoidů v klinických testech," řekl Gamm. V budoucnu se tak léčby dočkají především pacienti s pigmentovou retinopatií a makulární degenerací.
Zdroj: ScienceAlert; https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.2213418120 (i.f.: 12,8)
Více z medicíny a zdraví na CZECHSIGHT:
Veronika Zvolská
Petr Kašík
Vstup do diskuze