Vymírání spojené s koncem dinosaurů je všeobecně známé a u vyhledávačů katastrof oblíbené. Tato událost, ač patří k takzvané Velké 5 vymírání, nebyla nejkatastrofálnější.
Za dobu fungování naší planety vymřelo přes 99% všech druhů, které na ní žily. Katastrofy na toto číslo mají jen omezený vliv. Většina druhů totiž vymřela tak, že se přeměnila v jiné druhy evolucí. Mnoho vědců tedy Velkou 5 vymírání neuznává.
Pokud pomineme evoluci a urazíme Darwina, nejděsivějším ze všech vymírání bylo to na konci období perm. Znamenalo konec mnoha živočišných i rostlinných rodů, čeledí, někdy také celých řádů. Příčiny tohoto vymírání nejsou zatím s jistotou vysvětleny. Z období konce permu pochází rozsáhlé výlevy lávy na Sibiři, které masivně ovlivnily globální klima Země. V tomto období také existoval superkontinent Pangea, díky kterému bylo klima enormně suché a který svým kontinentálním klimatem jistě také k vymírání přispěl.
Jedno z Velké 5 vymírání je také to z konce období ordovik. Země byla v té době geologicky více aktivní. Impakty těles v tak raných fázích života je takřka nemožné nalézt, neboť se nám do dnešních dnů zachoval jen velice omezený zdroj hornin z tohoto období. Příčinou této katastrofy mohl být, kromě dopadu asteroidu, také masivní vulkanismus s impaktem spojený či nikoliv. Dále následován masivním ochlazením planety, tvorbou rozsáhlých ledovců v polárních oblastech a snížením hladiny mořské vody. A jelikož v té době žily všechny formy života ve vodě, nastal pro ně malý problém.
Další velká vymírání se odehrála v devonu, triasu a křídě. Tyto události se "škatulkují" do různých kategorií, zda-li zasáhly pevninu či souš nebo v rámci rozdílného zasažení taxonomických kategorií, jako jsou rod, druh nebo čeleď.
Současný masivní úbytek rostlinných a živočišných druhů na naší planetě může být také pokládáno za velké vymírání. Zde je však původce decimace jistý- člověk.
Vstup do diskuze